Gil Courtemanche - Gil Courtemanche

Gil Courtemanche hovoří s uzamčenými novináři na pódiu montrealské metropole na druhé „Show du cadenas“ v lednu 2011.

Gil Courtemanche (18. srpna 1943-19 srpna 2011)[1] byl Kanaďan progresivní novinář a prozaik ve třetím světě a mezinárodní politika. Psal pro Montreal noviny Le Devoir.

Život a kariéra

Courtemanche se narodil v roce Montreal, Quebec. Svou kariéru novináře zahájil v roce 1962 několika spolupráce s Radio-Kanada počítaje v to Le 60, Časopis Métro a Présent National. Později vytvořil L'Évènement, televizní program s Radio-Canada, který také hostoval v letech 1978 až 1980. Během stejného období byl také redaktorem CBOT, rozhlasové stanice v Ottawě. V roce 1978 hostil Kontakt, první časopis pro veřejné záležitosti pro Télé-Québec. V letech 1980 až 1986 pracoval jako hostitel, analytik a dopisovatel programů Télémag, Premiere Page a Le Point s Radio-Canada.

Courtemanche pomohl založit svrchovaný a sociální demokrat noviny Le Jour, a také pracoval jako novinář s La Presse. Od roku 1986 pracoval na různých publikacích, jako jsou Alternatives a Le Libraire. V roce publikoval sloupky o mezinárodní politice Le Soleil, Le Droit, a Le Devoir.

Podílel se na natáčení dokumentárních filmů, včetně seriálu Soleil dans la nuit pro TV5 Europe-Afrique-Canada, k prvnímu výročí Rwandská genocida. Natočil také dokument o AIDS s názvem Evangelium AIDS. Dále pomáhal produkovat různé dokumenty a reklamy ve třetím světě pro Le Cardinal Léger et ses œuvres a OXFAM-Québec: malomocenství na Haiti, vodní politika, rozvoj zemědělství na Filipínách, vzdělávání postižených dětí v Thajsku atd.

Jeho první román, Un dimanche à la piscine à Kigali, který dokumentuje rwandskou genocidu z roku 1994, byla zveřejněna v roce 2000. Byla vybrána pro zařazení do francouzské verze Kanada čte, vysílaný v Radio-Canada v roce 2004, kde jej obhájil spisovatel, ekolog a aktivista Laure Waridel. Un dimanche à la piscine à Kigali nakonec vyhrál soutěž. Bylo natočeno jako Neděle v Kigali (Un dimanche à Kigali).

Smrt

Courtemanche zemřel 19. srpna 2011 na rakovinu, den po svých 68. narozeninách.

Bibliografie

  • Douces colères (1989)
  • Trente artistes dans un train (1989)
  • Chroniques internationales (1991)
  • Québec (1998)
  • Nouvelles douces colères (1999)
  • Un dimanche à la piscine à Kigali (2000). Přeloženo do angličtiny jako Neděle u bazénu v Kigali podle Patricia Claxton (2003)
  • La Seconde Révolution tranquille - Démocratiser la démocratie (esej) (2003)
  • Une belle mort (2005)
  • Le monde, le lézard et moi (2009)
  • Je ne veux pas mourir seul (2010)

Ocenění a uznání

Reference

externí odkazy