Glosář flamenkových výrazů - Glossary of flamenco terms - Wikipedia

Tohle je glosář termínů, které se týkají flamenco umění.[1]

A

nadšenec
jeden se zájmem o flamenco („afición“ se mu líbí)
aflamencado
flamencoized
golpe
Klepnutí, může odkazovat na konkrétní krok tanečníka nebo klepnutí na kytaru, ale může také odkazovat pouze na jakékoli klepnutí (tj. Klepnutí na stůl v kompasu)
alboreá
cikánská svatební píseň zpívaná v soleá compás
alegrías
slavnostní kompasy cantiñas skupina; jeden z chicos cantes
alzapúa
technika hraní na kytaru, která využívá pouze palec
anděl
vidět duende
palo seco
bez doprovodu
apodo
přezdívku, kterou Romové dostávají na celý život
aranžmá
spontánní výbuchy nekontrolovaných emocí, které může umělec vydávat
seco
hrát na kytaru rasgueado, prsty levé ruky tlumily struny
atravesarse
pro kytaristu - řezání rohů a rytmu během a falseta, což ztěžuje práci tanečníka

B

babeo
opakované nesmyslné zvuky jako „bababa“ uprostřed slov
bailaor, bailaora
flamenco tanečník (muž, žena), na rozdíl od „bailarin“, kterým je jakýkoli jiný tanečník.
Baile
flamenco tanec; jiné typy (jiné než flamenco) se označují jako „danza“
Baile de Mantón
tanec s šátkem
balanceo y vaivén
kývání těla a boků. Balanceo je jemný; vaiven je násilný
Bamberas
forma písně pro houpačky
bata de cola
šaty s vlakem (doslovně: "šaty [o / s] ocasem")
bonito
"dosti"; jinými slovy, není dobré flamenco
braceo
použití paží tanečníkem
bulerías
forma písně; vyvíjející se rytmus, který začal asi před sto lety
bullanguero
slavnostní; adjektivní forma bulerias

C

kabala
konečná verze siguiriya; doslovně, čestný, přesný, úplný.
kavárna cantante
hlavní místo pro flamenco v 19. století
cambio
změna klíče a zesvětlení tónu pro ukončení skladby
campanilleras
písně, které původně pocházely z náboženského bratrstva, které se chodilo modlit za zvuku zvonků - odtud název, který znamená „zvonici“
cantaor, cantaora
flamenco zpěvák (muž, žena); jiní zpěváci se často nazývají „cantantes“
cante
flamencová píseň; jiné (non-flamenco) písně jsou cantos
cante pa'adelante
doslovně, „zpěv zpředu“; zpěv pro tanečníky se nedělá, často se zpěvákem, který sedí [pa = "por"]
cante pa'atras
doslovně, „zpěv zezadu“; zpěv pro tanečníky, často se zpěvačkou stojící [pa = "por"]
cantes de ida y vuelta
písně přivezené z Latinské Ameriky
cantes de levante
písně z východní provincie Grandada, Jaen, Almeria a Murcia
caracoles
forma písně, která začala jako píseň pouličního šneka Zarzuela (populární španělská forma operety)
cartageneras
forma písně odvozená z taranta, s květnatou hlasovou linkou, více „uměleckou“ a dekorativní než energickou a drsnou
castañuelas
kastaněty
cejilla
capotasto nebo capo, používané kytaristy ke zvýšení tónu všech strun; mechanický „barré“
chufla
jakákoli slavnostní a frivolní píseň
cierre
uzavření řady kroků nebo řady písní
coba
lichotky, často s něčím falešným
coletilla
krátká forma estribillo
compás
míra nebo bar; flamenkové používají toto slovo ve smyslu jak (a) názvu typu dvanácti počítání, tak (b) rytmické dovednosti umělce
contratiempo
křížové rytmy; počítaje v to synkopa a rubato
copla
verš z cante flamenco, proti cuple (non-flamenco) zpěv
coraje
způsob vystupování, který ukazuje nedůtklivost nebo odvážnost (doslovně „odvaha“)
chodba
balada, nebo také a romantika
corte
způsob, jakým zpěvák končí hudební frázi
crótalo
Fénická a římská forma kastaněty
cuadro
flamenco soubor

D

debla
forma toná. Je to stará forma písně, která se nyní používá jen zřídka
dejes
způsob, jakým zpěvák končí frázi
desgarro
doslovně „roztrhat, roztrhnout“; divočina, zlomené srdce
desplante
technicky, bod v tanci, který označuje konec sekce. Ve skutečnosti nejvyšší bod, vyvrcholení tance, při kterém se tanečník zastaví a diváci tleskají
desplazamiento: viz Marcar
diapasón
krk nebo hmatník kytary
duky, duquelas
Caló (Romany nebo Gypsi) slovo pro „smutek“
duende
doslovně, „duch“ „démona“; naznačující držení. Flamencos možná upřednostňují toto slovo anděl nebo el věk

E

escobilla
doslova „koště“; část tance, ve které bailaor / a prodlouží zapateados
escuela bolera
ladná a baletní forma starého bolera; tanec za 3/4 doby populární v minulém století
estampa
vzhled, vzhled podle postoje, umístění, formy a oblékání
estribillo
krátké fráze zpívané opakovaně na konci písně; poslední část tance se zpěvem, kde cantaor / a zpívá, zatímco se tančí baile; viz 'coletilla'[2]

F

falsetas
sólové pasáže na kytaru, krátké melodie hrané na začátku a mezi verši písně
fandangové
stará rodina forem písní; považováno za maurské; velmi populární na počátku / polovině 20. století
farruca
lidová píseň přijatá ze severního Španělska (Galicie), nyní především tanec; jednou „pouze muži“[3]
figura
hvězda; umělec, který dosáhl jména a slávy

G

gachó
Caló (Gypsy or Romany) word for Non-Gypsy (porov payo)
gancho
doslova „háček“; rozšířením, cokoli se k vám dostane, co vás „zavěsí“
Garra
doslova „drápy“; vnitřnosti, síla
garrotín
píseň převzata ze severního Španělska (Asturie)
gesto
klepání druhým nebo třetím prstem při hraní na kytaru
granaína
forma Fandango ve volném rytmu, která v mnoha ohledech stojí mimo Granadu
guajira
an ida y vuelta píseň; nyní znamená „dívka“, slovo z Yucatecy, rodného jazyka Kuby
guasa
žertování ve špatném vkusu, rustikální záludnost[4]
guitarrero
stavitel kytary

H

Já

ir con tiento
pohybovat se pomalu

J

jaberas
forma Fandango z Malagy
jalear
stimulovat umělce, povzbuzovat slovy a / nebo palmas
Jaleo
hlasové povzbuzení účinkujících, když divák volá takové fráze jako ezo!, arsa!, olé!, toma!, vamo
jarana
„řádění“, když si skupina užívá flamenco
jipio
výkřik (např ano) použitý zpěvákem k nalezení výšky tónu nebo jednoduše vložení do středu písně
jondo
cikánská výslovnost zapnuta hondo (hluboký); dříve aplikován na formy písní, ale nyní často používán k popisu způsobu zpěvu
juerga
živá flamenco párty, často jen s cante a golpe.

K.

L

letra
copla písně vzaté v literární hodnotě; část tance, když cantaor / a zpívá texty, dělá tercios
ligado
na kytaru, znějící notu pouze prsty levé ruky
llamada
doslovně „volání“; zahájení tance

M

macho
obvykle třířádkový verš používaný jako předělat do siguiriya; obvykle v hlavní tónině
malagueñas
forma písně charakterizovaná smutným, elegickým tónem. Město a provincie Malaga jsou považovány za domov flamenca fandango
mutis
výstup z pódia pomocí bailaora (a) s
Marcar
označit čas provedený bailaorem (a), obvykle když zpěvák (a) zpívá; „marcajes“; vidět desplazamientos
martinety
písně kováře, lze provádět v rytmu kladiv bijících o kovadlinu; v compás podobně jako siguiriya
melisma
série not zpívaných na jedné slabice coplas. Uchu, který na to není zvyklý, se zvuk může zdát jako nehudební kvílení
milonga
druh lidové písně z oblasti Río de la Plata v Argentině, kde je stále velmi populární
mineras
nejlépe popsat jako zředěný tarantas
mote
vidět apodo
mudanza
vidět punteado

N

nanas
ukolébavka

Ó

oposición
označuje asymetrii flamenca; např. v tanci, pokud paže jdou jedním směrem, tvář bude vypadat druhým

P

Palillos
flamenco jméno pro kastaněty
palmas
tleskání rukou. Je to složité umění, které vyžaduje dovednosti a znalosti kompasy.
palmas altas
perkusní efekt prováděný prsty pravé ruky na levé dlani, což vede k ostrému zvuku; také zvaný palmas claras a palmas agudas
palmas sordas
tlumené tleskání se sevřenýma rukama (často zpěvačkou); také zvaný palmové hroby
palmero
umělec palmas
palo
forma písně; doslova sada karet. Palos spadají do dvou hlavních kategorií: ty, které se dělají ve volném rytmu (hřích compás) a ty, které se dělají v rytmu (con compás)
paso
krok nebo řada kroků
payo
někdy považováno za Calo (romské nebo cikánské) slovo pro jiné než cikánské, ale ve skutečnosti vězeňský slang pro snadnou známku, přísavku. Calo slovo pro non-Gypsy je gachó
pellizco
doslovně, „štípnout, štípnout“; ta kvalita (obvykle u tanečnice), která vás roztočí
peña
flamenco klub
peteneras
Legendární nebo skutečná, la Petenera byla dívka z Cádizu, proslulá svou krásou a tvrdostí srdce. Spisovatel z 19. století zmiňuje slyšení „peteneras“ zpívaných hlasem vyjadřujícím „nevysvětlitelný smutek“.
Picar
trhat na kytaru
pitos
lusknutí prstem
playero
bědování
por arriba
na kytaru - v poloze ruky pro klíč E.
por medio
na kytaru - v poloze ruky pro klíč A
punteando
kroky a pohyby, které nejsou součástí zapateado, včetně „paseo“ (chůze) a „mudanzas“ (složitější pohyby, rozsvícené „variace“)

Q

R

rasgueado
na kytaru, efekt bubnu vytvořený pomocí hřbetů prstů, tj. nehtů, úderů na struny jeden po druhém (zadržovaný palcem)
předělat
způsob ukončení písně, buď zvýšením výšky tónu, změnou na major nebo jednoduše zrychlením, rozhodným způsobem
roas
Sacromonte forma alboreá (svatební píseň)
románky
písně (balady) v podobě toná, nyní, když se dělají s kytarou, se obvykle hrají v a soleá rytmus
romeras
písně dívky cestující na pouti
rumbas
forma písně ovlivněna Kubánská rumba

S

Sacromonte
stráň v Granadě s jeskynními obydlími, ve kterých bydleli Cikáni. Byla to jedna ze srdcí cikánského flamenca se svým vlastním stylem
salida
začátek baile (doslova, jít nebo vyjít)
saeta
píseň vášnivé oddanosti Kristu nebo Panně, často aflamencao
sevillanas
non-flamenco píseň, která byla flamencoized různými způsoby kvůli své popularitě, včetně pohybů rukou a paží tanečníků
siguiriyas
srdce z cante jondo (hluboká píseň). Vyjadřuje úzkost, nářek a zoufalství a byl popsán jako výkřik proti osudu a kvintesenci tragické písně
soleares
Jako píseň leží soleá v srdci flamenca společně se siguiriyas a toná. Jako tanec to stojí samo o sobě - ​​alespoň u žen
syn
veškerý zvuk doprovázející flamenco píseň: kytara, palmas (tleskání), pitas (prst snappin), klepání na koleno
sonanta
flamenco slang pro kytaru
soniketa
doslovně „droning“; aplikuje se na umělce, kteří jsou tím, co jazzoví hráči nazývají „in the groove“

T

tablao
místo konání turistické flamenco show
tablas
doslovně, „desky“; scéna, na které se tanec provádí; tiene tablas znamená „být zkušeným umělcem“
tanga
pravděpodobně nejstarší forma flamenkové písně v jednoduchém rytmu času 2/4, jak se odráží v čase porazeném palmeros; není to stejné jako „el tango argentino“
tanguillos
písně Cádiz; slavnostní, lehký, někdy výsměšný a vždy vhodný na karneval
tapa
tvář kytary
tarantas
důlní píseň volného rytmu a zdaleka nejtěžší zpěv, náročná na tragickou intenzitu i neobvyklou kontrolu, vokální i uměleckou, v melismách
templář
naladit
chrám
ladění nebo temperament
temporeas
písně farmy - sklizně a mlácení písní
tercio
krátký úsek (hudební fráze, verš); lit. "Třetí"
tientos
forma písně, podobná tango
Tocaor, Tocaora
kytarista; z „tocar“ (hrát)
toná
nejstarší flamenco, cikánsko-andaluská píseň, pravděpodobně z románky nebo corridas[5]
toque
hraní na kytaru
torsión y convulsión
fáze, obvykle v soleá, přičemž tanečník dosáhne více či méně extatického stavu
trémolo
na kytaru, hraní vysokých tónů prsty (nebo basových tónů palcem) v rychlém sledu (tam a zpět), aby se vytvořil nepřetržitý zvuk
Triana
tradiční cikánská čtvrť Sevilly, nyní yuppified

U

PROTI

vibrato
opakované nesmyslné zvuky vyslovované během písně, jako např jajaja, ale na rozdíl od babeo, ani slovo
vito
Andaluská lidová píseň a tanec v rychlém 3/8 čase (non-flamenco)
voz afillá
chraplavý hlas jako El Fillo, zpěvák z 19. století; tato kvalita je známá také jako rajo

Ž

X

Y

Z

zambra
a) forma Sacromonte tanga, (b) hlučná fiesta původně Maurů
zapateo, zapateado
forma „stepovacího“ tance typického pro flamenco; z zapato [boty]
zorongo
stará píseň a tanec ve 2/4 čase (ne flamenco), oživil Federico Garcia Lorca; nazývané také „zarongo“

Reference

  1. ^ Zdroje: Bibliografie obsahuje osm knih. Dvě (Batista a Pemartin) jsou zcela seřazeny podle abecedy a pět dalších knih obsahuje abecední glosáře. Jinak jsou jednotlivé odkazy někdy uvedeny v poznámkách pod čarou k textu, obvykle když nejsou zdrojové informace uvedeny abecedně. Kromě toho externí odkazy dát dva abecední weby.
  2. ^ Batista ve 32-33, 88-89.
  3. ^ Totton ve 139.
  4. ^ González Climent, Flamencología (1955, 1964), str. 329-341.
  5. ^ Totton v 86 letech.

Bibliografie

  • Andres Batista, Maestros y Estilos. Ruční Flamenco (Madrid: Graficas Agenjo 1985); podle abecedy.
  • Irving Brown, Hluboká píseň (New York: Macmillan 1929); glosář na 337-346.
  • Anselmo González Climent, Flamencología (Madrid: Editorial Escelicer 1955, 2. vydání 1964).
  • Paul Hecht, Vítr plakal (New York: The Dial Press 1968); glosář na 177-180.
  • Julian Pemartin, El Cante Flamenco. Guia alfabetica (Madrid: Edita Afrodisio Aguado 1966); abecední průvodce.
  • D. E. Pohren, Umění flamenca (Madrid: Society of Spanish Studies 1962, 1990); glosář na 121-124.
  • Barbara Thiel-Cramér, Flamenco (Lidingö, Sweden: Remark 1990), anglický překlad 1991; glosář na 147-152.
  • Robin Totton, Píseň vyvrženců (Portland, Oregon: Amadeus 2003); glosář na 189-199.

externí odkazy