Godelieve Quisthoudt-Rowohl - Godelieve Quisthoudt-Rowohl

Godelieve Quisthoudt-Rowohl

Poslanec
Godelieve Quisthoudt-Rowohl v Ottawě - 2018 (41079885895) (oříznuto) .jpg
Poslanec Evropského parlamentu
V kanceláři
1. července 1989-2019
Volební obvodNěmecko
Osobní údaje
narozený
Godelieve Quisthoudt

(1947-06-18) 18. června 1947 (věk 73)
Etterbeek, Brusel, Belgie
Politická strana Němec
Křesťanskodemokratická unie
 EU
Evropská lidová strana
Děti4
Alma materKatholieke Universiteit Lovaň
webová stránkawww.quisthoudt-rowohl.de

Godelieve Quisthoudt-Rowohl je Němec politik, který sloužil jako Poslanec Evropského parlamentu od roku 1989 do roku 2019. Je členkou Křesťanskodemokratická unie v Dolním Sasku, které je součástí Evropská lidová strana. Naposledy sloužila jako Evropská lidová strana koordinátorka Výboru pro mezinárodní obchod (INTA), předsedkyně britské monitorovací skupiny INTA, místopředsedkyně Výboru pro lidská práva (DROI) a místopředsedkyně Delegace pro vztahy s Kanadou.[1]

Vzdělání a kariéra

Quisthoudt-Rowohl studoval chemii na Univerzita v Lovani. Po absolutoriu absolvovala doktorát na Institut Maxe Plancka pro Biofyzikální chemie v Göttingenu od roku 1972 do roku 1973.[2]

V letech 1974 až 1978 Quisthoudt-Rowohl pokračoval ve výzkumu na Hannover Medical School.[3] Od roku 1979 do roku 1989 působila jako Akademische Rätin z University of Hildesheim.[3] Tam také pracovala jako akademická zaměstnankyně v ústavu pro aplikovanou glottologii a později se stala akademickou radou v ústavu pro aplikovanou glottologii. Od roku 2002 učila na Institutu sociálních věd.[4][5] Dne 6. března 2009 se stala profesorkou na katedře pedagogiky a sociálních věd.[2][6] Přednášela na univerzitě v Kaliningradu, na European Business School a na Harvardově univerzitě.

Politická kariéra

Kariéra v národní politice

V roce 1990 byl Quisthoudt-Rowohl členem správní rady CDU v Dolním Sasku. Od roku 1994 do roku 2012 byla národní členkou správní rady CDU. Je považována za jednu z hlavních podporovatelek Angela Merkelová nabídka na kancléřství v roce 2004.

V letech 1990 až 1996 byl Quisthoudt-Rowohl členem národní rady Frauen Union pro CDU. Byla asistentkou člena evropského výboru německého Spolkového sněmu. Od roku 2005 do roku 2009 byla vedoucí městského sdružení CDU v Hildesheimu.[2][7] V letech 1990 až 1996 působila v národní radě Frauen Union,[2]

Poslanec Evropského parlamentu, 1989–2019

Quisthoudt-Rowohl s Angelou Merkelovou

Od roku 1989 byl Quisthoudt-Rowohl členem Evropský parlament kde byla jednou z vyšších poslankyň za CDU v Evropském parlamentu s Elmar Brok a Karl-Heinz Florenz. Byla členkou výkonné rady (Kvestor ) od roku 1997 do roku 2007[2][8] a byl členem představenstva EPP.

Jako členka Výboru pro mezinárodní obchod obhajovala evropské výrobce automobilů proti dumpingovým cenám hliníkových ráfků čínskými výrobci.[9][10] Na její žádost se výbor rozhodl naléhavě kritizovat Turecko, protože Turecko stále nedovoluje Kypru vyvážet zboží do Turecka. Turecko by dále mělo co nejdříve ratifikovat Ankarský protokol. Nakonec vyzvala Turecko, aby účinně prosazovalo autorská práva, a tak přestalo pirátství značky.[11] Quisthoudt-Rowohl je držitelem evropského zákazu žárovek pro blahosklonnost a nedemokratičnost, protože do toho nebyl zapojen parlament ani veřejnost.[12] Paní Quisthoudt-Rowohl se rovněž podílela na stropech poplatků za mobilní telefony v EU.[13]

Chce posílit malé a střední podniky (MSP) zvýšením účasti na mezinárodním obchodu a prohloubením vztahů s USA.[12] Podílela se na nové energetické dohodě mezi Ruskem a EU.[14][15]

Quisthoudt-Rowohl byl formálně členem Výbor pro rozvoj. Tam přinesla evropské výměnné pobyty studentů a projekty na podporu demokracie v Číně a Indii na cestě (od roku 2010).[16] V roce 1999 zajistila, aby Komise upřednostnila práva dětí.[17] Quisthoudt-Rowohl pracuje na implementaci gender mainstreamingu, zejména hovoří za to, aby chlapci a mladí muži ukončili svou současnou diskriminaci.[18] V roce 2003 navrhla revizi využívání finančních prostředků EU pro palestinskou samosprávu, aby se zajistilo, že peníze nebudou zbytečně utraceny za korupci nebo financování teroristických skupin.[19]

V letech 1994 až 1999 byl Quisthoudt-Rowohl místopředsedou Výboru pro energetiku, výzkum a technologie.[20][21] V roce 2005 zahájila první rozhovory mezi evropskými oceánografickými instituty a Evropským parlamentem s cílem diskutovat o rychle postupujících změnách klimatu, globálním vzestupu hladiny moří, mořských zdrojích, rostoucí hrozbě a škodám způsobeným vlnami tsunami, zemětřesením a extrémními povětrnostními jevy a pokračujícím ničení mořské prostředí s cílem diskutovat o udržitelném využívání a pracovat na shodě ohledně priorit budoucího výzkumu.[22]

V červnu 2018 Quisthoudt-Rowohl oznámila, že v ní nebude stát Evropské volby v roce 2019 ale místo toho do konce volebního období rezignovat na aktivní politiku.[23]

Úkoly výborů a delegace

Volební plakát europoslance Quisthoudt-Rowohla

Výbory

1989-1991 Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku (Člen)[24][25]

1991-1999 Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku (Místopředsedkyně a koordinátorka)[24][25]

1989-1999 Výbor pro obchod a měnu (zástupce člena)

2004-2007 Výbor pro rozvoj (Zástupce člena)

2004-dnes Výbor pro mezinárodní obchod (Člen)

2007-2009 Výbor pro mezinárodní obchod (Místopředsedkyně)

2009-2014 Výbor pro zahraniční věci (Člen)

2009-2014 Podvýbor pro lidská práva (Zástupce člena)

Dnes

Výbor pro mezinárodní obchod (Člen a koordinátor)

Výbor pro zahraniční věci (Zástupce člena)

Podvýbor pro lidská práva (Člen a vicekoordinátor)

Delegace

2009-2014

Delegace pro vztahy se Spojenými státy americkými (zástupce člena)

Delegace pro Euro-latinskoamerické parlamentní shromáždění (člen)

Delegace pro vztahy se zeměmi andského společenství (člen)

Delegace pro vztahy s Parlamentním shromážděním NATO (člen)

2012-2014

Kontrolní skupina pro obchodní vztahy mezi Austrálií a Novým Zélandem (předsedkyně)

Dnes

Delegace pro vztahy s Kanadou (první místopředsedkyně)

Delegace pro vztahy s Indií (zástupce člena)

Politické pozice

V roce 2011 navrhl Quisthoudt-Rowohl změny v pokynech parlamentních výborů pro mezinárodní obchod (INTA) pro práva zahraničních investorů v rámci budoucích obchodních dohod EU, o nichž se říká, že jsou v souladu s požadavky průmyslu.[26]

Uznání

Transparency International oceněn Quisthoudt-Rowohl v souladu s programem Integrity Watch Program s nejlepší známkou 0 na ukazateli externí aktivity. Je přítomna na 85% plenárních zasedání a je jednou z vedoucích ve skupině EPP.[27]

Osobní život

Quisthoudt-Rowohl je ženatý a má čtyři dospělé děti. Žije v Hildesheimu v Dolním Sasku. Quisthoudt-Rowohl je předsedou poradního sboru biskupské nadace Hildesheim „Gemeinsam für das Leben“ (německy: Společně na celý život).[28] Je zdobena Řád za zásluhy Spolkové republiky Německo.[4] Quisthoudt-Rowohl je rodená holandská a francouzská mluvčí, která hovoří plynně německy, mluví také anglicky a italsky.

Akademická literatura

  • Godelieve Quisthoudt-Rowohl; Benjamin Fairbrother: Europäische Handelspolitik: von Rom bis Lissabon. Berlín: Konrad-Adenauer-Stiftung, 2010, ISBN  978-3-941904-28-6
  • Godelieve Quisthoudt-Rowohl: Bericht über die Wirtschafts- und Handelsbeziehungen zwischen der EU und Russland V: Berichte des Europäischen Parlaments. Europäisches Parlament, 2007 (Deutsch und Englisch )
  • Godelieve Quisthoudt-Rowohl: Politik für ein inovuje Evropu. V: Günter Rinsche, Ingo Friedrich: Weichenstellung für das 21. Jahrhundert: Erfordernisse und Perspektiven der europäischen Integration. Böhlau, 1998, ISBN  3-412-14297-2, ISBN  978-3-412-14297-1
  • Godelieve Quisthoudt-Rowohl: Europäische Forschungspolitik. In: Günter Rinsche, Ingo Friedrich: Europa als Auftrag: die Politik deutscher Christdemokraten im Europäischen Parlament 1957-1997: von den Römischen Verträgen zur politischen Union. Böhlau, 1997, ISBN  3-412-00897-4, ISBN  978-3-412-00897-0, str. 171 a násl.
  • Godelieve Quisthoudt-Rowohl; Ingo Beckedarf: Europäische Forschungspolitik. V: Europa zwischen Alltag und Vision: neun Beiträge von Abgeordneten des Europäischen Parlaments und ein Szenario aus dem dritten Jahrtausend. Bloch, 1996, ISBN  3-929686-04-X, ISBN  978-3-929686-04-3, str. 169-184
  • Godelieve Quisthoudt-Rowohl: Bericht zur Mitteilung der Kommission über die Perspektiven für die wissenschaftlich-technische Zusammenarbeit mit den Neuen Unabhängigen Staaten. Europäisches Parlament, 1995
  • Godelieve Quisthoudt-Rowohl: Spezifisches Programm für Forschung, technologische Entwicklung und Demonstration im Bereich fortgeschrittener Kommunikationstechnologien und -dienste. Europäisches Parlament, 1994
  • Godelieve Quisthoudt-Rowohl: Spezifisches Programm für Forschung, technologische Entwicklung und Demonstration im Bereich fortgeschrittener Kommunikationstechnologien und -dienste. Europäisches Parlament, 1994
  • Godelieve Quisthoudt-Rowohl: Bericht: über den Vorschlag der Kommission für einen Beschluß des Rates über die Bereitstellung zusätzlicher Mittel für das Dritte Gemeinschaftliche Rahmenprogramm im Bereich der Forschung und technologischen Entwicklung. Europäisches Parlament, 1992
  • Godelieve Quisthoudt-Rowohl: Der Umgang mit Briten und anderen exoten. Erfahrungen aus dem Europa-Parlament. In: Jürgen Beneke: Kultur, Mentalität, Nationale Identität. Bonn, Dümmler 1992, ISBN  3-427-63111-7, str. 7–13
  • Godelieve Quisthoudt-Rowohl: Empfehlung des Ausschusses für Energie, Forschung und Technologie betreffend den Gemeinsamen Standpunkt des Rates im Hinblick auf die Annahme einer Entscheidung über die Verbreitung und Nutzung der Kenntnisse aus den spezifischen Programmen der Gemeinschaft für Forschung. Europäisches Parlament, 1992
  • Godelieve Quisthoudt-Rowohl: Bericht des Ausschusses für Energie, Forschung und Technology über den Vorschlag der Kommission für eine Entscheidung des Rates über die Verbreitung und Nutzung der Kenntnisse aus spezifischen Programmen der Gemeinschaft für Forschung und technologische Entwicklung. Europäisches Parlament, 1991

Reference

  1. ^ MdEP. „Prof. Dr. Godelieve Quisthoudt-Rowohl MdEP“. Prof. Dr. Godelieve Quisthoudt-Rowohl, MdEP (v němčině). Citováno 2018-04-18.
  2. ^ A b C d E „Mentorein: Dr. Godelieve Quisthoudt-Rowohl“ (PDF). Poradenství ve Wissenschaft und Wirtschaft (v němčině). 22. 2. 2011. p. 3. Archivovány od originál (PDF) dne 15. 3. 2012. Citováno 2012-03-12.
  3. ^ A b „Dr. Godelieve Quisthoudt-Rowohl: CDU Niedersachsen“ (PDF). Arbeitsbericht der CDU / CSU-Gruppe im Europäischen Parlament 2007 - 2008; CDU / CSU-Gruppe im Europäischen Parlament (v němčině). 2008-10-31. p. 96. Archivovány od originál (PDF) dne 15. 3. 2012. Citováno 2012-03-12.
  4. ^ A b "Votevatch". Votewatch.eu. Citováno 2012-03-11.
  5. ^ CDU-Frau ist jetzt Professorin: Uni ehrt Europaabgeordnete Quisthoudt-Rowohl in Hildesheimer Allgemeine Zeitung vom 7. März 2009.
  6. ^ "Universität Hildesheim | Kommunikation und Medien | Artikel". Uni-hildesheim.de. Citováno 2012-03-11.
  7. ^ Oskar Niedermayer: Die Parteien nach der Bundestagswahl 2002. VS Verlag 2003, ISBN  3-8100-3722-2, ISBN  978-3-8100-3722-0, str. 74.
  8. ^ „Tagungswoche - 20-07-2004 (s)“. Europarl.europa.eu. Citováno 2012-03-11.
  9. ^ „Schriftliche Anfrage - Antidumpingzölle auf Einfuhren von Aluminium-Fahrzeugrädern aus China - E-5928/2010“. Europarl.europa.eu. 2011-07-22. Citováno 2016-01-28.
  10. ^ „Schriftliche Anfrage - Antidumpingzölle auf Einfuhren von Aluminium-Fahrzeugrädern aus China - E-5927/2010“. Europarl.europa.eu. Citováno 2016-01-28.
  11. ^ „Erweiterung und Nachbarn“. EurActiv.de. Archivovány od originál dne 09.10.2011. Citováno 2012-03-11.
  12. ^ A b Dr. Godelieve Quisthoudt-Rowohl, MdEP (2009-02-16). „Infobrief 2/2009“ (PDF). cdu-peine.de (v němčině). Archivovány od originál (PDF) dne 15. 3. 2012. Citováno 2012-03-12.
  13. ^ „PROTOKOLL DER SITZUNG VOM 15. července 2009: C 47 E / 32“. eur-lex.europa.eu (v němčině). 2010-02-25. Archivovány od originál (PDF) dne 14.10.2012. Citováno 2012-03-12.
  14. ^ „Fondation Robert Schuman“. robert-schuman.eu. 12. května 2007. Archivovány od originál dne 13.03.2012. Citováno 2012-03-12.
  15. ^ Výbor pro mezinárodní obchod (12.05.2007). „Je čas na obnovení energetického dialogu s Ruskem“. europarl.europa.eu. Archivovány od originál dne 01.01.2014. Citováno 2012-03-12.
  16. ^ [1] Archivováno 16. července 2011, v Wayback Machine
  17. ^ Evropský parlament: Betrifft: Zehnter Jahrestag des Übereinkommens über die Rechte des Kindes vom 10. listopadu 2009.
  18. ^ „Schriftliche Anfrage - Unzureichende Förderung von Jungen und jungen Männern - E-0127/2007“. Europarl.europa.eu. 8. 12. 2006. Citováno 2012-03-11.
  19. ^ „Mündliche Anfrage mit Aussprache - EU-Gelder an Palästinensische Autonomiebehörde - O-0001/2003“. Europarl.europa.eu. 17. 06. 2002. Citováno 2012-03-11.
  20. ^ Christian de Fouloy: Evropský registr ve Štrasburku 1994. Nakladatelé Martinus Nijhoff, 1994, ISBN  0-7923-2726-8, ISBN  978-0-7923-2726-4, str. 93.
  21. ^ Encyklopedie a adresář Evropské unie 1999. Routledge, 1999, ISBN  1-85743-056-5, ISBN  978-1-85743-056-1, str. 322.
  22. ^ „IFM-GEOMAR: 051020“. Ifm-geomar.de. 20. 10. 2005. Archivovány od originál dne 02.10.2011. Citováno 2012-03-11.
  23. ^ Godelieve Quisthoudt-Rowohl kandiduje na erneut fürs EU-Parlament Hildesheimer Allgemeine Zeitung, 5. června 2018.
  24. ^ A b Christian de Fouloy: Evropský registr ve Štrasburku 1994. Nakladatelé Martinus Nijhoff, 1994, ISBN  0-7923-2726-8, ISBN  978-0-7923-2726-4, S. 93.
  25. ^ A b Encyklopedie a adresář Evropské unie 1999. Routledge, 1999, ISBN  1-85743-056-5, ISBN  978-1-85743-056-1322.
  26. ^ „Investiční práva potlačují demokracii“. truth-out.org; Corporate Europe Observatory. 05.05.2011. Archivovány od originál dne 12.04.2011. Citováno 2011-05-05. Členové EPP Daniel Caspary, Godelieve Quisthoudt-Rowohl (oba Německo), Christofer Fjellner (Švédsko) a Emilio Menéndez del Valle ze socialistů a demokratů (Španělsko) rovněž navrhli změny, které jsou nápadně v souladu s požadavky průmyslu.
  27. ^ „Prof. Dr. Godelieve Quisthoudt 1 - Rowohl, MdEP“ (PDF). Cdu-peine.de. Citováno 2016-01-28. EU-Kommunal: Nr. 10/2011: 24.10.2011
  28. ^ „Stiftungsbeirat - Gemeinsam für das Leben“. Gemeinsam-fuer-das-leben.de. Archivovány od originál dne 11.11.2014. Citováno 2016-01-28.

externí odkazy