Gabriella Sica - Gabriella Sica
Italský básník
| Tento článek má několik problémů. Prosím pomozte vylepši to nebo diskutovat o těchto problémech na internetu diskusní stránka. (Zjistěte, jak a kdy tyto zprávy ze šablony odebrat) | Tento životopis živé osoby potřebuje další citace pro ověření. Pomozte prosím přidáním spolehlivé zdroje. Sporný materiál o žijících osobách, který není získáván nebo má špatné zdroje musí být okamžitě odstraněny, zvláště pokud potenciálně hanlivý nebo škodlivé. Najít zdroje: „Gabriella Sica“ – zprávy · noviny · knihy · učenec · JSTOR (Červen 2020) (Zjistěte, jak a kdy odstranit tuto zprávu šablony) |
(Zjistěte, jak a kdy odstranit tuto zprávu šablony) |
Gabriella Sica (narozený 24 října 1950) je italský básník.
Narozen v Viterbo, odjela do Říma v roce 1960 a poté, co vydala své básně v několika publikacích, vydala svou první knihu básní La famosa vita v roce 1986.[1] Od roku 1980 pracuje v moderní poezii a od roku 1987 je ředitelkou publikací „Prato pagano“, časopisu, kde mohou noví básníci vydávat svá díla.[2] Podílela se na antologii poezie La parola ritrovata, ultime tendenze della poesia italiana, která se zabývá orientací na básníky v posledních dvou desetiletích 20. století. Podílela se také na knize, Scrivere in versi, metrica e poesia a ve videích o básnících jako Giuseppe Ungaretti, Eugenio Montale, Pier Paolo Pasolini, Umberto Saba, Sandro Penna a Giorgio Caproni.
Funguje
- La famosa vita (1986, Premio Brutium-Poesia)
- Scuola di ballo (1988, Premio Lerici * Scrivere in versi (1996, přepracované vydání 2003,2011-Golfo dei poeti)
- È nato un bimbo (1990)
- Vicolo del Bologna (1992, finalista Premio San Pellegrino)
- La parola ritrovata - Ultime tendenze della poesia italiana (editor, s Maria Ida Gaeta, 1995)
- Poesie bambine (1997)
- Poesie familiari (2001, Premio Internazionale Camaiore, finalista Premio Metauro a Premio Frascati)
- Sia dato credito all'invisibile. Próza e saggi (2000)
- Scrivere in versi (1996, přepracované vydání 2003,2011)
- Le lacrime delle cose (2009, Premio Garessio-Ricci, Premio Poesia Alghero Donna, finalista Premio Arenzano-Lucia Rodecanachi, Premio Giuseppe Dessì)
- Emily e le Altre. Con 56 poesie di Emily Dickinson(2010)
Reference
externí odkazy
Kontrolní úřad  | |
---|