Franz Josef Gerstner - Franz Josef Gerstner
Franz Josef von Gerstner | |
|---|---|
 | |
| narozený | 23. února 1756 |
| Zemřel | 25. července 1832 (ve věku 76) |
| Alma mater | University of Prague |
| Děti | Franz Anton von Gerstner |
| Ocenění | Císařský řád Leopolda |
| Vědecká kariéra | |
| Pozoruhodné studenty | Bernard Bolzano |
Franz Josef Gerstner (od roku 1810 Franz Josef Ritter von Gerstner, čeština: František Josef Gerstner; 23. února 1756[1] - 25. července 1832) byl německo-český fyzik, astronom a inženýr[2].
Život
Gerstner se narodil v roce Komotau v Čechy pak část Habsburská monarchie. (Dnes je Chomutov v Česká republika ). Byl synem Floriana Gerstnera (1730–1783) a Marie Elisabeth, rozené Englertové. Studoval na Jezuité gymnázium v Komotau. Poté studoval matematiku a astronomii na Filozofické fakultě UK Univerzita Karlova-Ferdinanda v Praha v letech 1772 až 1777. V roce 1781 začal studovat medicínu na Vídeňská univerzita, ale později se rozhodl ukončit studium. Místo toho pracoval jako asistent na astronomické hvězdárně ve Vídni pod dohledem Maximilián Hell. V roce 1784 se vrátil do Prahy, kde získal místo v pražské astronomické observatoři Klementinum. V roce 1789 se stal profesorem vyšší matematiky, mechaniky a hydrauliky na univerzitě v Praze.[3]
V roce 1792 si Gerstner vzal Gabriele von Mayersbach († 1808). Měli devět dětí včetně Franz Anton von Gerstner (1796-1840).
V roce 1795 se Gerstner stal členem vládní komise, která se pokusila zdokonalit vyšší technické vzdělání v Rakouská říše. Na jeho návrh byla stará strojírenská škola v Praze (čeština: Česká stavovská inženýrská škola) byl převeden výnosem z Císař Josef I. na polytechnickou školu v roce 1803. Nový Polytechnický institut v Praze byl slavnostně otevřen 10. listopadu 1806 a jeho prvním ředitelem se stal Gerstner. V roce 1811 byl císařem jmenován do funkce ředitele hydraulické inženýrství v Čechách.
V roce 1823 byl kvůli nemoci donucen ukončit studium na univerzitě. Gerstner zemřel a byl pohřben Mladějov, Čechy, v roce 1832.
Práce
Z jeho prací byl nejvlivnější Příručka mechaniky (Němec: Handbuch der Mechanik). Tato základní učebnice vyšla ve třech svazcích (1831, 1832 a 1834) s více než 1400 předplatiteli.
V roce 1804 Gerstner vydal průkopnické dílo Teorie vodních vln. Takzvaný Gerstnerova vlna je trochoidní řešení vln pro periodicky vodní vlny - první správná a nelineární teorie vodní vlny v hluboké vodě, objevující se ještě před první správnou linearizovaná teorie.[4]
Jeho práce se zaměřila na aplikovanou mechaniku, hydrodynamiku a říční dopravu. Pomohl postavit první železárny a první parní stroj v Čechách.
V roce 1807 navrhl stavbu a koňská dráha mezi Rakouská říše města České Budějovice (Němec: České Budějovice) a Linec, jedna z prvních železnic na evropském kontinentu. Stavbu této železnice zahájil v létě 1825 jeho syn Franz Anton (Ritter) von Gerstner (1796, Praha - 1840, Filadelfie). Pravidelná doprava mezi Českými Budějovicemi a Linecem byla zahájena 1. srpna 1832.
Vyznamenání
V letech 1802 až 1803 působil Gerstner jako předseda Královská česká společnost věd.
V roce 1808 obdržel Císařský řád Leopolda.
V roce 1810 byl Gerstner povýšen na šlechtu jako Ritter von Gerstner.
Dědictví
Polytechnická škola založená Gerstnerem existuje dodnes jako České vysoké učení technické v Praze (ČVUT).
Název nese Institut pro výzkum umělé inteligence a kybernetiky na ČVUT Gerstnerova laboratoř.[5]
Spisy
- Über die Bestimmung der geographischen Längen, Berichtigung der Längen von Marseille, Padua, Kremsmünster, Dresden, Berlin und Danzig. Praha 1785
- Vorübergang des Merkur vor der Sonne. Beobachtet jsem 4. května 1786. Praha a Drážďany 1786
- Beobachtung der Sonnenfinsternis am 4. Juni 1788 auf der k. Sternwarte zu Prag. Praha a Drážďany 1788
- Eine leichte und genaue Methode für die Berechnung der geographischen Länge aus Sonnenfinsternissen. Berlin Astronomisches Jahrbuch 1788, s. 243-247
- Einleitung in die statische Baukunst. Praha 1789
- Merkur vor der Sonne zu Prag den 5. listopadu 1789. Praha 1790
- Vergleichung der Kraft und Last beim Räderwerke mit Rücksicht auf Reibung. Praha 1790
- Jako spoluautor: J. Jelinek, Abbe Gruber, Th. Haenke a F.J. Gerstner. Beobachtungen auf Reisen nach dem Riesengebirge. Drážďany 1791
- Über die, der wechselseitigen Anziehung des Saturns und Jupiters wegen erforderlichen Verbesserungen der Beobachtungen des Uranus, zur richtigen Erfindung der Elemente seiner wahren elyptischen Bahn. Berlín. Jahrbuch 1792
- Theorie des Wasserstosses ve Schussgerinnen mit Rücksicht auf Erfahrung und Anwendung. Praha 1795
- Versuche über die Flüssigkeit des Wassers bei verschiedenen Temperaturen. Praha 1798
- Theorie der Wellen: samt einer daraus abgeleiteten theorie der deichprofile. Praha 1804
- Mechanische Theorie der oberschlächtigen Räder. Praha 1809
- Zwei Abhandlungen über Frachtwägen und Strassen. Praha 1813
- Abhandlung über die Spirallinie der Treibmaschinen. Praha 1816
- Bemerkungen über das hydrometrische Pendel. Praha 1819
- Vorschlag zur Erweiterung der von den böhmischen HH. Ständen im J. 1806 zu Prag errichteten polytechnischen Lehrinstituts. Praha 1820
- Bemerkungen über die Festigkeit, Elasticität und Anwendung des Eisens bei dem Bau der Kettenbrücken. Praha 1825
- Handbuch der Mechanik ve třech částech
- 1. Mechanik Fester Körper. Spurny, Praha 1831
- 2. Mechanik flüssiger Körper. Spurny, Praha 1831
- 3. Beschreibung und Berechnung grösserer Maschinenanlagen. Sollinger, Vídeň 1834
Reference
- ^ Originální životně důležitý záznam o narození a křtu F.J. Gerstnera
- ^ Kurrer, K.-E. (2018). Dějiny teorie struktur. Hledání rovnováhy. Berlín: Wiley. p. 1000. ISBN 978-3-433-03229-9.
- ^ Bolzano, Bernard (1837), Leben Franz Joseph Ritters von Gerstner, Gottlieb Haase Söhne, Praha
- ^ Craik, A.D.D. (2004). "Počátky teorie vodních vln". Roční přehled mechaniky tekutin. 36: 1–28. Bibcode:2004AnRFM..36 ... 1C. doi:10.1146 / annurev.fluid.36.050802.122118.
- ^ „Archivovaná kopie“. Archivovány od originál dne 15. 12. 2005. Citováno 2005-06-13.CS1 maint: archivovaná kopie jako titul (odkaz)
externí odkazy
- Životopis (v češtině)
