Pevnost São Mateus da Calheta - Fortress of São Mateus da Calheta - Wikipedia

Pevnost São Mateus da
Calheta
Forte Grande de São Mateus da
Calheta
Terceira, Centrální, name = Azory vPortugalsko
Forte Grande de São Mateus da Calheta visto pela costa, ilha Terceira, Açores, Portugalsko.JPG
Hlavní profil Velká pevnost São Mateus da Calheta, ukazující mnoho stanovišť a zhoršených zdí
Fortress of São Mateus da Calheta se nachází v Terceira
Pevnost São Mateus da Calheta
Pevnost São Mateus da
Calheta
Umístění pevnosti v obci Angra do Heroísmo
Souřadnice38 ° 39'24,30 ″ severní šířky 27 ° 15'57,69 ″ Z / 38,6567500 ° N 27,2660250 ° W / 38.6567500; -27.2660250Souřadnice: 38 ° 39'24,30 ″ severní šířky 27 ° 15'57,69 ″ Z / 38,6567500 ° N 27,2660250 ° W / 38.6567500; -27.2660250
TypPevnost
Informace o webu
MajitelPortugalská republika
OperátorJunta de Freguesia de São Mateus da Calheta; Centro de Estudos do Mar e Núcleo Museológico do Mar; sídlo folklórní skupiny Modas da Nossa Terra
Otevřít
veřejnost		Veřejnost
Historie stránek
Postavený16. století
MateriályČedič, dřevo, dlaždice

Pevnost São Mateus da Calheta (portugalština: Forte Grande de São Mateus da Calheta) je pevnost v civilní farnost z São Mateus da Calheta, v obec z Angra do Heroísmo, ostrov Terceira, v portugalština souostroví Azory.[1]

Dějiny

Konstrukce pevnosti z konce 19. století
Pohled na pevnost v roce 1903, ukazující, jak se pevnost rozšířila do moře
Pohled na pevnost v popředí s Kostel São Mateus da Calheta v pozadí

Stavba pevnosti São Mateus začala v roce 1581, po Portugalská nástupnická krize z roku 1580, na základě stanovení Corregidor Azor, Ciprião de Figueiredo e Vasconcelos.[1] Tato pevnost byla součástí rozsáhlejšího plánu obrany ostrova, který vypracoval inženýr Tommaso Benedetto de Pesaro v roce 1567, po útoku francouzského korzáru Pierre Bertrand de Montluc v Funchal (Říjen 1566) a pokus / neúspěch pirátů zmocnit se Angry ve stejném roce.[1][2][3]

Bylo to ve stínu pevnosti carraby z indických obchodních cest by se objevily, což by poprvé zapadlo na pevninu.[4]

Instalací kapitánského generála Azory byl jeho stav popsán v následujících termínech (1767):

Pevnost Prainha ze São Mateus. Jedná se o největší (z pevnůstek pevností), které jsou na západ od města Angra a nově předělané. Má šest kánonů a vyžaduje další dva a dalších šest ... další dva se svými stanovišti a obsadit osm dělostřelců a dvě pomocné síly.[5]

Bylo označováno jako Forte da Praya de S. Matheus, ve zprávě Revista aos fortes que Defendem a costa da ilha Terceira, pobočník Manoel Correa Branco (1776), který uvedl, ... je to nejlepší na pobřeží. Tato pevnost byla přestavěna a nevyžaduje rekonstrukci.[6]

V roce 1767, v jeho Revista dos Fortes (Recenze Forts), inženýr / seržant Major João António Júdice, provedl kontrolu a expanzi na základě příkazů generálního kapitána Azor; ve svých plánech odkazoval na pevnost jako největší na západ od města Angra.[1] V té době byla pevnost chráněna šesti až osmi dělostřeleckými kusy a 32 pomocnými silami; měla šest kánonů vybavených ocelovými kusy, vše v dobrém stavu.[1] Došel k závěru, že dělostřelectvo pevnosti by mělo být vyztuženo dvěma děly a jejich příslušným vybavením.[1]

Na začátku 19. století vytvořil José Rodrigo de Almeida plán, který zahrnoval šest děl, každé tři směřovaly k moři.[1]

V letech 1828 až 1834 získala pevnost během obrany ostrova velký význam v důsledku občanské války, kdy se Terceira stala ústředím regentství podporujícího královnu Marii II.[1][7] Během této doby (1830) byl plán pevnosti posílen José Rodrigo de Almeida.[1]

Baron z Basto, který psal o stavu pevnosti, to popsal V dobrém stavu Pravděpodobně je zachována, protože je důležitější podél pobřeží; je zde pět stanovišť kánonu, plocha pěti sáhů na druhou, ubytování pro 20 čtverců, časopis a skladiště.[1][8]

V roce 1871 byla pevnost k dispozici ministerstvu války (portugalština: Ministério da Guerra) a souhrnně věnován veteránovi, aby mohl pobývat se svou rodinou.[1] Později to bylo používáno k umístění potřebných. Do roku 1881 však byla k pevnosti přidána plocha přibližně 483 metrů čtverečních, pravděpodobně ministerstvem války.[1]

Pevnost, pod malou potřebou, byla předána Junta Freguesia v São Mateus za účelem pořádání koncertů pod širým nebem a kina ve 20. století.[1] Během tohoto století došlo k pokusu o první přestavbu, přičemž práce provedla městská rada Angra do Heroísmo.[1] V roce 2010 byla oblast kolem pozemní části pevnosti přestavěna, aby přitahovala cestovní ruch.[1]

Architektura

Hlavní průčelí a brána pevnosti
Zhoršený stav hlavních zdí pevnosti

Námořní pevnost se nachází přibližně 4 km západně od města Angra do Heroísmo, podél Prainha de São Mateus, nejdůležitějšího jižního přístavu na ostrově a hlavního obchodního rybářského přístavu.[1] Pevnost se nachází na útesu, téměř na úrovni moře, a přizpůsobená reliéfu s akcenty. Na jeho sever je hlavní silnice.[1]

Silné opevnění je integrováno do širšího systému umístěného podél jižního pobřeží, který se skládá ze šesti pevnůstek, které farnost chránily.[1] Pevnost postavená na obranu přístavu vytvořila zónu křížové palby s pevností Biscoitinho a pevností Má Ferramenta. Pevnost se strukturálně skládala z trojúhelníku směřujícího k moři a dvou půl bašt směřujících k nerovnému terénu. Z těchto bašt byla jedna velmi akutní a druhá téměř obdélníková s vnitřní baterií.

Na západ sousedí s pevností malá obranná opona, kterou někteří autoři považují za pozůstatky legendárních Reduto do Poço, stále zmiňovaný koncem 18. století.[1]

Reference

Poznámky

  1. ^ A b C d E F G h i j k l m n Ó p q r s Noé, Paula (2012), SIPA (ed.), Forte Grande de São Mateus (IPA.00033608) (v portugalštině), Lisabon, Portugalsko: SIPA - Sistema de Informação para o Património Arquitectónico, vyvoláno 22. června 2012
  2. ^ Junta Freguesia, vyd. (Červenec – prosinec 2010). „Uma História de São Mateus“ (PDF) (v portugalštině). São Mateus da Calheta (Azory), Portugalsko: Junta Freguesia de São Mateus da Calheta. p. 3. Citováno 1. ledna 2014.
  3. ^ „Anais da Ilha Terceira“ (v portugalštině). Angra do Heroísmo (Azory), Portugalsko.
  4. ^ Gaspar Frutuoso (Livro VI)
  5. ^ Júdice (1767)
  6. ^ IHIT.pt, vyd. (3. prosince 2011). „Revista aos Fortes que Defendem a costa da Ilha Terceira - 1776“ (v portugalštině). Archivovány od originál dne 3. března 2016. Citováno 23. června 2013.
  7. ^ „Forte Grande e forte do Terreiro de São Mateus, José Rodrigo de Almeida, 1830 (c.), Ilha Terceira, Açores"", Arquipélagos.pt, 31. prosince 2011, archivovány od originál dne 3. března 2016, vyvoláno 23. června 2013
  8. ^ Baron of Bastos (1997), s. 272

Zdroje

  • Andrade, J. E. (1891), Livraria Religiosa (ed.), Topographia ou Descripção phisica, política, civilní, ecclesiastica, e historica da Ilha Terceira dos Açores (v portugalštině), Angra do Heroísmo (Azory), Portugalsko
  • Bastos, Barão de (1997), „Relação dos fortes, Castellos e outros pontos fortificados que devem ser Consadados para defeza permanente“, Boletim do Instituto Histórico da Ilha Terceira (v portugalštině), LV
  • „Colecção de todos os fortes da jurisção da Villa da Praia e da jurisção da cidade na Ilha Terceira, com a indicação da importância da despesa das obras needsárias em cada um deles“, Boletim do Instituto Histórico da Ilha Terceira (v portugalštině), LI-LII, Angra do Heroísmo (Azory), Portugalsko, 1993–1994
  • Cordeiro, António (1981), Historie Insulana das Ilhas a Portugalsko Sujeytas no Oceano Occidental (reimpr da ed. De 1717) (v portugalštině), Angra do Heroísmo (Azory), Portugalsko: Secretaria Regional de Educação e Cultura
  • Drummond, Francisco Ferreira (1981), Secretaria Regional da Educação e Cultura (ed.), Anais da Ilha Terceira (fac-simil. Da ed. De 1859) (v portugalštině), Angra do Heroísmo (Azory), Portugalsko
  • Faria, Manuel Augusto (1997), Gabinete da Zona Classificada de Angra do Heroísmo (ed.), Ilha Terceira - A Fortaleza do Atlântico (v portugalštině), Angra do Heroísmo (Azory), Portugalsko
  • Faria, Manuel Augusto (1997), Gabinete da Zona Classificada de Angra do Heroísmo (ed.), Ilha Terceira - Fortaleza do Atlântico: Forte Grande de São Mateus, Díário Insular, 9 e 10 de Agosto de 1997 (v portugalštině), Angra do Heroísmo (Azory), Portugalsko
  • Maldonado, Manuel Luís (1989–1997), Instituto Histórico da Ilha Terceira (ed.), Fenix ​​Angrence (v portugalštině), Angra do Heroísmo (Azory), Portugalsko
  • Merelim, Pedro de (1974), vyd. do Autor (ed.), Jako Dezoito Paróquias de Angra (v portugalštině), Angra do Heroísmo (Azory), Portugalsko
  • Mota, Valdemar (1993–1994), „Fortificação da Ilha Terceira“, Boletim do Instituto Histórico da Ilha Terceira (v portugalštině), LI-LII, s. 129–327
  • Neves, Carlos; Carvalho, Filipe; Matos, Arthur Teodoro de (1992), „Documentação sobre as Fortificações dos Açores existentes nos Arquivos de Lisboa - Catálogo“, Boletim do Instituto Histórico da Ilha Terceira (v portugalštině), L, Angra do Heroísmo (Azory), Portugalsko
  • Pego, Damião; Almeida Jr., António de (1996), „Tombos dos Fortes da Ilha Terceira (Direcção dos Serviços de Engenharia do Exército)“, Boletim do Instituto Histórico da Ilha Terceira (v portugalštině), LIV, s. 9–144
  • "Revista aos Fortes que Defendem a Costa da Ilha Terceira - 1776", Boletim do Instituto Histórico da Ilha Terceira (v portugalštině), LVI, 1998, s. 351–363
  • Rezendes, Sérgio Alberto Fontes (31. března - 2. dubna 2010), „A fortificação da Idade Moderna nos Açores: o caso específico das Ilhas de São Miguel, Terceira e São Jorge“, VI Seminário Regional de Cidades Fortificadas e Primeiro Encontro Técnico de Gestores de Fortificações (v portugalštině)
  • Sampaio, A.S. (1904), Imprensa Municipal (ed.), Memória sobre a Ilha Terceira, Angra do Heroísmo (v portugalštině)
  • Vieira, Alberto (1987), „Da poliorcética à fortificação nos Açores: introdução ao estudo do sistema defensivo nos Açores nos séculos XVI-XIX“, Boletim do Instituto Histórico da Ilha Terceira (v portugalštině), XLV, Tomo II