Gocah Pahlawan - Gocah Pahlawan

Tuanku Sri Paduka Gocah Pahlawans názvem Laksamana Khoja Bintan,[1] byl zakladatelem Sultanát Deli a Sultanát Serdang v Severní Sumatra, Indonésie.[2][3][4] Podle tarombo (rodokmen předků) z Deli a Serdangu byl Gocah Pahlawan keling (Indická) etnická příslušnost,[3] poslal Sultan Iskandar Muda v roce 1612[2] vládnout v prvním Aru království.[3] Byl jmenován zástupcem velitele (wali negara, strážce státu) Aceh sultanát pro oblast bojovat s portugalština ovlivňovat a navazovat spojenectví s místním obyvatelstvem, které obecně bylo Karo národy.[1][3]

Zdroje Deli uváděly, že Gocah Pahlawan pocházel z Indie a že jeho původní jméno bylo Muhammad Delikhan, zatímco zdroje Serdang uváděly, že jeho původní jméno bylo Yazid a byl potomkem vládců Bukit Siguntang Mahameru, který opustil Pagaruyung království na indické obchodní lodi.[3] Oba zdroje se shodly, že předtím, než Gocah Pahlawan odešel do Deli, byl poprvé uvězněn Pasai, Aceh.[3] Poté poskytl služby Acehskému sultanátu vedením svých sil ve válkách v roce Bengkulu, Johor, a Pahang.[3][5] Úspěšně zajal dvě dcery krále Pahangu, jmenovitě princeznu Kamariah a princeznu Khairul Bariah.[5]

Gocah Pahlawan se oženil s mladší sestrou Sunggal náčelník (Karo: raja urung), Datuk Itam Surbakti, který byl nejsilnějším náčelníkem v této oblasti (Deli Tua),[2][4] a uzavřel spojenectví s dalšími třemi náčelníky.[1] Jméno sestry náčelníka Sunggal bylo princezna Nang Bulan (Baluan) beru Surbakti,[2][4] a manželství bylo vedeno kolem roku 1632.[3] Karo náčelníci, kteří konvertovali islám a přijal Malajská kultura pak ho považoval za svého nejvyššího vůdce (primus inter pares ) pro region.[1] Rané království vedené Gocahem Pahlawanem se tehdy nazývalo Bintanské království.[1] Jeho původní území bylo od hranice Tamiang řeka k Rokan Řeka Pasir Ayam Denak.[3] S pomocí náčelníků Karo rozšířil svou moc na Percut a další oblasti v Deli.[3]

Gocah Pahlawan zemřel kolem roku 1641,[3] jeho hrob se nachází v Batu Jerguk, Deli Tua.[4] Jeho vládu pokračoval jeho syn Tuanku Panglima Perunggit.[3]

Viz také

Reference

  1. ^ A b C d E Budisantoso, S. (1986). Masyarakat Melayu Riau dan kebudayaannya (v indonéštině). Pemerintah Propinsi Daerah Tingkat I Riau.
  2. ^ A b C d Perang Sunggal, 1872-1895 (v indonéštině). D.T. Gembak. 1988.
  3. ^ A b C d E F G h i j k l Ikhsan, Edy (2015). Konflik Tanah Ulayat dan Pluralisme Hukum: Hilangnya Ruang Hidup Orang Melayu Deli (v indonéštině). Yayasan Pustaka Obor Indonésie. ISBN  9789794619377.
  4. ^ A b C d Putro, Brahma (1981). Karo, dari jaman ke jaman (v indonéštině). Yayasan Massa Cabang Medan.
  5. ^ A b Aiyub; Lubis, Z. Pangaduan; Isa, D. Syahrial; (Indonésie), Proyek Pembinaan Bahasa dan Sastra Indonesia dan Daerah-Jakarta (2000). Sejarah pertumbuhan sastra Indonésie di Sumatera Utara (v indonéštině). Pusat Pembinaan dan Pengembangan Bahasa, Departemen Pendidikan Nasional.