Gretel Bergmann - Gretel Bergmann - Wikipedia

Gretel Bergmann
Osobní informace
Rodné jménoMargarethe Bergmann
Celé jménoMargaret Bergmann-Lambert
Státní občanstvíNěmec
americký
narozený(1914-04-12)12. dubna 1914
Laupheim, Württemberg, Německo
Zemřel25. července 2017(2017-07-25) (ve věku 103)
Královny, New York, Spojené státy
obsazeníSportovec
Aktivní roky1930–1939 celkově; 1930–1933 a 1936 v Německu, 1934 ve Velké Británii, 1937–1939 ve Spojených státech
Manžel (y)Bruno Lambert, M.D.
Sport
ZeměNěmecko, násilně vyloučen z důvodu etnického původu v letech 1933 a 1936
Spojené království
Spojené státy
SportAtletika
Události)Skok vysoký
V důchoduNucen odejít do důchodu v roce 1936 Německem
Odešel do důchodu ve Spojených státech v roce 1939
Aktualizováno 26. července 2017.

Mařenka Lambert (narozený Margarethe Bergmann; 12.04.1914 - 25 července 2017)[1] byl Německý židovský atletický sportovec, který soutěžil jako skokan do výšky během třicátých let.

Kvůli jejímu židovskému původu jí nacisté bránili v účasti na Letní olympijské hry 1936 Poté opustila Německo a slíbila, že se už nikdy nevrátí. Bergmann otočil 100 v roce 2014.[2] Zemřela v roce 2017 ve svém domě v Jamaica Estates, Queens, New York.

Život a kariéra

Margarethe Bergmann se narodila v roce 1914 v Laupheim, Německo, dcera Edwina a Pauly (rozené Sternové) Bergmanna,[3] podnikatel.[4]

Později začala svou kariéru v atletice v Laupheimu. V roce 1930 nastoupila do Ulmer FV 1894, kde získala svůj první titul ve skoku do výšky v roce 1931, kdy během jihoněmeckých mistrovství skočila 1,51 metru. Stejný titul získala znovu v roce 1932. Po Nacisté „Přistoupení k moci dne 30. ledna 1933 byla vyloučena z klubu za to, že byla židovská. Toho dubna ji rodiče poslali do Spojeného království, kde se v roce 1934 zúčastnila britského mistrovství a vyhrála skok do výšky s výškou 1,55 metru.[Citace je zapotřebí ]

Německá vláda chtěla, aby se vrátila do Německa, aby pomohla vykreslit národ jako nezaujatý ve výběru olympijského týmu.[1] Členům její rodiny, kteří zůstali pozadu, hrozily odvety, pokud se nevrátí. Vyhověla jí a vrátila se do Německa, kde se mohla připravit na Olympijské hry 1936. Získala Württembergian Mistrovství ve skoku do výšky v roce 1935 a znovu 30. června 1936, kdy měsíc před zahájením olympijských her překonala německý rekord překonáním 1,60 metru.[5]

Bergmann-Lambert byl vyloučen z olympijských her v Berlíně, přestože dosáhl rekordu skoků do výšky 1,60 m (5 stop 3 palce), aby se kvalifikoval, a od roku 1934 strávil v týmu dva roky.[5][6] Dva týdny před zahájením olympijských her však dostala dopis od německých sportovních úřadů, že byla vyřazena z národního týmu kvůli nedostatečnému výkonu.[7] Nebyla nahrazena; místo toho Německo postavilo pouze dva skokany do výšky: Dora Ratjen, který byl později odhalen jako muž, který byl vychován jako dívka, a Elfriede Kaun. Bergmannův úspěch byl o několik týdnů později zasažen do knih knih.[Citace je zapotřebí ]

V roce 1937 Bergmann emigroval do Spojených států a usadil se v New Yorku,[5] kde se provdala za Bruna Lamberta, a lékař. Ten rok zvítězila ve skoku amerických žen do výšky a vrh koulí mistrovství a v roce 1938 opět zvítězila ve skoku do výšky. Její sportovní kariéra skončila po vstupu Spojených států do druhá světová válka. V roce 1942 získala Občanství Spojených států.[Citace je zapotřebí ]

Pamětní deska v domě Rudolstädter Strasse 77, Berlin-Wilmersdorf. V překladu plaketa zní:

V roce 1933, když skočila 1,51 m ve Stuttgartu a 1,55 m v Ulmu, byla jednou z nejlepších skokanek do výšky v Německu. Dne 27. června 1936 svázala německý rekord s 1,60 ma dosáhla světového významu. Kvůli jejímu židovskému původu jí však nacisté zabránili v účasti na olympijských hrách v Berlíně v roce 1936. V roce 1937 navždy opustila Německo.

Ocenění a uznání

Gretel-Bergmann-Stadion v Laupheimu, 2015

Bergmann vstup do židovské síně slávy v Wingate Institute v Izrael v roce 1980 oživil zájem o její příběh.[8]

V srpnu 1995 sportovní areál v Berlin-Wilmersdorf byla po ní pojmenována na doporučení Německé národní sportovní federace. Bergmann, který slíbil, že už nikdy nevkročí na německou půdu, se slavností nezúčastnil. V roce 1996 byla přijata do Národní židovská sportovní síň slávy ve Spojených státech. V roce 1999 získala Georg von Opel-Preis [de ] za úspěchy v oblasti sportu a společnosti bez vyhlídky na materiální zisky.[9]

Stadion v Laupheimu, ze kterého byla ve třicátých letech vyloučena, byl pojmenován po ní v roce 1999. Tentokrát se Bergmann zúčastnil věnování a řekl:

Nechystal jsem se zúčastnit, ale když mi bylo řečeno, že mi pojmenovali zařízení, takže když se mladí lidé zeptají: „Kdo byla Gretel Bergmann?“ bude jim vyprávěn můj příběh a příběh té doby. Cítil jsem, že je důležité si to pamatovat, a tak jsem souhlasil s návratem na místo, kde jsem přísahal, že už nikdy nepůjdu. Ale přestal jsem mluvit německy a ani jsem se o to nepokusil, když jsem tam byl. Poskytli překladatele.[6]

Bergmann dodal: „Já… konečně jsem dospěl k závěru, že s tím teď lidé nemají nic společného“.[10] V roce 2004 dokumentární film o jejím životě v Německu, Hitlerův pěšec - Příběh Margaret Lambertové, převážně se zaměřením na svůj atletický život, debutovala na HBO před Letní olympijské hry 2004.[Citace je zapotřebí ]

Dne 23. listopadu 2009 byl německý národní rekord (1,60 m) z roku 1936 oficiálně obnoven německou atletickou asociací, která rovněž požádala o přijetí do německé sportovní haly slávy.[5][11][12] V září 2009 Berlín 36 Film o její přípravě na olympijské hry 1936 a vyloučení z nich debutoval v německých divadlech.[7]

Vyznamenání

V srpnu 2014 byla jedna z ulic v olympijském parku v Berlíně (dříve Reichssportfeld) přejmenována na „Gretel-Bergmann-Weg“ [13] na její počest.[14]

Viz také

Reference

  1. ^ A b Nekrolog, nytimes.com, 25. července 2017; přístup 10. září 2017.
  2. ^ Michalek, Gerd (12. dubna 2014). "Gretel Bergmann ist 100 Jahre alt" (v němčině). Deutsche Welle. Citováno 23. dubna 2014.
  3. ^ „Židovská komunita v Laupheimu a její zničení“. Gedenk-buch.de. str. 116–24. Citováno 10. září 2017.
  4. ^ Taylor, Paul (2004). Židé a olympijské hry: střet mezi sportem a politikou: s úplným přehledem židovských olympijských medailistů. Sussex Academic Press. p. 39. ISBN  9781903900888. Citováno 19. srpna 2012.
  5. ^ A b C d "Žena 95 dostane záznam zpět". Citováno 10. září 2017. Německo obnovilo rekord ve skoku do výšky z roku 1936 95leté královně, která byla vykopnuta z nacistického olympijského týmu, protože byla Židovka.
  6. ^ A b „Margarethe Bergmann“. Židé ve sportu. Citováno 25. listopadu 2009.
  7. ^ A b Hipsh, Rami (25. listopadu 2009). „Německý film pomáhá židovským sportovcům správně historicky špatně“. Haaretz. Citováno 19. srpna 2012.
  8. ^ Profil Web židovského ženského archivu; přístup 10. září 2017.
  9. ^ Appel, Phyllis (21.01.2013). Židovské spojení. Graystone Enterprises LLC. ISBN  9781301060931.
  10. ^ *Usborne, Simon (31. července 2012). „Sledoval jsem hry a nenáviděl každou minutu“. Nezávislý. Citováno 19. srpna 2012.
  11. ^ „Německo ctí židovský sportovec, který byl nacisty zakázán na olympijských hrách v roce 1936“, Opatrovník, 24. listopadu 2009.
  12. ^ „Gal, 95, porazil nacisty, obnovil rekord z roku 1936“. New York Post. 24. listopadu 2009. Citováno 19. srpna 2012. Bývalá skokanka do výšky, která nyní žije v Queensu v New Yorku, v pondělí konečně viděla obnovení svého německého národního rekordu - 73 let poté, co to nacisté nepovolili, protože je Židovka.
  13. ^ "Google mapy". Google mapy. Citováno 10. září 2017.
  14. ^ „Gretel Bergmann Weg im Berliner Olympiapark eingeweiht“. Leichtathletik.de. Citováno 10. září 2017.

Další čtení

  • Bergmann Lambert, Margaret (2004). Mílovými kroky. Projekt Paměti přeživších holocaustu. Washington, DC: Muzeum holocaustu v USA. ISBN  978-0-89604-166-0.
  • Guttman, Allen (1992). Dámské sporty. Historie. New York: Columbia University Press. ISBN  0-231-06957-X.
  • Hume, Robert (2012). Clearing the Bar: One Girl's Olympic Dream. Broadstairs: Stone Publishing House. ISBN  978-0-9549909-4-7.
  • Gretel Bergmann: „Ich war die große jüdische Hoffnung“. Erinnerungen einer außergewöhnlichen Sportlerin. Hrsg. v. Haus der Geschichte Baden-Württemberg. Übersetzt aus dem Englischen von Irmgard Hölscher. 2. erweiterte Auflage, Verlag Regionalkultur, 2015; ISBN  978-3-89735-908-6.
  • Berno Bahro, Jutta Braun: Berlin '36: Die unglaubliche Geschichte einer jüdischen Sportlerin im "Dritten Reich". Berlín 2009; ISBN  978-3-86650-037-2.
  • Berno Bahro, Jutta Braun, Hans Joachim Teichler (Hrsg.): Vergessene Rekorde. Jüdische Leichtathletinnen vor und nach 1933. Verlag für Berlin-Brandenburg, Berlin 2010, ISBN  978-3-86650-038-9.
  • Klaus Brinkbäumer (2009), „Německý Mädel“, Der Spiegel, 13. září (35), s. 112
  • Klaus Brinkbäumer: "Ich wollte zeigen, dass ein jüdisches Mädchen die Deutschen besiegen kann." auf: Spiegel online (rozhovor), 25. srpna 2009
  • Christian Frietsch: Hitlers Angst vor dem jüdischen Gold. Der Fall Bergmann, die verhinderte Olympiasiegerin. Nomos, Baden-Baden 2013; ISBN  978-3-8487-0349-4.

Ve filmu

externí odkazy