Giulio Giorello - Giulio Giorello

Giulio Giorello
Giorello3.JPG
narozený(1945-05-14)14. května 1945
Milán, Itálie
Zemřel15. června 2020(2020-06-15) (ve věku 75)
Milán, Itálie
Národnostitalština
Alma materUniversity of Milan
Manžel (y)
Roberta Pelachin
​
(m. 2020)​
Vědecká kariéra
Pole

Giulio Giorello (Italština:[ˈDʒuːljo dʒoˈrɛllo]; 14 května 1945-15 června 2020) byl Ital filozof, matematik, a epistemolog.[1]

Životopis

Giorello promoval s titulem v filozofie v roce 1968 a v matematika v roce 1971 na University of Milan. Zatímco tam studoval u filozofa Ludovico Geymonat. Poté učil fyziku a přírodní vědy na VŠUP University of Pavia, University of Catania, University of Insubria a University of Milan. Giorello byl profesorem filozofie vědy na milánské univerzitě; byl také prezidentem SILFS (Italská společnost logiky a filozofie vědy). Režíroval seriál „Scienza e idee“ od Raffaella Cortiny Editore a spolupracoval na kulturních stránkách novin Corriere della Sera.

V roce 2010 Giorello vyjádřil své ateistický myslel s prací Senza Dio. Del buon uso dell'ateismo, ale v posledních letech svého života vyjádřil agnostik myslel.

Giorello vyhrál 4. ročník Národní ceny Frascati Philosophy 2012.

Giorello zemřel v Milán dne 15. června 2020 z důvodu COVID-19.[2] Tři dny před svou smrtí se oženil se svou partnerkou Robertou Pelachin.[3]

Funguje

  • Saggi di storia della matematica, Milán, FER, 1974.
  • Il pensiero matematico e l'infinito, Milán, UNICOPLI, 1982. ISBN  88-7061-160-4.
  • Lo spettro e il libertino. Teologia, matematica, libero pensiero, Milán, A. Mondadori, 1985.
  • Le ragioni della scienza, s Ludovico Geymonat a Fabio Minazzi, Řím -Bari, Laterza, 1986. ISBN  88-420-2767-7.
  • Filosofia della scienza, Milán, Jaca Book, 1992. ISBN  88-16-43034-6.
  • Le stanze della ricerca, Milán Mazzotta, 1992. ISBN  88-202-1057-6.
  • Europa universitas. Tre saggi sull'impresa scientifica europea, s Tullio Regge a Salvatore Veca, Milán, Feltrinelli, 1993. ISBN  88-07-09038-4.
  • Introduzione alla filosofia della scienza, Milán, R.C.S. libri & grandi opere, 1994. ISBN  88-452-2128-8.
  • Quale Dio per la sinistra? Note su Democrazia e violenza, s Pietro Adamo, Milán, UNICOPLI, 1994. ISBN  88-400-0342-8.
  • La filosofia della scienza nel XX secolo, s Donald Gillies, Řím -Bari, Laterza, 1995. ISBN  88-420-4492-X
  • Lo specchio del reame. Riflessioni su potere e comunicazione, s Roberto Esposito, Carlo Sini a Danilo Zolo, Ravenna, Longo, 1997. ISBN  88-8063-113-6.
  • Epistemologia applta. Percorsi filosofici, s Michele Di Francesco, Milán, CUEM, 1999. ISBN  88-6001-645-2.
  • Volím del tempo s Eliem Sindonim, Corrado Sinigaglia, Milán, Bompiani, 2001. ISBN  88-452-4973-5.
  • Prometeo, Ulisse, Gilgameš. Obrázek del mito, Milán, Raffaello Cortina Editore, 2004. ISBN  88-7078-878-4.
  • Di nessuna chiesa. La libertà del laico, Milán, Raffaello Cortina Editore, 2005. ISBN  88-7078-975-6.
  • Dove fede e ragione si incontrano ?, s Bruno Forte, Cinisello Balsamo, San Paolo, 2006. ISBN  88-215-5720-0.
  • La libertà della vita, s Umberto Veronesi, Milano, Raffaello Cortina Editore, 2006. ISBN  88-6030-071-1.
  • Il dekalogo. I dieci comandamenti commentsati dai filosofi, II, Non nominare il nome di Dio invano, s Gabriele Mandel, s CD, Milano, Albo Versorio, 2007. ISBN  978-88-89130-26-1.
  • La scienza tra le nuvole. Da Pippo Newton a Mr Fantastic, s Pierem Luigi Gaspou, Milano, Raffaello Cortina Editore, 2007. ISBN  978-88-6030-125-3.
  • Libertà. Manifest za věrnost a nedůvěru, s Dario Antiseri, Milano, Bompiani, 2008. ISBN  978-88-452-6176-3.

Reference

  1. ^ „Giulio Giorello“. Konference o budoucnosti vědy. Archivovány od originál dne 23. července 2011. Citováno 11. srpna 2010.
  2. ^ admin. "Filozof Giulio Giorello zemřel | News1 English". Citováno 2020-06-16.
  3. ^ „Morto Giulio Giorello, filosofo della scienza e della libertà“. corriere.it. corriere.it. 15. června 2020. Citováno 15. června 2020.

externí odkazy