Gisèle Hountondji - Gisèle Hountondji

Gisèle Hountondji (narozen 1954) je spisovatel, tlumočník a překladatel z Beninu. Je považována za první beninskou spisovatelku.[1] Její autobiografický román z roku 1986 Une citronnelle dans la neige (Citronová tráva ve sněhu) líčí její často bolestivá léta jako studentka v Evropě, zejména v Paříži.

raný život a vzdělávání

Gisèle Léonie Hountondji se narodila v roce 1954 v roce Cotonou, Benine. Její otec, železniční inspektor, se zajímal o její vzdělání, a proto ji svěřil její otcovské tetě, jejíž manžel byl učitelem.[2] Základní školu navštěvovala v Paouignan, poté střední škola v letech 1965 až 1972 ve škole Sainte Jeanne d'Arc v Abomey.

Hountondji odešel do Paříže studovat na Sorbonna od roku 1973 do roku 1978. Také cestovala do Londýn a Madrid pro studium jazyků během tohoto období. Získala oficiální certifikaci a magisterský titul ve španělsko-anglickém překladu, poté pokračovala ve studiu tlumočení na Polytechnice v centru Londýna, nyní University of Westminster.[3] V roce 1983 získala licenci francouzsko-anglického simultánního konferenčního tlumočníka a následující rok se stala překladatelkou na Beninese Centrum pro vědecký a technický výzkum [fr ].[4] Od té doby pracovala jako tlumočnice v Cotonou.[2]

Psaní

Hountondji první kniha, autobiografický román Une citronnelle dans la neige (Citronová tráva ve sněhu), znamenal milník v africké literatuře. Ostatní práce, včetně Kocoumbo, l'étudiant noir (1960) Aké Loba, Un Nègre à Paris (1959) od Bernard Dadié, a L'Aventure ambiguë (1961) Cheikh Hamidou Kane, se již zabýval výzvami afrických studentů v Paříži, ale Hountondji byl prvním spisovatelem, který popsal, jaké to je být černoškou ve Francii v 70. letech, poté, co francouzské africké kolonie získaly nezávislost. Je považována za první ženskou romanopiskyni z Beninu.

V románu autobiografická protagonistka Hountondji cestuje studovat do Francie poté, co ji její otec, který byl velkým obdivovatelem francouzské kultury, ocenil jako přívětivou, svobodnou a civilizovanou zemi. Když tam ale přijede počátkem 70. let, objeví jinou realitu. Při hledání místa k pobytu čelí opovržení a pokouší se zaregistrovat na taneční kurz, ponížení, které znásobuje její obtížný a neuspokojivý romantický vztah s mladým Francouzem.[5] Situace se pomalu zhoršuje a kdysi pulzující mladá žena sklouzla do deprese.[1][6]

Hountondji, zasažená svými vlastními zkušenostmi, vytvořila nekompromisní portrét Francouzů v Une citronnelle dans la neige. Podle kritiky Adrien Huannou je vnímá jako „nehostinné, pohrdavé, brutální a nelidské vůči černochům a Asiatům, sobecké, etnocentrické a domýšlivé, rasistické“. Také popisuje, jak byly vědy a medicíny použity k posílení rasistické ideologie.[3]

Po Une citronnelle dans la neige, Hountondji nepublikoval žádné další romány. Na otázku, proč přestala psát knihy, navrhla, aby pro ně nebylo publikum, a odmítavě tvrdila, že „Afričané, především Beninští, nečtou.“[1] Vydala však kratší práce, včetně eseje z roku 1988 „Mettez-vous au goût du jour, Madame la négresse: exprimez-vous en français!“ („Get With the Times, Madame Négresse: Express Yourself in French!“).[7]

Vytvořila povídku, DanieliV roce 1996 a v roce 2002 vydala v novinách sérii sloupků La Nouvelle Tribune [fr ].[8][9] Její práce byla také zahrnuta do sborníků, včetně La petite fille des eaux v roce 2006 koordinováno Florent Couao-Zotti.[10]

Reference

  1. ^ A b C Kotso Nathaniels, Jocelyn (květen 2011). „L'entrée des femmes dans le monde littéraire béninois“. Amina (francouzsky). Citováno 2020-10-20.
  2. ^ A b „Hountondji Gisele“. University of Western Australia. 2014-11-18. Citováno 2020-10-20.
  3. ^ A b Anthologie de la littérature féminine d'Afrique noire francophone. Huannou, Adriene. Abidjan: Editions Bognini. 1994. ISBN  2-910499-03-0. OCLC  34991027.CS1 maint: ostatní (odkaz)
  4. ^ „Gisèle L. Hountondji: 'étre écrivain n'est pas un mérite, c'est un don, une passion, un talent'". Racontars de Lectures (francouzsky). 7. 4. 2018. Archivováno od originálu 2020-10-20. Citováno 2020-10-20.
  5. ^ Ajoke, Mimiko Bestman (15.12.2014). „Le womanisme et la dialectique d'être femme et noire dans les romans de Ken Bugul et Gisèle Hountondji“. Littérature, Langues et Linguistique (francouzsky). 2 (2).
  6. ^ Ormerod, Beverley; Volet, Jean-Marie (1996). „Ecrits autobiographiques et engagement: le cas des Africaines d'expression française“. Francouzská recenze (francouzsky). 69 (3): 426–444. ISSN  0016-111X. JSTOR  396492 - prostřednictvím JSTOR.
  7. ^ Hountondji, Gisèle (1988). „Mettez-vous au goût du jour, Madame la négresse: exprimez-vous en français!“. Peuples Noirs Peuples Africains. Citováno 2020-10-20.
  8. ^ Hountondji, Gisèle (1996). "Daniel". University of Western Australia. Citováno 2020-10-20.
  9. ^ „Hountondji Gisele“. University of Western Australia (francouzsky). 18. 11. 2014. Citováno 2020-10-20.
  10. ^ Scribe Noir (Association) (2006). La petite fille des eaux: roman. Couao-Zotti, Florent, 1964-. Bertoua: Ndze. ISBN  2-911464-12-5. OCLC  70711640.