Opevnění Curychu - Fortifications of Zürich

Curych byl nezávislý (Reichsfrei ) město nebo městský stát od roku 1218 do roku 1798. Město bylo opevněný s městská zeď od 13. do 17. století a propracovanější hradby postavena v 17. až 18. století a většinou zbořena ve 30. a 70. letech 20. století.

První zeď

Tam byly první městské hradby z 11. nebo 12. století. Existence takové rané zdi byla navržena, ale hlavní pohled předpokládal, že město bylo opevněné - pozůstatky římského hradu u Vicus Turicum, a tzv Kaiserpfalz na Kopec Lindenhof s výjimkou - před 13. stoletím, až do náhodného objevení zbytků první zdi během stavebních prací v 90. letech centrální knihovna respektive umístění Predigerkloster, bývalé dominikánské opatství.

Druhá zeď

Městské opevnění, jak je znázorněno na 1576 Murerplan jsou zbarveny žlutě

Po vyhynutí hlavní linie Zähringer V roce 1218 se Zürich stal rodinou svobodné císařské město. Během následujících desetiletí byla postavena městská zeď v délce asi 2400 m.

1485 zobrazení obléhání Curychu v roce 1444 během Válka ve Starém Curychu (sever má pravdu)
1581 zobrazení Curychu (sever vlevo)
Mapa Curychu z roku 1904 v roce 1504
Schanzengraben, Enge čtvrťák, Zürichsee a Albis řetěz, jak je patrné z hradeb «zur Katz» (k dnešnímu dni "stará" botanická zahrada )
Pozůstatky středověkých městských hradeb v suterénu Zentralbibliothek Zürich respektive v místě dnešního Predigerkirche
The Rennweg brána v roce 1812
The Oetenbach bašta (postavena 1532) těsně před jejím zbořením v roce 1903
Bilgeri věž na Neumarkt
Brunnenturm (kašna) poblíž Niederdorf
Glentnerova věž v Limmatquai
Grimmenturm v Neumarktu
Hardturm vedle Limmat (Industriequartier )
Mülnerturm nebo Schwert dům v Weinplatz (Rathausbrücke )
Steinhaus v Hirschengraben

Raně novověké hradby

1705 mapa Curychu (sever vlevo), s opevněním barevně označeným šedě

„Stadtmodell“ (na LCD pro návštěvníky) od Hanse Langmacka, založený na tzv. Müllerplan (publikováno 1794).

Zavlažovaný hrobový systém středověkého Curychu, skládající se z vnitřního (tj. Uvnitř městské hradby) Fröschengraben vnější Sihlgraben a přechodná městská zeď byla poprvé zmíněna v roce 1258 nl jako niuwer graben (nový příkop); přítomnost Schanzengraben byl stále ve výstavbě kolem roku 1300. V průběhu desetiletí byl čas akumulující kal pravidelně vykopáván nádenníky nebo nucenými pracemi ke zpracování. Díky svému bývalému vojenskému obrannému použití má příkop široce osmiboký cikcak a byla dokončena jako součást barokního opevnění Curychu kolem roku 1642 nl Bollwerk zur Katz se stala východní dělostřeleckou baštou městského opevnění.

V pozdním středověku současnost Sechseläutenplatz oblasti bylo umístění bývalého vojenského přístavu města Curychu, respektive části tzv Stadelhoferbollwerk bašta na břehu jezera Zürichsee. Bývalý hrad Stadelhofer byl také postaven jako součást tzv čtvrté městské opevnění v roce 1643 n. l. Bašta byla postavena částečně do jezera a v roce 1673 byl připojen Stadelhofenský ravelin a v letech 1837/38 byl zcela rozbit.^[1]^[2]

The Oetenbachbollwerk byla baštou opevnění a byla postavena pod dohledem Balthasara Kellera v roce 1532. Pevnost nahradila dřevěnou montáž v zahradě kláštera Oetenbach a musela zabezpečit západní městské hradby a bránu na Limmatu. V roce 1642 byl hrad zakryt a v roce 1764 přilehlý Waisenhaus budova poskytovaná jako sklad a ekonomická budova. V roce 1903 byla bašta rozbita jako poslední stavba městského opevnění. Na světlo vyšla najevo řada nálezů, včetně náhrobního kamene Ulrich I. von Regensberg, který byl zneužit jako mezera římsy hráze.^[3]

Od roku 1558 do roku 1562 kolo Auf Dorf na místě současnosti byla postavena bašta s cimbuřím Bellevueplatz na křižovatce Limmatquai a Rämistrasse. Strukturálně to bylo spojeno s Langenöhrlisturm městského opevnění a původně téměř úplně obklopena vodou z Zürichsee resp Limmat. Hradba zahrnovala kasematy se střílnami a platformou pro dělostřelectvo k obraně proti útočníkům na jezeře a k dokončení opaku Bauschänzli bašta respektive středověká Grendeltor. Pozůstatky byly objeveny u příležitosti silničních prací v březnu 2015.^[4]

Od roku 1642 byla na základě plánů Hanse Georga Werdmüllera a Johanna Ardüsera postavena působivá sada hradeb za nesmírnou cenu a dokončena až ve druhé polovině 18. století. Hradby zahrnovaly patnáct bašt, z nichž jedna byla postavena uvnitř Limmatu Bauschänzli, umístění bývalého Ravelin Kratz).

Hradby byly většinou zničeny v roce 1834, ale části zdí a západní příkop zůstávají viditelné.

1793 mapa Curychu (vlevo je sever), tzv Müllerplan
Příkop (Schanzengraben ) a pozůstatky Bollwerk zur Katz (Stará botanická zahrada ), vedle Selnau stanice.
Nákres staré a nové zdi z 18. století na obou stranách Paradeplatz (v době známé jako Neuer Markt).
Stadelhoferbastion a dřívější válka přístav v, od dnešního dne, Sechseläutenplatz a Stadelhoferplatz