Georgetown – IBM experiment - Georgetown–IBM experiment

The Georgetown – IBM experiment byla vlivná demonstrace strojový překlad, která byla provedena v průběhu 7. ledna 1954. Vyvinutá společně Georgetown University a IBM, experiment zahrnoval zcela automatický překlad více než šedesáti ruština věty do Angličtina.[1][2]

Pozadí

Byl vytvořen a prováděn primárně s cílem přilákat vládní a veřejný zájem a financování tím, že ukazuje možnosti strojového překladu, v žádném případě to nebyl plně vybavený systém: Ve svém slovníku měl pouze šest gramatických pravidel a 250 lexikálních položek (stopek a koncovek) ).[3] Tento úplný slovník nebyl nikdy plně zobrazen (pouze rozšířený z Garvinova článku). Kromě obecných témat byl systém specializován na doménu organická chemie. Překlad byl proveden pomocí IBM 701 sálový počítač (zahájen v dubnu 1953). Věty musely být udeřeny na karty.

Experiment Georgetown-IBM je nejznámějším výsledkem MIT konference v červnu 1952, na kterou byli pozváni všichni aktivní vědci v oblasti strojového překladu. Na konferenci Duncan Harkin z Americké ministerstvo obrany navrhl, aby jeho oddělení financovalo nový projekt strojového překladu.[4] Jerome Weisner tuto myšlenku podpořil a nabídl financování z Research Laboratory of Electronics na MIT. Leon Dostert byl do projektu pozván pro své předchozí zkušenosti s automatickou korekcí překladů (tehdy „mechanický překlad“); jeho tlumočnický systém měl silný dopad na Norimberský tribunál pro válečné zločiny. Lingvistickou část demonstrace provedl z velké části lingvista Paul Garvin kteří měli také dobré znalosti o ruština.

Více než 60 Romanized Russian výroky z celé řady politických, právních, matematických a vědeckých témat vložil do stroje operátor počítače, který neznal žádnou ruštinu, a výsledné anglické překlady se objevily na tiskárně.

Věty k překladu byly pečlivě vybrány. Mnoho operací pro demonstraci bylo přizpůsobeno konkrétním slovům a větám. Kromě toho neexistovala relační ani větná analýza, která by dokázala rozpoznat větnou strukturu. Přístup byl většinou „lexikografický“ založený na slovníku, kde konkrétní slovo mělo souvislost s konkrétními pravidly a kroky.[5]

Šest pravidel

  • Operace 0 - Existuje přesný ekvivalent přeložené položky. Jsou zapotřebí další kroky.[6]
  • Činnost 1 - Přeskupení polohy slov. AB> BA
  • Operace 2 - Problém s několika možnostmi. Výsledek je založen na po sobě jdoucích slovech (maximálně třech).
  • Provoz 3 - Také několik problémů. Výsledek však závisí na předchozích slovech (maximálně třech).
  • Operace 4 - Vynechání lexikální (morfologické) položky. Zdrojová položka by byla nadbytečná.
  • Operace 5 - Vložení lexikální (morfologické) položky. Položka není ve výstupním jazyce.

Příklady překladu

Ruština (Romanized)anglický překlad
Mi pyeryedayem mislyi posryedstvom ryechyi.Přenášíme myšlenky pomocí řeči.
Vyelyichyina ugla opryedyelyayetsya otnoshyenyiyem dlyini dugi k radyiusu.Velikost úhlu je určena vztahem délky oblouku k poloměru.
Myezhdunarodnoye ponyimanyiye yavlyayetsya vazhnim faktorom v ryeshyenyiyi polyityichyeskix voprosov.Mezinárodní porozumění představuje důležitý faktor při rozhodování o politických otázkách.

Recepce

Experiment, který byl dobře medializován novináři a vnímán jako úspěch, povzbudil vlády k investování výpočetní lingvistika. Autoři tvrdili, že do tří nebo pěti let by strojový překlad mohl být dobře vyřešeným problémem. Skutečný pokrok však byl mnohem pomalejší a po ALPAC zpráva z roku 1966, která zjistila, že deset let dlouhého výzkumu nesplnila očekávání, bylo financování dramaticky sníženo.

Demonstrace byla rozšířena v zahraničním tisku, ale jen malá část novinářů upozornila na předchozí pokusy o strojový překlad.[7]

Reference

  1. ^ Nye, Mary Jo (2016). „Mluvení v jazycích: Vědomá staletá honba za společným jazykem“. Destilace. 2 (1): 40–43. Citováno 22. března 2018.
  2. ^ Gordin, Michael D. (2015). Scientific Babel: Jak se věda dělala před a po globální angličtině. Chicago, Illinois: University of Chicago Press. ISBN  9780226000299.
  3. ^ John Hutchins. „První veřejná ukázka strojového překladu: systém Georgetown-IBM, 7. ledna 1954“. S2CID  132677. Citovat deník vyžaduje | deník = (Pomoc)
  4. ^ Reynolds, A. Craig (1954). "Konference o mechanickém překladu". Mechanický překlad. 1 (3): 47–55.
  5. ^ Reifler, Erwin (2. – 5. Února 1960). "Řešení jazykových problémů MT prostřednictvím lexikografie". Sborník z Národního symposia o strojovém překladu.
  6. ^ Dostert, Leon E. (1955). „Georgetown – I.B.M. experiment, 124–135“. Locke a Booth.
  7. ^ Hutchins, John (1997). „Od první koncepce po první demonstraci: rodící se roky strojového překladu, 1947–1954. Chronologie“. Strojový překlad 12, 195-252. 12 (3): 195–252. doi:10.1023 / A: 1007969630568. S2CID  197591.

externí odkazy