Geislingen, Zollernalbkreis - Geislingen, Zollernalbkreis

Geislingen
Erb Geislingen
Erb
Umístění Geislingenu v okrese Zollernalbkreis
Geislingen v BL.svg
Geislingen sídlí v Německo
Geislingen
Geislingen
Geislingen sídlí v Bádensko-Württembersko
Geislingen
Geislingen
Souřadnice: 48 ° 17'15 ″ severní šířky 08 ° 48'45 ″ východní délky / 48,28750 ° N 8,81250 ° E / 48.28750; 8.81250Souřadnice: 48 ° 17'15 ″ severní šířky 08 ° 48'45 ″ východní délky / 48,28750 ° N 8,81250 ° E / 48.28750; 8.81250
ZeměNěmecko
StátBádensko-Württembersko
Správce. krajTübingen
OkresZollernalbkreis
Pododdělení3 Stadtteile
Vláda
 • starostaOliver Schmid (nestraník)
Plocha
• Celkem31,95 km2 (12,34 čtverečních mil)
Nadmořská výška
563 m (1847 ft)
Populace
 (2019-12-31)[1]
• Celkem5,903
• Hustota180 / km2 (480 / sq mi)
Časové pásmoUTC + 01:00 (SEČ )
• Léto (DST )UTC + 02:00 (SELČ )
PSČ
72349–72351
Vytáčecí kódy07433 / 07428
Registrace vozidlaBL / HCH
webová stránkawww.stadt-geislingen.de

Geislingen je město v Zollernalbkreis okres Bádensko-Württembersko, Německo. Nachází se 4 km severozápadně od Balingen. Populace je zhruba 6000. Geislingen zahrnuje tři menší města, Geislingen (4 500 obyvatel), Erlaheim (500 obyvatel) a Binsdorf (1 000 obyvatel), přičemž všechna z nich rostou přibližně o 1% ročně. Tato oblast byla nepřetržitě osídlována od Doba kamenná. První písemná dokumentace o Binsdorfu pochází z roku 834, Geislingen byl oficiálně zmíněn v roce 1188. Místní ekonomika mísí zemědělství se službami a malým průmyslem. Mnoho obyvatel pracuje v průmyslových oblastech jižně od Stuttgart nebo v blízkém okolí Balingen.

Dějiny

Württemberg zasadil alej ovocných stromů. (dienstbarkeit). Stromové farmy v Wilhelm a Brüdergemeinde za předpokladu, ovoce zdarma.[2] V roce 1863 tyto ovoce zahrnovaly Luiken, Winterlinge, Fleiner, Knausbirnen, Bratbirnen, Glöcklesbirnen, Fäßlesbirnen, Grunbirnen, Lederäpfel, Breitlinge, Goldparmäne, Rosenäpfel, Zuckerbirnen a Bergamottbirnen [3]

V roce 1941 došlo v Geislingenu k protestu proti nacistické straně.[4][5]V roce 1990 bylo v Erlaheimu vytvořeno arboretum ovocných stromů[6]

Hornictví

Písek, pískovec, vápenec, gagat a železná ruda byly primárními produkty.[3] The Goldhöhle důl byl v Erlaheimu poblíž Mildersbachu, Schwefelkies v Geislingenu. Později se zhroutil.[7][8] Binsdorf, měl lom na přírodní kámen. Informační panely poblíž Goldhöhle sponzorované Kreissparkasse. Starý příběh hovoří o Sandmann, sláma na čištění písku. Myšlenka se zrodila na Schwäbischer Albverein v Binsdorfu. Z 3,5 km dolu v Doggererzflözu v Weilheim je dřevo v Tuttlinger Fruchtkasten.[9][je zapotřebí objasnění ] Ocel byla vyrobena v Tuttlingen Schwäbische Hüttenwerke v Ludwigshalu.

Rafinérie v Harras byla uzavřena v roce 1832.[10] Dlouhý zdlouhavý transport s koňmi omezoval výši příjmů z pyrit těžba v Erlaheimu. Ekonomické reformy, které umožnily stavbu nových železnic, způsobily, že těžba železné rudy v této oblasti byla nerentabilní.[11][12] Poblíž Geislingen, Černý kámen (uhlí) se těžilo Provoz Desert (německý palivový projekt) na cestě do Erzingenu.[13][14]Geislingen byl také centrem pro výrobu gagatů. Gagat je zlomený v Posidonia Shale.[15][16][17]

Pozoruhodné osoby

Reference

  1. ^ „Bevölkerung nach Nationalität und Geschlecht am 31. Dezember 2019“. Statistisches Landesamt Baden-Württemberg (v němčině). Září 2020.
  2. ^ „Apfelgeschichte auf Apfelgut Sulz“ (PDF).
  3. ^ A b „Beschreibung des Oberamts Sulz / Kapitel A 5 - Wikisource“. de.wikisource.org.
  4. ^ „Weiberschlacht“. Schwarzwälder Bote (v němčině). 12. 10. 2017. Citováno 2017-08-11.
  5. ^ Weiberschlacht
  6. ^ Německo, Schwarzwälder Bote, Oberndorf. „Geislingen: Bürgerverein unterwegs auf dem Obstlehrpfad - Schwarzwälder Bote“. www.schwarzwaelder-bote.de.
  7. ^ Německo, Schwarzwälder Bote, Oberndorf. „Geislingen: Keine Reichtümer im Goldloch - Schwarzwälder Bote“. www.schwarzwaelder-bote.de. V: Schwarzwälder Bote, 20.08.2015.
  8. ^ Oberamtsbeschreibung Balingen
  9. ^ „Lokale Bergbaugeschichte im Fruchtkasten - Neue Exponate erinnern an Erzabbau | Stadt Tuttlingen“. www.tuttlingen.de. V: Pressemiteilungen. 21. listopadu 2016.
  10. ^ Memminger, Jahrbuch 1839 (v němčině), s. 352
  11. ^ Friedrich von Alberti, Die Gebirge des Königreichs Württemberg, v besonderer Beziehung auf Halurgie (v němčině), Stuttgart und Tübingen: J. G. Cotta’sche Buchhandlung 1826, str. 124
  12. ^ Německo, Schwarzwälder Bote, Oberndorf. „Hechingen: Eisenindustrie als Sozialprogramm - Schwarzwälder Bote“. www.schwarzwaelder-bote.de. V: Schwarzwälder Bote, 28.09.2016.
  13. ^ Německo, Schwarzwälder Bote, Oberndorf. „Balingen: KZ Natzweiler bewirbt sich um Kulturerbesiegel - Schwarzwälder Bote“. www.schwarzwaelder-bote.de. V: Schwarzwälder Bote. Zollernalb, 24. dubna 2017.
  14. ^ Německo, Schwarzwälder Bote, Oberndorf. "Balingen: Denkmalamt nimmt sich KZ-Geschichte an - Schwarzwälder Bote". www.schwarzwaelder-bote.de.
  15. ^ Bestand B40 Bü1240 na Landesarchiv-BW.de
  16. ^ Sigrid Hirbodian; Andreas Schmauder; Manfred Waßner, eds. (2019), Die Geschichte von Meßstetten: Eine Stadt im Wandel, Gemeinde im Wandel 19 (v němčině), s. 198
  17. ^ Siegfried Kurz, Bestattungsbräuche in der westlichen Hallstattkultur (v němčině), s. 171
  18. ^ Werner-Ulrich Deetjen (1985), 700 Jahre Stadt Ebingen - Geschichte in Bildern Vorträgezur Geschichte: Das Reich Gottes zu Ebingen-Gedanken zu seiner Geschichte und Eigenart (v němčině), Albstadt: Druck und Verlagshaus Daniel Balingen
  19. ^ Hegeler, Hartmut. „Namen der Opfer der Hexenprozesse / Hexenverfolgung in Rottweil“ (PDF). Citováno 17. března 2018.
  20. ^ „Rottweils Hexen und Zauberer werden rehabilitiert“. NRWZ.de (v němčině). Archivovány od originál dne 2015-05-25. Citováno 2018-03-17.