Globální justiční centrum - Global Justice Center
Založený | 2005 |
---|---|
Typ | Neziskové Nevládní organizace |
Soustředit se | Lidská práva aktivismus |
Hlavní sídlo | New York City, Spojené státy |
Oblast sloužila | Celosvětově |
Produkt | Nezisková obhajoba lidských práv |
Klíčoví lidé | Janet Benshoof (Zakladatel) Akila Radhakrishnan (Prezident) |
webová stránka | globaljusticecenter.net |
The Globální justiční centrum (GJC) je mezinárodní lidská práva a humanitární právo organizace usilující o postup rovnosti žen a mužů prostřednictvím pomoci při provádění a prosazování zákonů o lidských právech.[1] Se sídlem v New York City a vedl o Akila Radhakrishnan je GJC členem Spojené národy Pracovní skupina nevládních organizací pro ženy, mír a bezpečnost.[2] GJC spolupracuje s národními i mezinárodními Nevládní organizace Organizace spojených národů, Mezinárodní trestní soud a další k provádění změn.[3][4]
Dějiny
Globální justiční centrum bylo založeno v roce 2005, aby pomohlo vyvíjet tlak na vlády a instituce, aby prosazovaly a prováděly smlouvy a mezinárodní zákony o lidských právech, které prosazují rovnost žen a mužů.[5]
Prioritní oblasti
Práce Globálního justičního střediska spadají do dvou hlavních prioritních oblastí: Boj za sexuální a reprodukční práva a Požadování spravedlnosti za sexuální a genderové násilí:
Boj za sexuální a reprodukční práva
Globální justiční centrum tomu věří sexuální a reprodukční zdraví a práva jsou pro rovnost žen a mužů zásadní. V posledním desetiletí bylo Globální justiční středisko v čele úsilí o zajištění přístupu k těmto právům a budeme pokračovat v boji, abychom zajistili, že všichni jednotlivci mají plný přístup k právům zaručeným mezinárodním právem.
Konfliktní přístup k potratům
Práce GJC v říši potrat opatření pro oběti znásilnění vychází z jejich přesvědčení o „pozitivních povinnostech států zajistit nediskriminační lékařská péče pod Ženevské úmluvy,”[6] což podle jejich výkladu „opravňuje všechny oběti ozbrojený konflikt - včetně těch, které brutalizoval znásilnění - dokončit a nediskriminační lékařskou péči. “[7]
Protiprávní politika USA v oblasti potratů
Globální justiční středisko nadále zpochybňuje omezení financování potratů v USA, včetně Helmsův pozměňovací návrh, Globální pravidlo roubíku, a Pravidlo domácího roubíku, jako porušení mezinárodního práva. GJC pracoval na zrušení[8][9] Spojené státy' Helmsův pozměňovací návrh z roku 1973, ve kterém se uvádí, že „žádné finanční prostředky zahraniční pomoci nelze použít k úhradě potratů jako metody plánování rodiny nebo k motivaci či donucení jakékoli osoby k provádění potratů“.[10] GJC argumentuje proti příliš restriktivnímu výkladu Helmsova dodatku, který zahrnuje všechny potraty, a spolu s Vláda Norska vyzvala USA, aby umožnily potraty obětem válečného znásilnění.[11] Dne 12. srpna 2016 zahájilo Globální justiční centrum Petice v Bílém domě ptá se americký prezident Barack Obama vydat výkonný příkaz ke zrušení zákazu potratů v případech „znásilnění, ohrožení života a incestu“.[12]
Požadování spravedlnosti pro sexuální a genderové násilí
Globální justiční centrum je přesvědčeno, že prevalence sexuálního a genderově podmíněného násilí, často bez odpovědnosti, je ústřední překážkou rovnosti žen a mužů. GJC se věnuje demontáži patriarchátu zakotveného v mnoha právních systémech a zajištění genderově přístupného přístupu založeného na právech a spravedlnosti odpovědnost.
Masové krutosti
GJC pracuje na tlaku na mezinárodní skupiny a instituce, aby používaly a Rod při prosazování Úmluva o genocidě tvrdí, že současné vymáhání nedokáže adekvátně zohlednit rozdílné zkušenosti žen v konfliktu a genocidní taktiky založené na pohlaví, které se v současné době často používají válčení, jako sexuální otroctví.[13] V prosinci 2015 například GJC tlačila na Mezinárodní trestní soud vyšetřovat genderově založené genocidní akce spáchané Evropskou komisí Islámský stát Irák a Levant (ISIS).[14]
Diskriminační právní systémy
GJC využívá mezinárodní právo a mezinárodní standardy k napadení diskriminačních právních politik a postupů v oblasti sexuálního a genderově podmíněného násilí.[15] GJC pracuje s Barmská organizace na zvýšení zapojení žen do EU Barmská vláda[16] a předložil důkazy CEDAW recenze Barmy.[17][18]
Reference
- ^ „ICC požádalo, aby vyšetřilo únos 276 nigerijských dívek Boko Haramovou“. Citováno 2016-06-27.
- ^ „About Us - Global Justice Center“. www.globaljusticecenter.net. Citováno 2016-06-27.
- ^ commscicc (2015-04-17). „#GlobalJusticeWeekly - nigerijské dívky stále nejsou přivedeny zpět“. Citováno 2016-06-27.
- ^ „Politika USA celosvětově popírá nouzové potraty pro oběti znásilnění | passblue“. Citováno 2016-06-27.
- ^ „About Us - Global Justice Center“. www.globaljusticecenter.net. Citováno 2016-06-28.
- ^ „Právo na potrat pro dívky a ženy znásilněné v ozbrojeném konfliktu“ (PDF).
- ^ „Humanitární pomoc obětem znásilnění“. The New York Times. 2011-09-07. ISSN 0362-4331. Citováno 2016-06-28.
- ^ „Humanitární pomoc obětem znásilnění“. The New York Times. 2011-09-07. ISSN 0362-4331. Citováno 2016-06-28.
- ^ „Díky tomuto americkému zákonu nemohou oběti znásilnění Boko Haram potraty“. Citováno 2016-06-28.
- ^ "Helms dodatek | Zahraniční politika a financování USA | Problémy | ZMĚNA". www.genderhealth.org. Citováno 2016-06-28.
- ^ „Humanitární pomoc obětem znásilnění“. The New York Times. 2011-09-07. ISSN 0362-4331. Citováno 2016-07-13.
- ^ „6 dní akce v sadě Helms Social Media Toolkit“ (PDF). Globální justiční centrum. Citováno 15. srpna 2016.
- ^ http://www.globaljusticecenter.net/our-work/demanding-justice-for-sexual-and-gender-based-violence/mass-atrocity-crimes. Chybějící nebo prázdný
| název =
(Pomoc) - ^ „Globální justiční středisko a výbor pro lidská práva v Anglii a Walesu tleskají vyšetřovací komisi OSN pro Sýrii za uznání genocidy jezídů ISIS“. Citováno 2016-06-28.
- ^ http://www.globaljusticecenter.net/our-work/demanding-justice-for-sexual-and-gender-based-violence/discrimatory-legal-systems. Chybějící nebo prázdný
| název =
(Pomoc) - ^ „Myanmar označuje Mezinárodní den žen slavnostmi ve městech“. Rádio Svobodná Asie. Citováno 2016-06-28.
- ^ Meganathan, Malarvili. „Jak Myanmar podléhá kontrole CEDAW, skupiny práv představují dědictví stigmatu a obviňování obětí“. www.mmtimes.com. Citováno 2016-07-12.
- ^ „Stínová zpráva“ (PDF).