Gabriel Tammelin - Gabriel Tammelin - Wikipedia

Gabriel Tammelin (Gabriel Laurentii, Tammelensis, Tammelinus, 24. února 1641 - 2. srpna 1698) byl vikářem Lohji a sběratelem a překladatelem finských přísloví.

Životopis

Tammelin se narodil v roce Loimaa, syn Laurentius Petri Aboicus, vikář z Tammela a jeho druhá manželka Brita Larsdotter. Imatrikuloval v Královská akademie v Turku v roce 1658 a promoval v roce 1664 s titulem Master of Arts. Tammelin se stal asistentem rektora Turku Cathedral School v roce 1667 a rektorem v roce 1670. Byl zvolen vikářem z Lohji v roce 1675. Do úřadu nastoupil v roce 1677. Stal se venkovský děkan v roce 1693. Tammelin byl také členem panství duchovenstva v Riksdag z roku 1686.[1]

Tammelinova první publikovaná práce ve finštině byla Christillinen muisto-kirja, překlad Christliches Gedenkbüchlein podle Johann Jacob Schütz. Vyrobil to na návrh Johannes Gezelius mladší, který ji již přeložil do švédštiny. Tammelin další přeložen Johann Gerhard je Meditationes sacrae (ve finštině, Pyhät tutkistelemuxet) v roce 1680 - to by dosáhlo 15 vydání do roku 1909.[2]

Tammelinův otec shromáždil sbírku finských přísloví, které nazval Liber Proverbiorum Fennicorum, ačkoli to nezveřejnil. Gabriel Tammelin přidal do této sbírky, kterou nakonec publikoval s dalšími přírůstky autor Henrik Florinus tak jako Wanhain suomalaisten tawaliset ja suloiset sananlascut (Obvyklá a krásná přísloví starých Finů) v roce 1702.[3]

Tammelin se oženil s Annou Eriksdotterovou Pihlinovou v roce 1663. Jejich synové byli Lars Tammelin, biskup v Turku, a Henrik Tammelin, starosta Helsinek. Zemřel ve věku 57 let v Lohja.

Zdroje

  • Hautala, Jouko (1954). Suomalainen kansanrunoudentutkimus (ve finštině). Helsinky: Suomalaisen Kirjallisuuden Seura.
  • Laine, Tuija (2007). „Tammelinus, Gabriel“. 9. Suomen kansallisbiografia (ve finštině). Helsinky: SKS.
  • Ylioppilasmatrikkeli 1640-1852

Reference

  1. ^ „Ylioppilasmatrikkeli 1640-1852“. Archivovány od originál dne 23. 8. 2007. Citováno 2012-02-04.
  2. ^ Schoolfield, George C. (1998). Historie finské literatury. University of Nebraska Press. ISBN  978-0-8032-4189-3.
  3. ^ Hautala 1954, s. 49–50

externí odkazy