François Morel - François Morel

Pro francouzského herce viz François Morel (herec).

François Morel
CQ
narozený(1926-03-14)14. března 1926
Montreal, Quebec, Kanada
Zemřel14. ledna 2018(2018-01-14) (ve věku 91)
ŽánryKlasický
Zaměstnání (s)Skladatel, klavírista, dirigent, hudební pedagog
NástrojeKlavír

François Morel (14. března 1926-14. Ledna 2018[1]) byl Kanaďan hudební skladatel, klavírista, dirigent, a hudební pedagog. Spolupracovník společnosti Kanadské hudební centrum byl jmenován rytířem Národní řád Quebeku v roce 1994 a byl oceněn Prix ​​Denise-Pelletier v roce 1996. Svou tvorbu uvedl v premiéře CBC Symphony Orchestra, Montrealský symfonický orchestr a Philadelphia Orchestra.[2]

Život a kariéra

Narozen v Montreal, Morel studoval na Conservatoire de musique du Québec à Montréal od roku 1944 do roku 1953. Mezi jeho učitele patřil Claude Champagne (složení), Isabelle Delorme (harmonie, kontrapunkt, fuga), Gérald Gagnier (dirigování), Arthur Letondal (klavír), Germaine Malépart, Jean Papineau-Couture (akustika) a Edmond Trudel (klavír). Byl zakládajícím členem Kanadská liga skladatelů v roce 1951. Od roku 1956 do roku 1979 pracoval pro Rádio CBC jako skladatel scénické hudby, hudební konzultant a výzkumný pracovník.

Morel učil hudební analýzu a kompozici na Institutu Nazareth v letech 1959 až 1961. V roce 1972 byl jmenován ředitelem Académie de musique du Québec, kde působil až do roku 1978. Od roku 1976 do roku 1979 učil na Bourgchemin Cegep v Drummondville a 1979 až 1997 učil na Université Laval. Působil také na fakultě Université de Montréal v letech 1979–1980. Jeho práce pro kytaru Já duele España, hrál a napsal pro kytaristu Michaela Laucke, byl zaznamenán na značce Radio Canada International (RCI 457) a v roce 1979 vyhrál Grand Prix du Disque Kanadské hudební rady za nejlepší kanadskou nahrávku.[3]

Je jedním z prvních hudebníků v Quebecu, kteří byli vyškoleni výhradně na CMM. V letech 1944 až 1953 studoval kompozici u Claude Champagne, akustika s Jean Papineau-Couture, harmonie, kontrapunkt a fuga s Isabelle Delorme a klavír s Arthur Letondal, Germaine Malépart a Edmond Trudel.[2]

Skladby

  • Esquisse, op. 1 (1946)
  • Zpěvy japonais - pro hlas a klavír (1949)
  • Quatuor à cordes č. 1 (1952)
  • Antifonie - pro orchestr (1953)
  • Prière - pro varhany (1953)
  • Kasace - pro septet à vent (pověřen de Radio-Canada, 1954)
  • Deux études de sonorités - pro klavír (1954)
  • Les rivages perdus - pro hlas a klavír (1954)
  • Dyptique - pro dechové nástroje a perkuse (1954)
  • Symphonie pour cuivres (pověřen Radio-Canada, 1956)
  • Rituel de l'espace - pro orchestr (zadáno Radio-Canada, 1959)
  • Boréal - pro orchestr (na objednávku Montrealský symfonický orchestr, 1959)
  • L'étoile noire - tombeau de Borduaspro orchestr (1961)
  • Le mythe de la roche percée (pověřen Pittsburským dechovým orchestrem, 1961)
  • Quintette pour cuivre (pověřil Quintette de Montréal, 1962)
  • Quatuor à cordes č. 2 (zadala společnost Canadian Broadcasting Corporation, 1963)
  • Aleluja, pro varhany (na objednávku Ars organi, 1964)
  • Zádušní mše pro dechové nástroje (1966)
  • Nuvattuq (sólová flétna, 1967), nahraný kolem roku 1975 na albu „Solo“ (Various Artists) na Radio Canada International (RCI 409), flétna od Jean C. Morin.
  • Neumes d'espaces et reliéfy (pověřen Edmonton Orchestra, 1967)
  • Prismes anamorfózy (zadala společnost Canadian Broadcasting Corporation, Vancouver, 1967)
  • Étude en forma de toccate (pro dva bicí nástroje, 1968)
  • Départs (uveden do provozu pro kytaru a orchestr, McGill Chamber Orchestra, 1969), zaznamenáno na RCI 367, Guitare Michael Laucke
  • Záře (pověřen Canadian Broadcasting Corporation Vancouver, 1970)
  • Rythmologuenalít 8 perkusí (1970)
  • Iikkii, froidure (pověřeno Société de musique contemporaine du Québec, 1971), kytara a komorní orchestr , zaznamenaný na RCI 367, Michael Laucke, kytara
  • Já duele España - pro kytaru (zadala Guitar Society Toronto, Michael Laucke )(1977)
  • Melisma, koncertní klavír pro klavír a orchestr (* Cena soutěže Montrealský symfonický orchestr, 1980)
  • L'oiseau-demain, soubor flétny (1982)
  • Aux marges du ticho (pověřen Laval University, 1982)
  • Rozdíly, housle a kytara (1983), zaznamenané na RCI 583, Michael Laucke, kytara
  • Taléa, větrná trojice (1984)
  • Fulgurance č. 1, pro malý soubor (1986)
  • Aerea, mosaz a perkuse (1986)
  • Lyra de cristal, pocta Varèse, pro bicí nástroje (na objednávku University McGill, 1986)
  • Les voix de l'ombre, pro mosaz (1987)
  • Aux couleurs du cielpro orchestr (pověřen Montréal, 1988)
  • Duolet, pro dvě flétny (1988)
  • De subitement Lointain, pro dechový soubor (1989)
  • Fulgurance č. 2, pro malý soubor (1990)
  • Paysage dépaysé, pro smyčcový kvintet (zadala společnost Canadian Broadcasting Corporation, 1990)
  • Čísla-Segmenty-Elipsy, klarinet a smyčcové kvarteto (zadáno Laval University, 1990)
  • Vzdálenost v čase, pro flétnu a klavír (zadáno soutěží Musique of Canada, 1991)
  • Stèle pro klarinet (na objednávku soutěže Musique of Canada, 1991)
  • Die stelle der ZwillingePocta Paulovi Kleeovi (pověřen Laval Orchestra, 1992)
  • Lumières sculées, pour cuivres et percussions (pověřeno Société de musique contemporaine du Québec, 1992)
  • Eklepsis, pro marimbu (1993)
  • Chorály d'espace (na objednávku Orchester symphonique de Québec, 1994)
  • Les Éphémères, pro 4 rohy a tuby (1995)
  • Et le crépuscule .... se trouva libre (zadáno Orchestrovou symfonií de Trois-Rivières, 1996)
  • Strofy, sekvence, přechody, pro 12 saxofonů (1999)
  • Představivost, 3 kusy pro kytaru (2000)
  • Les récits du rêve, pro 2 klavíry - levá ruka a orchestr (na objednávku Festival de Lanaudière, 2000)
  • Miroire, sólový fagot (2001)
  • Prasknutí, pro orchestr (pověřen de l'Orchestre symphonique de Québec, 2001)
  • Kaligrafie sonores, ensemble à vent et percussions (2002)
  • Il faut vynálezce la terre (pověřen de l'Orchestre symphonique de Trois-Rivières, 2003)
  • Rencontre Aria, tuba a piano (2004)
  • Průchod à l'aube, pro orchestr (pověřen The Montreal Symphony Orchestra, 2005)
  • Aulos, sólový hoboj (2007)
  • Signál, sólová flétna (2007)
  • Fáze, pro lesní roh a klavír (2008)
  • Parcours for4 percussions (2009)
  • Trinomy, klavírní sólo (2011)
  • Enjeux, klavírní sólo (2013)
  • Vize, klavírní sólo (zadáno v soutěži Musique du Canada, 2014)
  • La vie (titre provisoire) (2016)

Ocenění

Reference

  1. ^ Huss, Christophe (16. ledna 2018). „1926-2018: François Morel, le dernier des Mohicans“. Le Devoir. Citováno 16. ledna 2018.
  2. ^ A b Plouffe, Hélène. „François Morel“. Kanadská encyklopedie. Citováno 16. února 2016.
  3. ^ A b Gingras, Claude (léto 1980). „V recenzi: Grand Prix du Disque“. Časopis MusiCanada. Obdivuhodný repertoár Michaela Lauckeho současných děl psaných speciálně pro kytaru je jistě chvályhodný, stejně jako technika a citlivost umělců. Nahrávka již byla oceněna Grand Prix du Disque-Canada.
  4. ^ „François Morel - Ordre national du Québec“. www.ordre-national.gouv.qc.ca. Archivovány od originál dne 23. února 2016. Citováno 16. února 2016.