Německé amatérské fotbalové mistrovství - German amateur football championship
Německé amatérské fotbalové mistrovství |
---|
Založený |
1950 |
Rozpustil |
1998 |
Národ |
![]() |
Počet ročních období |
48 |
Nahrazen |
Soutěž byla rozpuštěna |
Úroveň na pyramidě |
Úroveň 3 |
Poslední šampioni 1997–98 |
Tenis Borussia Berlin |
The Německé amatérské fotbalové mistrovství byl státní příslušník Fotbal soutěž v Německo pořádá Německý fotbalový svaz (Německy: Deutscher Fußball-Bund; DFB) a existuje od roku 1950 do roku 1998.
Dějiny
Přehled
Šampionát byl založen v roce 1950 jako protějšek k Německé fotbalové mistrovství, který byl otevřen pouze pro vítěze 1. úrovně Oberligas.
Aby se klub kvalifikoval na německé amatérské mistrovství, musel hrát nejvyšší amatérskou ligu svého regionálního fotbalového svazu. Většina těchto lig byla ligami třetí úrovně. Jen v Niedersachsen, Brémy, Hamburg, Schleswig-Holstein a Berlín byly tyto ligy nastaveny na druhou úroveň. Od roku 1963 se zavedením Bundesliga, všechny tyto ligy se také staly ligami třetí úrovně.
Aby se klub kvalifikoval do amatérského šampionátu, musel buď vyhrát nejvyšší místní amatérskou ligu, a poté se nemusel účastnit žádného postsezónního postupu. Klub by také mohl odmítnout účast v postupovém kole a místo toho hrát v amatérském šampionátu. Také vítězové ligy, kteří byli rezervními týmy profesionálních klubů, nebyli způsobilí pro postup na profesionální úroveň a místo toho museli hrát v amatérském šampionátu. Většinou však kluby hrající mistrovství byly finalisty jejich lig.
1950 až 1955
V prvních pěti vydáních soutěže zůstal modus od sezóny k sezóně nezměněn. Patnáct klubů soutěžilo v knock-out systému, přičemž jeden klub měl sbohem pro první kolo. Kluby spárované proti sobě hrály pouze jednu hru, aby určily vítěze remízy. Soutěž zahrnovala pouze týmy z západní Německo a Západní Berlín, Východoněmecký kluby se nezúčastnily. Také kluby z Sársko se v této fázi nezúčastnil. Patnáct klubů pocházelo z následujících lig (úrovně):
- Z jižní oblasti:
- Amateurliga Bayern (III)
- Amateurliga Württemberg (III)
- Amateurliga Südbaden (III)
- Amateurliga Nordbaden (III)
- Amateurliga Hessen (III)
- Z regionu Jihozápad:
- Amateurliga Rheinland (III)
- Amateurliga Südwest (III)
- Amateurliga Sársko (III) od roku 1955
- Ze západního regionu:
- Landesliga Niederrhein (III) ve třech regionálních divizích
- Landesliga Mittelrhein (III) ve dvou regionálních divizích
- Landesliga Westfalen (III) v pěti regionálních divizích
- Ze severní oblasti:
- Amateurliga Brémy (II)
- Landesliga Schleswig-Holstein (II)
- Amateroberliga Niedersachsen (II) ve dvou regionálních divizích
- Amateurliga Hamburk (II)
- Ze západního Berlína:
- Amateurliga Berlín (II)
Od roku 1952 byl vyřazovací systém v prvním kole nahrazen skupinovou fází, kde ve třech skupinách po čtyřech a jedné skupině po třech týmech byl určen vítěz skupiny. Tito čtyři vítězové pak pokračovali do semifinále.
1955 až 1964
Modus byl změněn v roce 1955, kdy od té doby určovalo pět regionů svého vlastního šampiona. Pět regionálních vítězů se poté kvalifikovalo na německé amatérské mistrovství. Soutěž stále fungovala na vyřazovacím systému, ale nyní se hrály pouze čtyři hry, ignorující možné opakování:
- Předběžná hra mezi vítězem Západního Berlína a jedním z dalších čtyř týmů, která se každoročně mění.
- Dvě semifinálové hry
- Finále
Tento systém zůstal v platnosti až do konce sezóny 1963–64.
1964 až 1978
Od sezóny 1964–65 se do soutěže kvalifikovalo šestnáct regionálních mistrů, nyní se Sárskem. V systému knock-out, nyní s hrami doma a venku, byl určen vítěz. Pouze finále se hrálo jako utkání on-off na neutrální půdě. Teprve v letech 1976–77 a 1977–78 se finále hrálo také jako soutěž doma a venku. Jinak zůstal modus nezměněn až do roku 1978, kdy byly vytvořeny amatérské Oberligy.
1979 až 1991
Reforma ligy v roce 1978 snížila počet lig 3. úrovně ze šestnácti na osm. Také ligy byly přejmenovány na Amateur Oberliga. Vítěz každé z těchto lig se kvalifikoval na amatérský šampionát, který se hrál jako před lety, ve vyřazovacím formátu s hrami doma i venku, včetně finále v první sezóně 1978–79. Od roku 1979 do roku 1980 se finále znovu hrálo jako jediná hra, ale nyní jako domácí zápas pro jeden ze dvou zúčastněných týmů, aby se zlepšily údaje o návštěvnosti.
Osm týmů přišlo z následujících lig:
- Amatér Oberliga Bayern
- Amateur Oberliga Baden-Württemberg
- Amatér Oberliga Hessen
- Amatér Oberliga Südwest
- Amatér Oberliga Berlín
- Amatér Oberliga Nordrhein
- Amatér Oberliga Westfalen
- Amatér Oberliga Nord
Po sezóně 1980–81 museli vítězové osmi lig bojovat 2. Bundesliga povýšení. Amatérský šampionát proto odehráli ligové finalisté. Tento systém zase zůstal na svém místě až do německého setkání v roce 1991.
1991 až 1994
Účinky znovusjednocení Německa výrazně změnily mapu německého fotbalu a pokud jde o německé amatérské mistrovství, zvýšil se počet kvalifikovaných týmů. Východní Německo a Západní Berlín byly rozděleny na tři nové Oberligy, zatímco berlínská Berlín byla rozpuštěna. Tři nové ligy byly:
To znamenalo, že do soutěže bylo nyní kvalifikováno deset klubů, které jsou stále finalisty své ligy. To bylo představeno ve dvou regionálních skupinách, na severu a na jihu, po pěti týmech. Každý tým by jednou hrál další čtyři ve své skupině a oba vítězové skupin by pak hráli finále. Soutěž 1991–92 znamenala jedinečnou událost, soutěž Rot-Weiß Essen se stal prvním a dosud jediným klubem, který se svým prvním týmem uzavřel německé mistrovství (1955) a německé amatérské mistrovství (1992). Klub vyhrál německý pohár v roce 1953 a je držitelem jedinečného trojitého titulu v německém fotbalu.
Tento systém fungoval pouze tři sezóny, 1991–92, 1992–93 a 1993–94. To bylo nahrazeno, když Regionalligas byly založeny jako nová liga třetí úrovně v Německu v roce 1994. Od té doby už Oberligas nebyly nejvyšší amatérské ligy v zemi.
1994 až 1998
V roce 1994 byly založeny čtyři Regionalligy a týmy soutěžící v německém amatérském šampionátu nyní pocházely z těchto lig:
V každé ze tří příštích sezón se do soutěže kvalifikovaly čtyři týmy v různém nastavení:
- 1994–1995: finalista čtyř lig
- 1995–96: šampion Nordost, třetí na západě / Südwest, druhý a třetí na Südu
- 1996–97: šampion Nordost, druhý a třetí na západě / Südwest, třetí na Südu
Rozdíly v týmech kvalifikovaných z každé ligy vedly k tomu, že do 2. Bundesligy byl povýšen odlišný počet týmů z každé ligy.
Ve své poslední sezóně se mistrovství hrálo pouze se třemi týmy, finalisty z West / Südwest a Süd a vítězem Nordostu. Každý z nich hrál jen jednou a vítěz skupiny Tenis Borussia Berlin byl jmenován německým amatérským šampionem. Kromě toho byl klub povýšen do 2. Bundesligy. Toto poslední vydání, které se hrálo poprvé bez finále, bylo mnohem více propagačním kolom, přičemž amatérský titul byl pouze poznámkou pod čarou.
Zrušení a aktuální stav
Nezájem o soutěž vedl k jeho rozpuštění. Trpělo tím, že bylo považováno za soutěž pro neúspěšné kluby, které postrádaly smysluplnější regionální nebo národní vyznamenání nebo které postrádaly postup na vyšší úroveň hry. Pokusy o zatraktivnění soutěže povolením nejlepších týmů soutěže do soutěže Německý pohár turnaj měl malý účinek.
V květnu 2006 předseda DFB (Německý fotbalový svaz ), Theo Zwanziger, vyjádřil svůj zájem na obnovení národního amatérského šampionátu od roku 2008, po 3. Liga měl být vytvořen. Nechal otevřenou otázku, zda by soutěž měla být pro vítěze hry Regionalliga (IV) nebo Oberliga (V).[1]
Média
The SC Jülich, jediný klub, který získal titul třikrát po sobě, byl dokumentární film německé sportovní sítě Deutsches Sportfernsehen - DSF, o nejúspěšnějším německém amatérském klubu. Klub upadl do těžkých časů a v 90. letech se téměř složil, než se vzchopil a klesl na nejnižší úroveň systému místní ligy.[2]
Seznam výherců
Ve své téměř padesátileté historii měla soutěž třicet osm různých vítězů.
Finále 1950 až 1997
Rok | Mistr | Druhé místo | Výsledek | datum | Místo | Účast |
---|---|---|---|---|---|---|
1950–51 | ATSV 1860 Bremen | Karlsruher FV | 3–2 | 30. června 1951 | Berlín | 70,000 |
1951–52 | VfR Schwenningen | Cronenberger SC | 5–2 | 22. června 1952 | Ludwigshafen | 80,000 |
1952–53 | SV Bergisch Gladbach 09 | Homberger SpV | 3–2 | 28. června 1953 | Wuppertal | 35,000 |
1953–54 | TSV Marl-Hüls | SpVgg Neu-Isenburg | 6–1 | 26. června 1954 | Gelsenkirchen | 15,000 |
1954–55 | Sportfreunde Siegen | SpVgg Bad Homburg | 5–0 | 25. června 1955 | Wetzlar | 15,000 |
1955–56 | SpVgg Neu-Isenburg | VfB Speldorf | 3–2 | 24. června 1956 | Berlín | 25,000 |
1956–57 | VfL Benrath | Alemannia 90 Berlin | 4–2 | 23. června 1957 | Hannover | 60,000 |
1957–58 | FV Hombruch 09 | ASV Bergedorf 85 | 3–1 | 14. června 1958 | Dortmund | 20,000 |
1958–59 | FC Singen 04 | Arminia Hannover | 3–2 | 14. června 1959 | Offenburg | 9,000 |
1959–60 | Hannover 96 Amateure | BV Osterfeld | 1–1 aet / 3–0 | 26. a 29. června 1960 | Herford | 12,000 & 9,000 |
1960–61 | KSV Holstein Kiel Amateure | SV Siegburg 04 | 5–1 | 24. června 1961 | Hannover | 70,000 |
1961–62 | SC Tegel Berlín | Tura Bonn | 1–0 | 30. června 1962 | Wuppertal | 12,000 |
1962–63 | VfB Stuttgart Amateure | VfL Wolfsburg | 1–0 | 6. července 1963 | Kassel | 10,000 |
1963–64 | Hannover 96 Amateure | SV Wiesbaden | 2–0 | 27. června 1964 | Hagen | 10,000 |
1964–65 | Hannover 96 Amateure | SV Wiesbaden | 2–1 | 27. června 1965 | Siegen | 8,000 |
1965–66 | SV Werder Bremen Amateure | Hannover 96 Amateure | 5–1 | 2. července 1966 | Herford | 10,000 |
1966–67 | STV Horst Emscher | Hannover 96 Amateure | 2–0 | 1. července 1967 | Herford | 8,500 |
1967–68 | VfB Marathon Remscheid | FC Wacker München | 5–3 aet | 9. června 1968 | Bochum | 10,000 |
1968–69 | SC Jülich | SpVgg Erkenschwick | 2–1 | 12. července 1969 | Krefeld | 12,000 |
1969–70 | SC Jülich | Eintracht Braunschweig Amateure | 3–0 | 11. července 1970 | Siegen | 8,000 |
1970–71 | SC Jülich | VfB Stuttgart Amateure | 1–0 | 10. července 1971 | Würzburg | 6,000 |
1971–72 | FSV Frankfurt | TSV Marl-Hüls | 2–1 | 8. července 1972 | Neuwied | 10,000 |
1972–73 | SpVgg Bad Homburg | 1. FC Kaiserslautern Amateure | 1–0 | 30. června 1973 | Offenbach | 7,000 |
1973–74 | SSV Reutlingen | VfB Marathon Remscheid | 2–2 aet / 2–1 | 29. června 1974 | Červi | 5,000 & 2,500 |
1974–75 | VfR Oli Bürstadt | Victoria Hamburg | 3–0 | 29. června 1975 | Ludwigsburg | 8,000 |
1975–76 | SV Holzwickede | VfR Oli Bürstadt | 1–0 | 27. června 1976 | Oldenburg | 750 |
1976–77 | Fortuna Düsseldorf Amateure | SV Sandhausen | 1–0 / 2–2 | 22. a 26. června 1977 | Düsseldorf & Sandhausen | 8,000 & 10,000 |
1977–78 | SV Sandhausen | ESV Ingolstadt | 2–0 / 1–1 | 24. a 28. června 1978 | Ingolstadt & Sandhausen | 2,100 & 5,000 |
1978–79 | ESV Ingolstadt | Hertha Zehlendorf | 4–1 / 0–1 | 27. a 30. června 1979 | Ingolstadt & Berlín | 3,000 & 3,600 |
1979–80 | VfB Stuttgart Amateure | FC Augsburg | 2–1 | 20. června 1980 | Stuttgart | 2,000 |
1980–81 | 1. FC Köln Amateure | FC St. Pauli | 2–0 | 14. června 1981 | Kolín nad Rýnem | 7,500 |
1981–82 | FSV Mainz | SV Werder Bremen Amateure | 3–0 | 17. června 1982 | Mainz | 8,000 |
1982–83 | FC 08 Homburg | FC Bayern Mnichov Amateure | 2–0 aet | 17. června 1983 | Homburg | 6,000 |
1983–84 | Offenburger FV | SC Eintracht Hamm | 4–1 | 16. června 1984 | Offenburg | 8,000 |
1984–85 | SV Werder Bremen Amateure | DSC Wanne-Eickel | 3–0 | 22. června 1985 | Brémy | 3,000 |
1985–86 | BVL 08 Remscheid | VfR Oli Bürstadt | 2–1 aet | 21. června 1986 | Remscheid | 8,000 |
1986–87 | MSV Duisburg | FC Bayern Mnichov Amateure | 4–1 | 21. června 1987 | Duisburg | 10,000 |
1987–88 | Eintracht Trier | VfB Oldenburg | 0–0 aet, 5–4 pero | 19. června 1988 | Oldenburg | 7,000 |
1988–89 | Eintracht Trier | SpVgg Bad Homburg | 1–1 aet, 5–4 pero | 17. června 1989 | Trevír | 5,500 |
1989–90 | FSV Salmrohr | Rheydter SpV | 2–0 | 10. června 1990 | Salmrohr | 3,000 |
1990–91 | SV Werder Bremen Amateure | SpVgg 07 Ludwigsburg | 2–1 | 9. června 1991 | Ludwigsburg | 4,500 |
1991–92 | Rot-Weiss Essen | SpVgg Bad Homburg | 3–2 aet | 13. června 1992 | Essen | 6,395 |
1992–93 | SV Sandhausen | SV Werder Bremen Amateure | 2–0 | Sandhausen | 3,000 | |
1993–94 | SC Preußen Münster | Kickers Offenbach | 1–0 | 11. června 1994 | Offenbach | 6,000 |
1994–95 | VfL Osnabrück | Stuttgarter Kickers | 4–2 aet | 13. června 1995 | Stuttgart | 1,194 |
1995–96 | SSV Ulm 1846 | VfR Mannheim | 2–1 | 15. června 1996 | Ulm | 500 |
1996–97 | SSV Reutlingen | Rot-Weiß Oberhausen | 2–1 | Oberhausen | 1,600 |
Zdroj:„(Západní) Německo - finále mistrovství amatérů“. RSSSF. Citováno 2008-08-05.
Vítězové skupiny 1998
Rok | Mistr | Druhé místo |
---|---|---|
1997–98 | Tenis Borussia Berlin | Sportfreunde Siegen |
Statistiky vítězů a finalistů
První vydání 1950–51: kluby
Patnáct týmů se zúčastnilo prvního ročníku soutěže, který se konal v červnu 1951, kvalifikoval se z následujících lig:
- Amateurliga Brémy (finalisté): ATSV Bremen 1860
- Amateurliga Nordbaden (finalisté): Karlsruher FV
- Landesliga Niederrhein (skupina vítězů 1): SC Cronenberg
- Landesliga Mittelrhein (skupina vítězů 1): SSV Troisdorf 05
- Landesliga Schleswig-Holstein (finalisté): Heider SV
- Amateurliga Württemberg (finalisté): VfL Sindelfingen
- Amateroberliga Niedersachsen (finalisté): SSV Delmenhorst
- Amateurliga Hessen (finalisté): Borussia Fulda
- Amateurliga Berlín (mistr): VfL Nord Berlin
- Amateurliga Südbaden (mistr): FC 08 Villingen
- Rheinland kraj: VfL Neuwied
- Amateurliga Hamburk (3. místo): Union Altona
- Amateurliga Bayern (finalisté): FC Bayreuth
- Landesliga Westfalen (mistr): SpVgg Röhlinghausen
- Südwest kraj: SC Zweibrücken
Poznámky
Poznámka k výrazu amatér
Pojem „amatér“ v dnešním německém fotbalu neznamená úplně to samé jako v jiných zemích; neznamená to, že hráč nedostává zaplaceno, ale spíše to znamená, že je hráč placen pod určitou úroveň, často tzv. Aufwandsentschädigung, což doslovně znamená „náhradu nákladů“. Ve srovnání s ligovým systémem ve Velké Británii by se spíše dalo přeložit výraz amatér neliga.
Až do vzniku Regionalligas, titul nesly rezervní týmy profesionálních klubů Amatér za názvem klubu, aby se odlišil první od druhého týmu. Protože tyto týmy nejsou opravdovými amatéry, nesou nyní tyto týmy, stejně jako všechny ostatní záložní strany, II za jménem, například VfB Stuttgart Amateure stalo se VfB Stuttgart II.
Údaje o docházce
Vysoký počet diváků ve finále v letech 1951, 1952, 1957 a 1961 vyplývá ze skutečnosti, že se tyto hry konaly jako opony pro finále německého mistrovství.
Reference
- ^ Zwanziger denkt über Amateur-Meisterschaft nach (v němčině) Fussbalportal.de, publikováno: 17. května 2006, přístup: 6. srpna 2008
- ^ Historie a budoucnost SC Jülich 10[trvalý mrtvý odkaz ] Web SC Jülich 1910, přístup: 6. srpna 2008
Zdroje
- Deutschlands Fußball v Zahlen, (v němčině) Roční publikace s tabulkami a výsledky z Bundesligy do Verbandsligy / Landesligy, vydavatel: DSFS
- Kicker Almanach, (v němčině) Ročenka německého fotbalu od Bundesligy do Oberligy od roku 1937, vydaná Kicker Sports Magazine
- Die Deutsche Liga-Chronik 1945–2005 (v němčině) Historie německého fotbalu od roku 1945 do roku 2005 v tabulkách, vydavatel: DSFS, publikováno: 2006
externí odkazy
- Německo - amatérské mistrovství 1950–1995 Výsledky soutěže od roku 1950 do roku 1995
- Das deutsche Fussball Archiv Historické ligové tabulky a výsledky z Německa (v němčině)