Grgur Branković - Grgur Branković - Wikipedia
Grgur Branković | |
---|---|
![]() Ilustrace Grgura Brankoviće v listině Esphigmenou z roku 1429. | |
narozený | 1415 |
Zemřel | 16. října 1459 Srbský pravoslavný klášter Hilandar v Mount Athos |
Vznešená rodina | Branković |
Problém | |
Otec | Đurađ Branković |
Matka | Irene Kantakouzene |
obsazení | Srbský šlechtic |
Grgur Branković (1415-16. Října 1459) bylo z 15. století Srbský šlechtic. Grgur byl nejstarší syn Srbský despot Đurađ Branković a Eirene Kantakouzene. V roce 1439, po Pohovky zajat Smederevo, hlavní město Srbský despotát, jmenovali Grgura guvernérem zajatých majetků jeho otce. Protože plánoval proti Osmanům, v dubnu 1441 ho propustili a uvěznili. V květnu 1441 Osmané oslepili Grgura a jeho bratra Stefane. V roce 1458, během boje o trůn srbského despotátu, se Grgur znovu objevil a prohlásil to pro sebe nebo svého syna. V roce 1459 ustoupil do Klášter Hilandar, kde složil klášterní sliby. Grgur zemřel v Hilandaru 16. října 1459.
Rodina
Byl nejstarším synem Đurađ Branković a Eirene Kantakouzene. Měl tři bratry (Todor, Stefane a Lazar ) a dvě sestry (Mara a Catherine Cantacuzena ).[1]
Po Pohovky zajat Smederevo v roce 1439 bylo Grgurovi dovoleno vládnout bývalým panstvím jeho otce v jižním Srbsku jako osmanský vazal.[2] Během zimy 1440 Grgursův otec a srbský despot Đurađ Branković cestoval do Zety se svou ženou a několika stovkami kavalérie přes osmanskou provincii pod vládou Grgura. Đurađ měl v úmyslu mobilizovat síly, aby získal zpět své ztracené území srbského despotátu. V dubnu 1441 Osmané pravděpodobně oprávněně obvinili Grgura ze zrady a propustili ho z funkce guvernéra. Dne 8. května 1441 byli Grgur i jeho bratr Stefan oslepeni na základě rozkazu sultána Murad II.[3][4] Podle John Van Antwerp Fine, Jr. a Sima Ćirković Grgur se znovu objevil v roce 1458 a požadoval posloupnost uvolněného trůnu srbského despotátu pro sebe nebo svého syna.[5][6] Branković ustoupil do Hilandar kde složil klášterní sliby a klášterní jméno německý. Brzy tam zemřel 16. října 1459.[7][8] Jeho syn byl Vuk Grgurević titulární Despota Srbska od roku 1471 až do své smrti v roce 1485.
Původ
Předkové Grgura Brankoviće | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
|
Reference
- ^ Profil Djurađa ve „středověkých zemích“ od Charlese Cawleyho
- ^ Dobře, John V. A.; John Van Antwerp Fine (1994). Pozdně středověký Balkán: kritický průzkum od konce dvanáctého století po dobytí Osmanem. University of Michigan Press. p. 531. ISBN 0-472-08260-4.
- ^ umetnosti, Srpska akademija nauka i (1929). Godišnjak - Srpska akademija nauka i umetnosti, Belgrad. Srpska akademija nauk i umetnosti. p. 286.
- ^ Новаковић, Стојан (1972). Из српске историjе. Matica srpska. p. 201.
.. a како их је 8. маја ослепио, а потом како је јуна те године Хадом-паша узео Ново Брдо и све срп
- ^ Fajn 1994, str. 574
- ^ Raška baština. Zavod za zaštitu spomenika kultura Kraljevo. p. 143.
- ^ Raška baština. Zavod za zaštitu spomenika kultura Kraljevo. p. 153.
- ^ Veselinović, Andrija; Ljušić, Radoš (2008). Srpske dinastije. Službene glasink. p. 121. ISBN 978-86-7549-921-3.
Гргур се повукао у Хиландар, где се замонашио, и као монах Герман убрзо умро, 16. октобра
- ^ Brook, Lindsay L. (1989). „Problematický výstup Eirene Kantakouzene Brankoviče“. Studie o genealogii a rodinné historii na počest Charlese Evanse při příležitosti jeho osmdesátých narozenin. Salt Lake City, Utah: Sdružení pro podporu stipendia v genealogii. p. 5.
- ^ Williams, Kelsey Jackson (2006). "Genealogie velkého Komnenoi z Trebizondu" (PDF). Nadace. 2 (3): 171–189. Archivováno (PDF) z původního dne 8. června 2019.
Zdroje
- Dobře, John V.A. (1994), Pozdně středověký Balkán: kritický průzkum od konce dvanáctého století po dobytí OsmanemUniversity of Michigan Press, ISBN 0-472-08260-4