Georgios Leonardopoulos - Georgios Leonardopoulos
Georgios Leonardopoulos | |
---|---|
![]() Leonardopoulos (uprostřed, se zlaceným hledím) se svou hůlkou v Malé Asii, 1921 | |
narozený | 1867 Korint |
Zemřel | 1936 |
Věrnost | ![]() |
Servis/ | Řecká armáda |
Roky služby | 1884–1923 |
Hodnost | ![]() |
Zadržené příkazy | 9. pěší divize, 10. pěší divize, Nezávislá divize, IV. Armádní sbor, V. armádní sbor |
Bitvy / války | Řecko-turecká válka z roku 1897, Balkánské války, první světová válka, Řecko-turecká válka v letech 1919–1922 |
Georgios Leonardopoulos (řecký: Γεώργιος Λεοναρδόπουλος; 1867–1936) byl a řecký armáda generálmajor kteří bojovali v Řecko-turecká válka z roku 1897, Balkánské války, první světová válka a Řecko-turecká válka v letech 1919–1922 a vůdce neúspěšného pokusu o převrat v roce 1923.
Život
Narodil se v Korint v roce 1867, a vstoupil do Akademie řecké armády v roce 1884, kterou ukončil v roce 1889 jako Engineers Second Lieutenant.[1] Rychle si získal reputaci dobrého a pracovitého důstojníka.[2] Bojoval v Řecko-turecká válka z roku 1897 Po povýšení na poručíka byl jmenován učitelem architektury na armádní akademii v letech 1902 až 1907.[3]
Balkánské války
Během První balkánská válka v letech 1912–1913 velel rota položení mostů a byl v bitvě zraněn. Následně byl vyslán do generálního ředitelství jako ředitel inženýrů. Během Druhá balkánská válka proti Bulharsku působil jako hlavní inženýr v 3. pěší divize.[3] Po skončení války působil v komisi, která táhla hranici mezi Řeckem a Řeckem Království Srbsko.[3]
první světová válka
Leonardopoulos byl poté jmenován náčelníkem štábu 8. pěší divize v letech 1915–1916, před vstupem do Prozatímní vláda národní obrany z Eleftherios Venizelos v září 1916. Tam byl jmenován náčelníkem štábu armádního sboru národní obrany a poté vedoucím personálního úřadu na ministerstvu vojenských záležitostí prozatímní vlády.[3] Poté, co se země v červnu 1917 znovu sjednotila pod vedením Venizelose, stal se zástupcem náčelníka generálního štábu.[3]
Thrákie a Malá Asie
V roce 1918 byl přidělen jako velitel 9. pěší divize, kterou vedl během okupace Západní Thrákie a ze dne Východní Thrákie proti tureckým silám v Cafer Tayyar v červenci 1920.[3] Poté byl jmenován velitelem 10. pěší divize, kterou vedl během Druhá bitva o İnönü v březnu 1921.[3]
Následně byl jmenován velitelem nově vytvořeného Nezávislá divize, kterou vedl jako rezervní formace během Bitva u Sakaryi v roce 1921. On onemocněl a byl invalidní do Řecka.[3]
1922 Revoluce a pokus o převrat
Po řecké porážce v Malé Asii v srpnu 1922 se připojil k 11. září 1922 revoluce, a byl jmenován velitelem IV. Armádní sbor a později V. armádní sbor.[3]
V říjnu 1923 však změnil postoj a spolu s Panagiotis Gargalidis, vedl neúspěšný pokus o převrat s pro-monarchistickými důstojníky. Poražený a zajatý byl vojenským soudem odsouzen k smrti. Tresty odsouzených za tuto aféru byly zmírněny a Leonardopoulos byl po několika měsících amnestován, ale propuštěn z armády.[3]
V roce 1935, po obnovení monarchie, byl rehabilitován a jeho hodnost byla obnovena. Zemřel v roce 1936.[4]
Reference
Zdroje
- Μεγάλη Στρατιωτική και Ναυτική Εγκυκλοπαιδεία. Τόμος Δ ′: Καβάδης - Μωριάς [Velká vojenská a námořní encyklopedie. Díl IV] (v řečtině). Athény. 1929.