Poissonův model s pevným účinkem - Fixed-effect Poisson model
Ve statistikách fixní efekt Poissonovy modely se používají pro statické data panelu když je výsledná proměnná počítat data. Hausman, Hall a Griliches byli průkopníky metody v polovině 80. let. Výsledkem jejich zájmu byl počet patentů podaných firmami, kde chtěly vyvinout metody kontroly pro firmu pevné efekty.[1] Datové modely lineárního panelu používají lineární aditivitu fixních efektů k jejich odlišení a obcházení problém s náhodnými parametry. Přestože Poissonovy modely jsou ze své podstaty nelineární, použití lineárního indexu a funkce exponenciálního spojení vedou k multiplikativnímu oddělitelnost, konkrétněji [2]
- E[yto ∨ Xi1... Xto, Ci ] = m(Xto, Ci, b0 ) = exp (Ci + Xto b0 ) = Ai exp (Xto b0 ) = μti (1)
Tento vzorec vypadá velmi podobně jako standardní Poissonův předmnožený výraz Ai. Jelikož sada úprav zahrnuje pozorovatelná data ve všech obdobích, nacházíme se ve světě dat statického panelu a ukládáme přísná exogenita.[3] Hausman, Hall a Griliches pak k odhadu používají Andersenovu podmíněnou metodiku maximální pravděpodobnosti b0. Použitím ni = ∑ yto jim umožňuje získat následující pěkný distribuční výsledek yi
- yi ∨ ni, Xi, Ci ∼ Multinomiální (ni, p1 (Xi, b0), ..., pT (Xi, b0 )) (2) kde
V tomto okamžiku je odhad Poissonova modelu s pevným účinkem transformován užitečným způsobem a lze jej odhadnout pomocí technik odhadu maximální pravděpodobnosti pro multinomiální zaznamenat pravděpodobnosti. To není výpočetně nutně příliš omezující, ale distribuční předpoklady až do tohoto bodu jsou poměrně přísné. Wooldridge poskytl důkaz, že tyto modely mají pěkné vlastnosti robustnosti, pokud platí podmíněný střední předpoklad (tj. Rovnice 1).[5] Chamberlain také poskytl poloparametrické hranice účinnosti pro tyto odhady za mírně slabších předpokladů exogenity. Těchto hranic je však prakticky obtížné dosáhnout, jak to vyžaduje navrhovaná metodika vysoce dimenzionální neparametrické regrese za dosažení těchto hranic.
Reference
- ^ Hausman, J. A., B. H. Hall a Z. Griliches (1984): „Ekonometrické modely pro údaje o počtu s aplikací na vztah Patents-R & D.“ Econometrica (46), s. 909–938
- ^ Cameron, C. A. a P. K. Trivedi (2015) „Count Panel Data“ Oxford Handbook of Panel Data, vyd. B. Baltagi, Oxford University Press, s. 233–256
- ^ Wooldridge, J. (2002): Ekonometrická analýza průřezových a panelových dat, MIT Press, Cambridge, Massachusetts.
- ^ Andersen, E. B. (1970): „Asymptotické vlastnosti odhadů podmíněné maximální pravděpodobnosti.“ Journal of the Royal Statistical Society, Série B, 32, s. 283–301
- ^ Wooldridge, J. M. (1999): „Odhad některých distribučních panelových datových modelů bez distribuce.“ Journal of Econometrics (90), s. 77–97