Ghous Ali Shah - Ghous Ali Shah
Syed Ghous Ali Shah | |
---|---|
Ministr školství | |
V kanceláři 25. února 1997-18. Června 1999 | |
premiér | Nawaz Sharif |
Předcházet | Abida Hussain (domovník) |
18. den Ministr obrany | |
V kanceláři 10. září 1991 - 17. července 1993 | |
premiér | Nawaz Sharif |
Předcházet | Benazir Bhuttová |
Uspěl | Aftab Shaban Mirani |
Hlavní ministr Sindhu[1] | |
V kanceláři 19. června 1999 - 12. října 1999 | |
Předcházet | Liaquat Ali Jatoi |
Uspěl | Vládní pravidlo |
V kanceláři 6. dubna 1985 - 6. dubna 1988 | |
Předcházet | Ghulam Mustafa Jatoi |
Uspěl | Akhtar Ali Ghulam Kazi |
Zemský ministr pro právo, místní orgány a rozvoj venkova v Sindhu | |
V kanceláři 7. dubna 1984 - 5. dubna 1985 | |
Zemský ministr školství, kultury, sportu a práva v Sindhu | |
V kanceláři 1981–1984 | |
Spravedlnost z Sindh Vrchní soud | |
V kanceláři 18. července 1979 - 5. dubna 1985 | |
Osobní údaje | |
narozený | Vesnice Ghari Mori, Khairpur, Sindh, Pákistán | 1. ledna 1934
Syed Ghous Ali Shah (narozen 1. ledna 1934) (Urdu: سید غوث علی شاہ ) je Pákistánec politik a právník. Byl Hlavní ministr Sindhu, Pákistán od 1985–1988 a později Generální ředitel v roce 1999.[2][3]
On také zůstal Ministr obrany Pákistánu v letech 1991–1993 a pákistánský ministr školství v letech 1997–1999. Byl zvolen členem Národní shromáždění Pákistánu od jeho rodáka Volební obvod NA-215 Khairpur v důsledku Pákistánské všeobecné volby 2013.[2][4]
Vzdělávání
Ghous Ali Shah se narodil v roce 1934.[4] Střední vzdělání získal na střední škole v Nazu, Khairpur. V padesátých letech měla škola kvalifikované učitele z celé země a byla jednou z nejuznávanějších institucí Sindh. Jeho jméno je vyryto na desce a zavěšeno na tabuli „Distinguished Students“. Vystudoval Sindh Muslim College z University of Karachi, Pákistán. Udělal své LLB z Sindh Muslim Law College univerzity v Karáčí v roce 1957.
Kariéra
Šáh cvičil zákon až do roku 1979 se stal jedním z nejlepších trestní právo právníci v zemi. Byl zvolen prezidentem Okresní advokátní komory Khairpur pro rekordní funkční období šesti let nepřetržitě. Byl zvolen do nejvyšší volené funkce obhájců Pákistánu jako místopředseda Pákistánská rada advokátů na dvě funkční období v letech 1975 a 1979, kdy byl povýšen na lavičku jako Soudce z Sindh Vrchní soud na Karáčí.[2][4]
V letech 1981–1984 byl provinciál Ministr pro Vzdělávání, Kultura, Sportovní a Zákon, Vláda Sindhu. Pak byl ministrem pro Zákon Místní orgány a Rozvoj venkova z let 1984–1985. Odešel z Sindh Vrchní soud & znovu vstoupil do politiky. Byl zvolen členem Provinční shromáždění Sindh a stal se vůdcem domu a Hlavní ministr Sindhu, Pákistán, v letech 1985–1988.[4]
Během tohoto období pomohl zvýšit status univerzity pro Univerzita Shah Abdul Latif Bhitai v Khairpur Sindh který byl dříve sub-kampusem University of Sindh. To poskytlo mnoho pracovních příležitostí a podařilo se mu zajistit síť silnic v provincii i ve své volební oblasti Khairpur.
Byl zvolen do parlamentu Národní shromáždění Pákistánu v roce 1991 a stal se Ministr obrany Pákistánu do roku 1993. Byl znovu zvolen do Provinční shromáždění Sindh stejně jako Národní shromáždění Pákistánu v roce 1997 vyhrál obě sedadla obou domů. Rezignoval na své místo v zemském sněmu a stal se Ministr školství (Pákistán) do roku 1999. Byl jmenován poradcem předsedy vlády Pákistánu pro záležitosti provincie Sindh s působností Hlavní ministr & Status federálního ministra v červnu 1999. V této pozici pokračoval až do října 1999, kdy nastoupil generál Parvíz Mušaraf převzal v 1999 pákistánský státní převrat dne 12. října 1999, svržení ústavně zvolené vlády.[4]
Syed Ghous Ali Shah je provinční šéf PML-N Sindh & byl zvolen na další tříleté funkční období v letech 2006–2009 jako předseda strany provincie Sindh. V této funkci byl zvolen při mnoha příležitostech od roku 1986.[2][4]
Bylo oznámeno, že Syed Ghous Ali Shah byl jedním z kandidátů, které zvažoval Pákistánská muslimská liga (N) na pozici Prezident Pákistánu po rezignaci Parvíz Mušaraf v roce 2008.[4]
V roce 2011 žil Ghous Ali Shah v Karáčí a pracoval s členy PML (N) na zlepšení stavu strany v Sindh a zároveň intenzivně cestoval po provincii, aby zjistil, kde může vybudovat stejnou sílu, jakou měl v roce 1997, kdy PMLN sestavil zemskou vládu.
Skauting
V roce 1993 mu byl udělen titul Bronzový vlk, nejvyšší rozlišení Světová organizace skautského hnutí, Světovým skautským výborem za výjimečné služby světu Skauting.
V letech 1988–1994 a 1998–2000 byl hlavním komisařem Pákistánská asociace skautů.
V roce 1992 byl zvolen za člena Asia-Pacific Scout Region výbor do roku 1998.
Byl také oceněn nejvyšším skautským oceněním, bangladéšským skautem, oceněním Silver Tiger Award, udělenému jakékoli světové osobnosti Bangladéš v roce 1994. Byl také oceněn nejvyšším skautským oceněním, Silver Elephant of Bharatští skauti a průvodci z Indie v roce 1998.
Ocenění a uznání
V roce 1987 napsal přednášku „Iqbal: Místo setkání Východu a Západu“ Allama Iqbal kterou doručil na University of Heidelberg, Německo. Obdržel Zlatá medaile Allama Iqbal Centenary za jeho práce a články o Allamovi Iqbalovi v roce 1979.
Osobní život
Syed Ghous Ali Shah šel do Londýn v říjnu 2001 k lékařskému ošetření. Vrátil se do Pákistánu dne 17. srpna 2008[2] Jeho manželka zemřela v roce 2007.[3]
Syed Ghous Ali Shah má šest dětí: Shabbir Hyder Shah, Ali Hyder Shah, Amir Hyder Shah (Late) a Syed Mohammad Safdar Hyder Shah alias Farhan Shah. Má také 2 vdané dcery.
Reference
- ^ jako spolkový ministr pro záležitosti Sindh v roce 1999
- ^ A b C d E „Ghous Ali Shah se vrací do vlasti (Pákistán)“. 28. září 2011. Archivovány od originál dne 28. září 2011. Citováno 19. srpna 2019.
- ^ A b SUKKUR: Manželka Ghouse Aliho Shaha zemřela Dawn (newspaper), Published 8. ledna 2007, Citováno 19. srpna 2019
- ^ A b C d E F G Imran Kazmi (28. dubna 2013). „Syed Ghous Ali Shah (profil)“. Dawn (noviny). Citováno 19. srpna 2019.
Politické kanceláře | ||
---|---|---|
Předcházet Ghulam Mustafa Jatoi | Hlavní ministr Sindhu 1985–1988 | Uspěl Akhtar Ali Kazi |
Předcházet Benazir Bhuttová | Ministr obrany Pákistánu 1991–1993 | Uspěl Aftab Shaban Mirani |