Za svobodu národa - For the Freedom of the Nation
| Za svobodu národa | |
|---|---|
 Filmový plakát | |
| Režie: | Václav Binovec |
| Napsáno | Václav Binovec |
| Kinematografie | Jindřich Brichta, Otto Heller, Svatopluk Innemann, Alois Jalovec, Václav Münzberger |
Datum vydání |
|
| Země | Československo |
| Jazyk | Tichý |
Za svobodu národa (čeština: Za svobodu národa) je 1920 Československý romantické válečné drama filmu režiséra Václav Binovec.[1] Film odehrávající se během první světové války hraje V. Ch. Vladimírov a Suzanne Marwille.[2] Několik předních českých politiků té doby se ve filmu objevilo jako portréty, včetně Karel Kramář.[3] Film měl premiéru 28. října 1920.
Spiknutí
Po oznámení branné povinnosti v roce 1914 je student Jiří Voldán povolán do rakousko-uherské armády k boji proti Rusku. Přepíná věrnost Rusům a je v bitvě zraněn. Zatímco se zotavuje v nemocnici v Kyjevě, potká slovenskou zdravotní sestru Maryšu, která uprchla před maďarskými úřady, a oni se do sebe zamilují. Zotavuje se a připojuje se k československým legiím. Bojuje v Itálii a ve Francii, poté, co byl zatčen Rakušany, je odsouzen k smrti, ale je osvobozen přáteli.
Obsazení
- V. Ch. Vladimírov jako Jirí Voldán
- Suzanne Marwille jako Maryša
- Evzen Georgij Jevgenev jako 1. poručík Szabo
- Marie Ptáková jako Jirího matka
- Václav Vydra jako von Bühren
- Ladislav H. Struna jako Misko
- Jan W. Speerger jako horník / Jan Hus
- Václav Kubásek jako Kubík
- Zanka jako ruský velitel
- Alois Tichý jako dobrovolník
- Václav Zatíranda jako dobrovolník
- František Marek jako dobrovolník
- Jaroslav Svára jako dobrovolník
- Karel Votruba jako dobrovolník
- Václav Rapp jako dobrovolník
Uvolnění a příjem
Film měl premiéru 28. října 1920.[4] Autor Adolf Branald popisuje film jako „vlasteneckou montáž o boji legionářů za svobodu“, přičemž uvedl, že režisér měl obzvláště v oblibě scénář a romanci, která se vyvíjí mezi postavami Voldána a Maryši.[5] Gian Piero Brunetta uvádí film jako jeden z pozoruhodných filmů éry dokumentujících českou zkušenost s první světovou válkou, včetně Rudolf Mesták je Legionář (Legionář) (1920), Antonín Vojtěchovský je Názevem jeho Veličenstva (Ve jménu Jeho Veličenstva) (1928) a Svatopluk Innemann je Plukovník Svec (Plukovník Svec) (1930).[6] Film byl popsán jako „autentický“.[7] Jedna česká kniha dějin filmu si všímá scény, ve které se na Štědrý den před vojáky objevuje několik významných historických českých osobností Jan Hus a Jan Žižka.[8] Další publikace zaznamenává scénu, ve které židovská hospodyně z Halič je ukřižován.[9]
Reference
- ^ Alfred Krautz (1991). Mezinárodní adresář scénografů a kostýmních výtvarníků ve filmu: Československo (v češtině). Mezinárodní federace filmových archivů, Vladimír Opěla Saur. str. 109. ISBN 9783598214400.
- ^ „Za svobodu národa“ (v češtině). csfd.cz. Citováno 2. července 2020.
- ^ „Stifter-Jahrbuch, vydání 11“ (v němčině). Mnichov, Německo: Adalbert-Stifter-Verein. 1997. str. 106.
- ^ „Za svobodu národa“ (v polštině). Filmweb.pl. Citováno 2. července 2020.
- ^ "Můj od filmu" (v češtině). Mladá fronta. 1988. str. 466.
- ^ Brunetta, Gian Piero (1999). Storia del cinema mondiale, svazek 3 (v italštině). Einaudi. str. 1256. ISBN 9788806145286.
- ^ Zdeněk Kárník (2003). České země v éře První republiky, 1918-1938 (v češtině). Libri. str. 343. ISBN 9788072771196.
- ^ "Filmový sborník historický, díl 3" (v češtině). C̆s. filmový ústav. 1992. str. 105.
- ^ Griffithiana - svazky 37-39. 1989. str. 102.
externí odkazy
- Za svobodu národa na IMDb
- filmovyprehled.cz (v češtině)