Giovanni Francesco Gemelli Careri - Giovanni Francesco Gemelli Careri - Wikipedia

Giovanni Francesco Gemelli Careri (1651–1725) bylo sedmnácté století italština dobrodruh a cestovatel. Byl mezi prvními Evropané cestovat po světě zajištěním plavby na lodích zapojených do přepravního obchodu; jeho cesty podniknuté spíše pro potěšení než pro zisk mohly inspirovat Cesta kolem světa za osmdesát dní. Někteří ho podezřívali, že špehuje Vatikán na své cestě.

Giovanni Francesco Gemelli Careri ve věku 48 let v roce 1699. Tento snímek je převzat z jeho knihy: „Giro Del Mondo“

Biografické informace

Gemelli Careri se narodila v roce Taurianova, 1651, a zemřel v Neapol, 1725. Získal doktorát z práva na jezuitské fakultě v Neapoli. Po ukončení studia krátce nastoupil do soudnictví. V roce 1685 si vzal volno na cestu po Evropě (Francie, Španělsko, Německo a Maďarsko). V Maďarsku byl během obléhání zraněn Buda.

V roce 1687 se vrátil do Neapole a znovu vstoupil do soudnictví. Začal také pracovat na svých prvních dvou knihách: „Relazione delle Campagne d'Ungheria“ (1689) se spoluautorem Matteo Egizio a „Viaggi in Europa“ (1693). V této době se Gemelli setkal s frustrací ze své právnické profese. Určité příležitosti mu byly odepřeny, protože neměl ustálený aristokratický původ. Nakonec se rozhodl pozastavit svou kariéru pro cestu kolem světa po celém světě. Tato pětiletá cesta by vedla k jeho nejznámější šestistupňové knize, Giro Del Mondo (1699).[1]

Světová plavba

Mapa oblasti kolem Mexico City se středem na velkém Lagune de Mexico. Mnoho vesnic se nachází, včetně Pachuca, Tacoma, Atlapilco, Tolodyuca, Tetlapanaloya a Apazco.
Titulní obrázek převzatý z francouzského překladu knihy: „Voyage du Tour du Monde“

Gemelli Careri si uvědomil, že svou cestu může financovat pečlivým nákupem zboží v každé fázi, které by v další fázi mělo vyšší hodnotu: v Bandar-Abbás na Perský záliv, tvrdí, cestovatel by si měl vyzvednout „datle, víno, lihoviny a všechno ovoce Persie, které člověk nese do Indie, buď sušené nebo nakládané v octě, na kterém má dobrý zisk“.[2]

Gemelli Careri zahájil svůj světový výlet v roce 1693 návštěvou Egypta, Konstantinopol a Svatá země. V té době se tato trasa po Středním východě již stávala standardní přísadou jakýchkoli výletů do cizích zemí, což byl výlet, o kterém se téměř neoplatilo psát. Odtud by se však italský „turista“ vydal méně cestovanými cestami. Po křížení Arménie a Persie, navštívil Southern Indie a vstoupil Čína, Kde Jezuitští misionáři předpokládal, že takový neobvyklý italský návštěvník může být špión pracující pro papeže. Toto náhodné nedorozumění otevřelo Gemelli mnoho z nejuzavřenějších dveří země. Musel navštívit císaře v Peking se zúčastnil Lucerna oslavy a turné po Velká zeď.

„Většina stavby, jak již bylo řečeno, je zděná, tak dobře postavená, že nejenže vydrží, ale po několika věcích vypadá i nová. Je tomu více než 1800 let, co ji císař Xi-hoam-ti nechal postavit proti nájezdy Tatarů. Jednalo se o jednu z největších a nejextravagantnějších prací, jaké kdy byly provedeny. Číňané by měli obezřetně zajistit nejnebezpečnější průchody: Ale to, co jsem považoval za nejsmyslnější, bylo vidět zeď vyběhnout nahoru obrovské vysoké a strmé hory, kde by Ptáci stěží stavěli mnohem méně, než by stoupali tatarští koně ... A kdyby byli domýšliví, mohli by tito lidé šplhat po rozsedlinách a skalách, bylo by jistě velkým bláznovstvím věřit, že jejich Rage může být zastavil u tak nízké zdi. “[3]

Z Macao, Gemelli Careri připlul k Filipíny, kde zůstal dva měsíce a čekal na odlet a Manilská galeona, pro které nesl rtuť, se ziskem 300% v Mexiku. Mezitím, jak to popsal Gemelli ve svém deníku, půl roku trvající zaoceánský výlet Acapulco byla noční můra sužovaná špatným jídlem, epidemickými výbuchy a občasnou bouří. v Mexiko, spřátelil se s mexickým kreolským patriotem a duchem Dona Carlos de Sigüenza y Góngora, který vzal italského cestovatele k velkým ruinám Teotihuacán. Sigüenza hovořil s Gemelli o svých teoriích starověkých Mexičanů a svěřil mu informace o mexickém kalendáři, který se objevil v účtu Gemelliho.[4] Kromě návštěvy pyramid v Teotihuacanu navštívil také několik hornických měst. Po odchodu z Mexika navštívil město Puebla de Los Angeles a několik měst, když cestoval do přístavního města Veracruz, kde se připojil ke španělské flotile směřující na Kubu. Po téměř pěti letech putování po světě byl Gemelli konečně na cestě zpět do Evropy, když se připojil k Španělská flotila pokladů v Kuba.[5]

Publikace

Další umělecká díla z italské verze knihy „Giro Del Mondo“.

Literární význam a kritika

Gemelli Careri's Map of the Aztec Migration from Aztlan to Chapultapec from "Voyage Round the World", 1704
Crest obrázek převzatý z italské verze knihy „Giro Del Mondo“.
Další umělecká díla z francouzské verze knihy Voyage du Tour du Monde (1719, Paříž): Francouzský překlad „Giro Del Mondo“.

Cílem Giro Del Mondo - věrný popis navštívených zemí - zdůraznil ve své předmluvě Giosef-Antonio Guerrieri. Guerrieri poukázal na rozdíl mezi popisem cesty a „imaginární cesty“ a ocenil Gemelli Careri za spolehlivost jeho zkušeností a kritizoval ty, kteří byli náchylní fantazírovat nad geografickými mapami.

Po mnoho let vědci a odborníci nepovažovali dobrodružnou cestu Gemelli Careri za autentickou. Postupem času se však prokázala jeho pravdivost a bylo také zjištěno, že sbíral důležité historické dokumenty, aby tyto exotické skutečnosti poznal podrobněji. Šestý svazek Giro Del Mondo, který pokrývá pouze Mexiko obsahuje informace shromážděné z kodexů, které existovaly před dobytím, ke kterým se dostal přes Dona Carlos de Sigüenza y Góngora; obsahuje také několik ilustrací aztécký z těchto kodexů se shromáždili válečníci. v Nové Španělsko, Gemelli Careri měla příležitost studovat pyramidy pečlivě (jejich příbuznost s egyptskými pyramidami ho vedla k přesvědčení, že starověcí Egypťané a Amerindians oba pocházeli z obyvatel Atlantis ), který Sigüenza dlouho držel.[13][14] Kvůli nedostatku finančních prostředků nebyl sám Sigüenza schopen publikovat mnoho o starověkých Mexičanech, ale prostřednictvím Gemelliho díla dokázal šířit své myšlenky a dokonce i kresby ze starověkých mexických rukopisů.[15]

Vydání z roku 1849 The Recenze Kalkaty (periodikum, které nyní vydává University of Kalkata ), uvedl následující text týkající se Gemelliho spisů Indie: „V předchozím čísle této recenze jsme se pokusili popsat něco ze dvora a tábora nejlepšího a nejmoudřejšího prince, jaké kdy Muhainmedan Indie spatřila (Aurungzebe, Magnát císař z Hindustan ) ... K tomu nás naléhají dvě hlavní hlediska, charakter věku a materiály, které máme pod velením ... Práce sira HM Elliota ... se do určité míry setkala s nepříznivou kritikou a byly vzneseny určité pochybnosti o spolehlivosti nebo spravedlnosti jejích závěrů. Je proto (je možné, že čtenáři mohou být ochotni) nahlédnout do popisu vlády Aurungzebe, který není převzat z původních historiků, ale z účtů mužů, kteří viděli očima cestujících.

Od tří mužů, kteří všichni navštívili Indii za vlády Aurungzebe, nejcennější a nejzajímavější informace jsou dosažitelné ... Druhým z triumvirátu, na kterého se hlavně spoléháme, je doktor John Francis Gemelli Careri. Přírodní zvědavost a domácí neštěstí byly, jak nám říká, jeho motivem pro cestování. Ze tří (pramenů, z nichž tento článek vychází) je nejvíce diskurzivní ve svém vyprávění, nejpikantnější ve svých anekdotách a nejzábavnější ve své jednoduchosti. Jelikož necestoval za žádným konkrétním cílem, ale aby viděl a slyšel, existuje jen málo indických témat, o kterých nám něco nedává. Přírodní produkce, zvířata a ptáci, způsoby, Hinduistická teologie, státní maxima, příčiny portugalské nadvlády a degradace, anekdoty tábora, kláštera a Harému, nehody způsobené vodou a půdou, stížnosti na osobní nepohodlí a poznámky k tendenci východního despotismu, jsou hojně rozptýleny po celém příběhu , který vděčí autorově vlastní živosti a pozorování, ale občas je něco, co jsme nuceni říci, vděčni práci ostatních, kteří šli dříve. Jeho plagiátorství se však omezuje na specifikace kasty nebo vyznání. Tam, kde osobně viděl nebo trpěl, je jeho příběh jasný, malebný a bez podezření. ““ [16]

Italský mnich kapucín Ilarione da Bergamo přečetl Gemelliho zprávu o Nové Španělsko když psal svůj cestovní příběh na konci osmnáctého století. V některých popisech se zdržel podrobností, protože Gemelli již poskytl úplný popis.[17]

Viz také

externí odkazy

Reference

  1. ^ Zdrojový článek: Giovanni_Francesco_Gemelli_Careri; Angela Amuso Maccarrone, Gianfrancesco Gemelli-Careri. L'Ulisse del XVII secolo, 2000
  2. ^ Citováno v Fernand Braudel. Kola obchodu: Civilizace a kapitalismus 15. – 18. Století 1979 s. 169.
  3. ^ „Voyage Round the World“, 1704, London: sv. 4, s. 323-324
  4. ^ D.A. Brading, První Amerika: Španělská monarchie, kreolští vlastenci a liberální stát, 1492-1867, New York: Cambridge University Press 1991, 363, 366-67.
  5. ^ Článek zdroje: Denis, Adrian L. „Early Cities of the Americas, Treasure City: Havana“, University of California, 2003
  6. ^ *Careri, Giovanni Francesco Gemelli (1708). 2. vydání (ed.). Viaggi v Evropě, Parte Prima, divisata in varie lettere familiari scritte al Signore Consiglieri Amato Dani. Stamperia di Giuseppe Roselli, Neapol.
  7. ^ *Careri, Giovanni Francesco Gemelli (1699). Giro del Mondo, Parte PrimaContenente le cose più raguardevoli vedute della Turchia. Stamperia di Giuseppe Roselli, Neapol; Googlebooky.
  8. ^ *Careri, Giovanni Francesco Gemelli (1709). Giro del Mondo, Parte SecondaContenente le cose più raguardevoli vedute della Persia. Stamperia di Giuseppe Roselli, Presso Francesco Antonio Perazzo, Neapol.
  9. ^ *Careri, Giovanni Francesco Gemelli (1709). Giro del Mondo, Parte Terza, Contenente le cose più raguardevoli vedute nell 'Indostan. Stamperia di Giuseppe Roselli (1708), Presso Francesco Antonio Perazzo, Neapol.
  10. ^ *Careri, Giovanni Francesco Gemelli (1709). Giro del Mondo, Parte QuartaContenente le cose più raguardevoli vedute nella Cina. Stamperia di Giuseppe Roselli (1708), Presso Francesco Antonio Perazzo, Neapol.
  11. ^ *Careri, Giovanni Francesco Gemelli (1709). Giro del Mondo, Parte QuintaContenente le cose più raguardevoli vedute nell 'Isole Fillipine. Stamperia di Giuseppe Roselli (1708), Presso Francesco Antonio Perazzo, Neapol.
  12. ^ *Careri, Giovanni Francesco Gemelli (1709). Giro del Mondo, Parte SestaContenente le cose più raguardevoli vedute nella Nuova Spagna. Stamperia di Giuseppe Roselli (1708), Presso Francesco Antonio Perazzo, Neapol.
  13. ^ D.A. Brading, První Amerika: Španělská monarchie, kreolští vlastenci a liberální stát, 1492-1867, New York: Cambridge University Press 1991 str. 365.
  14. ^ Citovala Stefania Buccini: Americas in Italian literature and culture, 1700-1825 Penn State Press, 1997, s. 19
  15. ^ Irving A. Leonard, Barokní doba ve starém Mexiku: Osoby, místa a praxe sedmnáctého století, Ann Arbor: University of Michigan Press 1959, s. 201-02.
  16. ^ Citováno: The Calcutta Review Volumes 11-12, University of Calcutta, 1849, str.303
  17. ^ Každodenní život v koloniálním Mexiku: Cesta mnicha Ilarione da Bergamo, 1761-1768. Vyd. Robert Ryal Miller a William J. Orr. Norman: University of Oklahoma Press 2000, s. 32, 85, 92, 132, 156, 163