Georges Bordonove - Georges Bordonove

Georges Bordonove (25. května 1920, Enghien-les-Bains, Seine-et-Oise - 16. března 2007, Antony, Hauts-de-Seine ) byl francouzský autor životopisů a romanopisec.

Životopis

Bordonove byl plodným spisovatelem obou knih o historii pro obecné čtenářství a historických románů. Jeho biografie, jako například francouzských králů, jsou charakterizovány krátkými, hustými kapitolami nabitými detaily včetně potenciálně matoucí řady jmen a citací zaznamenaných rozhovorů, někdy v Stará francouzština s překlady, ale projevujícími zjevné sympatie k tématu, touhu udělat si ucelený obraz o jeho životě a myšlení a trochu mazaného humoru.^[1]^[2] Nicméně, jeho série 1980 Les Rois qui ont fait la France (The Kings who Made France) byl nazýván „více hagiografickým než přísně historickým“.^[3] Ve svém nekrologu v Le Monde Philippe-Jean Catinchi napsal: „Navzdory své vizi, která se málokdy shoduje se stavem historického výzkumu, veřejnost souhlasila“ a poznamenal, že také přispěl k historickému průzkumu každodenního života.^[4]

Byl členem udržovacího výboru monarchistického sdružení Unité capétienne (Capetian Unity Society) a poroty udělující Cena Hugues-Capet.

Je pohřben na hřbitově Le Château-d'Oléron na ostrově Oléron.

Vyznamenání

Důstojník (důstojník) Légion d'honneur
Cena od Académie française pro román Les Quatre Cavaliers a historické studie Les Marins de l'An II
Prix Goncourt pro historii pro Le Naufrage de 'La Méduse'
Grand prix des libraires (cena knihkupců)

Reference

^ Lamia El-Saad, „Georges Bordonove, le marathonien des rois“, L'Orient Littéraire 87, září 2013 (francouzsky)
^ Gauthier Eliane, Posouzení, Les Lances de Jérusalem", L'Express, 30. června 1994 (francouzsky): "On apprécie ... la rigueur apportée aux moindres détails et à l'évocation d'un langage d'époque dont l'auteur a su rendre la saveur." - „[Autor] přinesl znatelnou přísnost do nejmenších detailů a vyvolání dobové řeči, jejíž chuť dokázal odhalit.“
^ Jean-Paul Brighelli, „Identité nationale: la France est une bibliothèque“, Marianne, 24. listopadu 2009, pozn (francouzsky): "plus hagiographique que strictement historique".
^ Le Monde, 20. března 2007: „Malgré une vision rarement odpovídá à l'état de la recherche historique, le public est au rendez-vous ... On signalera encore ses comments à une autre collection grand public, d'une rigueur scientifique aléatoire au fil des décennies, La Vie quotidienne."

[1] Lamia El-Saad, „Georges Bordonove, le marathonien des rois“, L'Orient Littéraire 87, září 2013 (francouzsky)

[2] Gauthier Eliane, Posouzení, Les Lances de Jérusalem", L'Express, 30. června 1994 (francouzsky): "On apprécie ... la rigueur apportée aux moindres détails et à l'évocation d'un langage d'époque dont l'auteur a su rendre la saveur." - „[Autor] přinesl znatelnou přísnost do nejmenších detailů a vyvolání dobové řeči, jejíž chuť dokázal odhalit.“

[3] Jean-Paul Brighelli, „Identité nationale: la France est une bibliothèque“, Marianne, 24. listopadu 2009, pozn (francouzsky): "plus hagiographique que strictement historique".

[4] Le Monde, 20. března 2007: „Malgré une vision rarement odpovídá à l'état de la recherche historique, le public est au rendez-vous ... On signalera encore ses comments à une autre collection grand public, d'une rigueur scientifique aléatoire au fil des décennies, La Vie quotidienne."

[1]

[2]

[3]

[4]