Graham Fraser - Graham Fraser

Graham Fraser OC (narozen 1946) je šestý v Kanadě Komisař pro úřední jazyky a bývalý kanadský novinář a spisovatel. Je autorem několika knih, a to jak v Angličtina a francouzština.

raný život a vzdělávání

Fraser je synem Blair Fraser, respektovaný reportér novin a časopisů z poloviny 20. století. Blair Fraser se utopil na kánoi v roce 1968. Zúčastnil se ho Graham Fraser Vyšší Kanada College a později studoval na University of Toronto kde získal titul BA v roce 1968 a titul MA v oboru historie v roce 1973.

V létě roku 1965 Graham Fraser pokračoval archeologie výlet v Fort Lennox, Quebec, se záměrem učit se francouzština a dozvědět se více o Quebecu, protože provincie procházela obrovskými sociálními transformacemi Tichá revoluce. Ve své knize z roku 2006 Omlouvám se, nemluvím francouzsky„Fraser popsal, že se na této cestě cítil jako„ cizinec ve své zemi “kvůli jazykovým a kulturním rozdílům, se kterými se tam setkal.^[1] Tato cesta vyvolala jeho celoživotní zájem o otázku kanadského jazyka a o vztah mezi ním Anglo Kanaďané a Francouzští Kanaďané.

Kariéra

Novinář

Během své novinářské kariéry Fraser psal pro Maclean, Zeměkoule a pošta, Montrealský věstník, Toronto Star a Le Devoir. Působil jako korespondent pro národní záležitosti Toronto Star, pro který také napsal týdenní sloupek. Byl také mimořádným profesorem žurnalistiky na Carleton University v letech 2003–2008.

Komisař pro úřední jazyky

Fraserovy neobvyklé schopnosti novináře psát v obou kanadských úředních jazycích mu poskytly přirozenou kvalifikaci být kanadským komisařem pro úřední jazyky. Na začátku roku 2006 vydal knihu Omlouvám se, nemluvím francouzsky, ve kterém zhodnotil úspěchy a neúspěchy Kanady oficiální dvojjazyčnost politika. Tehdejší předseda vlády byl z velké části na základě této knihy a Fraserových dvojjazyčných pracovních zkušeností Stephen Harper v září 2006 nominoval Frasera na dalšího kanadského komisaře pro úřední jazyky. Nominace byla jednomyslně schválena sněmovnou dne 17. října.^[2]

Cena excelence - podpora jazykové duality

V roce 2009 vytvořil Graham Fraser Cena excelence - podpora jazykové duality. Cenu každoročně uděluje Úřad komisaře pro úřední jazyky jednotlivci nebo organizaci v Kanadě, která nepodléhá federálním zákonům Zákon o úředních jazycích, ale to dělá rozdíl tím, že podporuje jazykovou dualitu v Kanadě nebo v zahraničí, nebo tím, že přispívá k rozvoji menšinové komunity v úředním jazyce.^[3]

Zimní olympijské hry 2010

Poté, co bylo oznámeno, Graham Fraser zjistil, že Zimní olympijské hry 2010, držel v Vancouver, byla příležitost předvést kanadskou jazykovou dualitu. Vyjednával s CRTC aby více kanadských domácností mělo přístup k olympijským hrám vysílaným ve francouzštině. Fraser však vyjádřil své zklamání nad nedostatkem francouzštiny během Relé hořáku, ve kterém se odehrálo mnoho událostí, například příjezd pochodně Victoria, se konaly pouze v angličtině.

Jednou z největších výzev, s nimiž se Fraser musel vyrovnat, protože komisař byl, pokud jde o místo francouzštiny v EU Slavnostní zahájení zimních olympijských her v roce 2010. Fraser měl dojem, že událost byla „vyvinuta, vnímána a prezentována v angličtině s francouzskou písní“. Fraserova kancelář obdržela více než 100 stížností týkajících se obřadu.^[4] Ministr kanadského dědictví James Moore, Quebecský premiér Jean Charest, a Generální tajemník La Francophonie Abdou Diouf také vyjádřili své zklamání nad obřadem francouzštiny. VANOC, nicméně obhájili svůj případ a uvedli, že vynaložili „velmi záměrné zaměření a úsilí, aby zajistili silnou oslavu quebebské kultury a jazyka“.^[5] Rovněž uvedli, že na zahajovacím ceremoniálu bylo značné množství francouzštiny.^[6] David Atkins také uvedl, že obřady oslavovaly frankofonní Kanadu.^[7]

Ve své oficiální zprávě o zahajovacím ceremoniálu zimních olympijských her v roce 2010 Fraser identifikoval dvě příčiny nedostatku francouzštiny. Prvním bylo nepochopení. Komisař uvedl, že „bylo zjevné, že v několika oblastech byly požadavky na oficiální jazyk v dohodě s více stranami podepsané organizačním výborem a kanadským dědictvím poměrně vágní a nejasné“. Rovněž uvedl, že utajení, které se tradičně zahajuje při zahajovacím ceremoniálu, znemožnilo komisaři zajistit, aby byla v show dobře uvedena kanadská jazyková dualita.^[8] Aby se takovým omylům zabránilo při budoucích významných událostech pořádaných v Kanadě, jako je 2015 panamerické hry „Požadavky na úřední jazyk musí být konkrétní a jasné, aby bylo zajištěno, že organizační výbory pochopí význam jazykové duality, porozumí jejich povinnostem v úředních jazycích a přiměřeně plánují.“ Na začátku roku 2011 zveřejnila Úřad komisaře Official Langues počátkem roku 2011 průvodce založeného na poznatcích získaných při hrách ve Vancouveru, které mají federálním institucím a organizačním výborům budoucích velkých sportovních akcí pomoci lépe porozumět, plánovat, implementovat a sledovat své aktivity směřující k plnému respektu a začlenění angličtiny a francouzštiny.^[9]

Jeden rok po hrách ve Vancouveru, dříve VANOC výkonný ředitel John Furlong diskutoval jazykovou kontroverzi na olympiádě ve své knize Patriot Hearts: Inside the Olympics that Changed a Country. Furlong uvedl, že před úvodním ceremoniálem dostal pochvalu od Frasera kvůli velkému množství dvojjazyčných zaměstnanců. Na úvodním ceremoniálu obhájil své odmítnutí omluvit se za vnímaný nedostatek francouzštiny. Tvrdil, že při diskusi o místě francouzštiny na olympijských hrách „pan Fraser z dálky ukázal prstem, ale jen zřídka se k němu přidal nápad nebo podpora.“^[10] Fraser odpověděl na tuto kritiku s tím, že jeho kancelář mu poskytla přesná indikace a nápady na podporu jazykové duality během her, které byly realizovány. Řekl, že celkově byly služby ve hrách poskytovány v obou úředních jazycích a že absence francouzštiny byla většinou v kulturním programu, a to byla jediná část, se kterou se potýkal.^[11]

Zvláštní zpráva o Air Canada

V červnu 2016 komisař předložil zprávu parlament zvláštní zpráva o Air Canada. V této zprávě Fraser nastínil historii společnosti Air Canada, která nedodržuje zákon o úředních jazycích od roku 1969. Uvedl, že Air Canada je jednou z institucí, které generují nejvíce stížností do jeho kanceláře, a že četné zásahy Frasera a jeho předchůdců udělali velmi málo pro zlepšení jejich dodržování. Od roku 1988 je Air Canada jediným orgánem, který byl u soudu předložen každým komisařem pro úřední jazyky. Fraser tvrdil, že soulad společnosti Air Canada se zákonem o úředních jazycích je důležitý, protože „činnosti vnitrostátních leteckých společností by měly odrážet dvojjazyčnou povahu Kanady“.^[12]

Tváří v tvář tomuto neúspěchu ve vylepšování Air Canada požádal Fraser o Parlament modernizovat zákony a předpisy týkající se Air Canada a pravomoci komisařů. Tvrdil, že ve správě společnosti Air Canada existují právní mezery, které umožňují některým z jejich dceřiných společností, jako je Air Canada Jazz, které mají být vyloučeny ze zákona o úředních jazycích. Fraser požadoval, aby byly tyto mezery odstraněny, a aby komisař dostal více donucovacích pravomocí, které může použít proti federálním institucím, například možnost ukládat pokuty.^[13]

Společnost Air Canada považovala tuto zvláštní zprávu za neopodstatněnou a uvedla, že počet stížností proti nim zůstal každý rok stabilní na 50.^[14]

Soudní zásahy

Jako komisař Fraser zasáhl do mnoha soudních případů v Kanadě za účelem ochrany jazykových práv.^[15] v roce 2007 zasáhl v případě, že FCFA napadla zrušení Program soudních výzev. žalobci se podařilo v červnu 2008 částečně obnovit program pro menšinovou složku úředních jazyků programu pod názvem Program podpory jazykových práv.^[16] Fraser byl také coappellant v případě DesRochers, po kterém Nejvyšší soud Kanady rozšířila oblast působnosti části IV úmluvy Zákon o úředních jazycích.^[17] Fraser rovněž zasáhl ve věci Nguyen, po níž Nejvyšší soud Kanady vyložil článek 23 dohody Québecská listina lidských práv a svobod způsobem příznivým pro menšinové komunity v úředním jazyce.^[18]

Profesorem

Jak 2018, Fraser byl hostujícím profesorem na McGill Institute for the Study of Canada.^[19]

Rodina

Fraserova manželka Barbara Utecková byla osobní tajemnicí pro Generální guvernér Kanady od roku 2000 do roku 2006 a žil v Rideau Cottage za Rideau Hall.

Cena a vyznamenání

Během svého života získal Graham Fraser následující vyznamenání:

• The Fórum veřejné politiky je Hyman Solomon Award for Excellence in Public Policy Journalism (1992)
• An čestný doktorát podle Université Sainte-Anne (2008)
• Čestný doktorát University of Ottawa (2008)
• Cena Baldwin-LaFontaine od Kanadský klub ve Vancouveru (2010)
• Rytíř Řád La Pléiade, uděluje Assemblée parlementaire de la Francophonie (2011)
• Důstojník Řád Kanady (2019)

Fraser byl také vybrán do užšího výběru pro Literární cena generálního guvernéra pro literaturu faktu v roce 1984, za jeho knihu PQ: René Lévesque and the Parti Québécois in Power.^[15]

Bibliografie

• Fighting Back: Urban Renewal in Trefann Court (1972)
• PQ: René Lévesque a Parti Québécois u moci (1984)
• Playing for Keeps: The Making of the Prime Minister, 1988 (1989)
• Vous m'intéressez: Chroniques (2001)
• Omlouvám se, nemluvím francouzsky: Konfrontace s kanadskou krizí, která nezmizí (2006)

Reference

externí odkazy

• Životopisná poznámka na webu Carleton University
• Sloupce Grahama Frasera v Toronto Star (zaniklý)