Fiorenzo Fiorentini - Fiorenzo Fiorentini
Fiorenzo Fiorentini | |
|---|---|
 Fiorentini v Zlodějka Tereza (1973) | |
| narozený | 10. dubna 1920 |
| Zemřel | 27. března 2003 (ve věku 82) Řím |
| obsazení | Herec |
Fiorenzo Fiorentini (10. dubna 1920 - 27. března 2003) byl italský herec, autor, skladatel, scenárista a osobnost rozhlasu.
Život a kariéra
Narozen v Řím Fiorentini zahájil svou kariéru jako autor a rozhlasový herec a vytvořil mnoho úspěšných macchiette (tj. komické monology karikaturující akciové postavy).[1][2] Debutoval na jevišti v roce 1954 v revue Tutto fa Broadway.[2] Svou scénickou činnost později zaměřil na hry a představení související s římskou kulturou, se kterými často spolupracoval Mario Scaccia.[1][2] V roce 1980 založil Ettore Petrolini Studijní centrum v Římě.[2]
Fiorentini se objevil v mnoha filmech, většinou komediích, někdy dokonce spolupracoval na scénářích.[1][2] Byl také televizním autorem a hercem, zpěvákem a úspěšným skladatelem.[1] Zemřel na následky následku intracerebrální krvácení.[3]
Částečná filmografie
- Maracatumba ... ma non è una rumba! (1949) - sor du fodere ', intrattenitore
- Antonína Paduánského (1949, spisovatel)
- Viva il kino! (1952) - Tonino
- Giovinezza (1952)
- Dobrá lidová neděle (1953) - Vincenzo
- Ci troviamo v galerii (1953) - Pippo
- Café chorál (1953) - Se stesso / Sám sebe
- Cento serenate (1954) - Don Alfonso detto Fofò
- Le vacanze del sor Clemente (1955) - Pan Cheri
- I pinguini ci guardano (1956)
- Dopravní policista (1960) - Padre di Otello (hlas, uncredited)
- Parigi o cara (1962) - Claudio Nesti
- Carmen di Trastevere (1962) - Carmen's Guitar Player
- Canzoni a tempo di twist (1962)
- Mnich z Monzy (1963) - Smilzo, un bravo
- Gli onorevoli (1963) - Professore
- I ragazzi dell'hully-gully (1964)
- Lo scippo (1965)
- Jak jsme vykradli italskou banku (1966) - Romoletto, detto 'Il Genio del Male'
- Non faccio la guerra, faccio l'amore (1966)
- Tygr a kočička (1967) - Tazio
- Soldati e capelloni (1967) - Direttore del locale notturno
- Playboy (1967) - Krejčí
- Il profeta (1968) - Luigi
- Donne ... botte e bersaglieri (1968) - Porter
- Černá ovce (1968) - Bertieri
- Dva křižáci (1968) - poradce Ciccio
- Il ragazzo che sorride (1969) - Malíř pokojů
- Zenabel (1969) - Cecco
- Gli infermieri della mutua (1969) - Marchese Renostowski
- No dolci baci e languide carezze (1970)
- La ragazza del prete (1970)
- I due maggiolini più matti del mondo (1970) - Il Giglio
- Er Più - Storia d'amore e di Coltello (1971) - Ignazio, il 'frascataro'
- Storia di fifa e di coltello - Er seguito d'er più (1972) - Er Frascataro
- Anche se volessi lavorare, che faccio? (1972) - Pasquina strýc
- La Tosca (1973) - Spoletta
- Zlodějka Tereza (1973) - Alvaro - Ciancastorta
- La notte dell'ultimo giorno (1973)
- Buona parte di Paolina (1973)
- Farfallon (1974) - Leonardo
- Tutto in comune (1974)
- Che notte quella notte! (1977) - Bernardino
- La soldatessa alla visita militare (1977) - praporčík v depu
- Jezdit na Bene ... chi jízda ultimo (1977) - Kardinál (část „Prete per forza“)
- Poslední pocity (1978) - Anselmo
- Tanto va la gatta al lardo ... (1978) - Přítel Dino / Oreste
- Ridendo e scherzando (1978) - Peppino
- Ciao cialtroni! (1979)
- L'assistente sociale tutto pepe (1981) - „Monsignore“
- La Storia (1986, TV film) - Cucchiarelli
- Cesta kapitána Fracassy (1990) - Pietro
- Jen ty (1994) - Old Man
- Un bugiardo in paradiso (1998)
- Chybějící (1999) - Kardinál Valetti
- Gente di Roma (2003)
Reference
- ^ A b C d Roberto Chiti; Roberto Poppi. Italské kino. Gli attori. Gremese Editore, 2003. ISBN 8884402131.
- ^ A b C d E Felice Cappa; Piero Gelli; Marco Mattarozzi. Dizionario dello spettacolo del '900. Baldini & Castoldi, 1998. ISBN 8880892959.
- ^ „Addio a Fiorenzo Fiorentini il trasformista del teatro“. La Repubblica. 2. března 2003. Citováno 25. ledna 2014.
externí odkazy
Kontrolní úřad  |
|---|
 | Tento článek o italském herci je pahýl. Wikipedii můžete pomoci pomocí rozšiřovat to. |