Fehim Zavalani - Fehim Zavalani
Fehim Zavalani | |
---|---|
narozený | 1859 Zavalan, Janina Vilayet, Osmanská říše |
Zemřel | 1935 |
Národnost | Albánec |
Známý jako | Tajný výbor pro osvobození Albánie, Kongres Monastir, Kongres Dibra |
Manžel (y) | Qerime Frashëri[1] |
Děti | Adile (dcera), Asim, Hysen, Dalip, Tajar Zavalani (syn)[1] |
Příbuzní | Sabri, Shefqet Frashëri (švagr)[1] |
Fehim Bey Zavalani (1859-1935) byl Albánec vlastník půdy z oblasti Kolonjë,[2] novinář a aktivista Albánské národní probuzení. Byl také redaktorem Bashkimi i Kombit (Nation's Unity), jeden z nejdůležitějších albánských novin své doby. V roce 1908 se stal jedním z hlavních organizátorů Kongres Monastir, ve kterém Albánská abeceda byl standardizován.
Život
Podle Gawrycha pocházel Fehim Zavalani z muslimské rodiny Kolonjë, jižní Albánie.[3] Podle albánské oficiální historiografie se narodil ve vesnici Zavalan v Dangelli region, dnešní Frashër, na okraji oblasti Kolonjë.[4] V roce 1879 vstoupil dovnitř Istanbul studovat a poté se usadil Korçë v roce 1881.[4] Brzy poté se usadil v Monastiru.
V roce 1896 spolu se Sabri Frashëri a Shefqet Frashëri, jeho švagry,[1] založil vlastenecký Tajné sdružení Albánců z Manastiru (Albánec: Organisation e Fshehtë e Shqiptareve të Manastirit)[5] V roce 1905/1906 spolu s Gjergj Qiriazi a Bajo Topulli založil Tajný výbor pro osvobození Albánie, jeden z prvních çetë (ozbrojené partyzánské skupiny) v Monastiru (moderní Bitola ).[2][3] Když uvažoval o partyzánské činnosti v letech 1906–08, měl Zavalani pocit, že „žádných užitečných a žádoucích výsledků nelze dosáhnout prostřednictvím písemné a slovní propagandy“ a že je třeba pokračovat v přípravě veřejnosti „na přijetí myšlenky ozbrojené vzpoury“.[6]
Osmanské úřady zmrzačily výbor na měsíce poté, co se dozvěděly o jeho činnosti v roce 1906 odstraněním všech jeho vůdců z Monastiru, kromě Zavalaniho.[7] V Monastiru Zavalani také založil organizaci Bashkimi, jehož návrh abecedy by se stal oficiální abecedou Albánie, a stal se editorem Bashkim i Kombit, noviny organizace. Poté, co noviny vydaly svědectví očitého svědka o masakru spáchaném Osmanský armády v severní Albánii, osmanské úřady zatkly Zavalaniho a zbytek štábu Bashkimi i Kombit.[8]
8. října 1908 Luigj Gurakuqi navrhl, aby uspořádal konferenci o standardizaci albánské abecedy.[9]
Konference známá jako Kongres Monastir, organizoval Bashkimi klubu v Zavalaniho domě v Monastiru a vedený Zavalani od 14. listopadu do 22. listopadu 1908.[5] Fehim Zavalani měl na kongresu úvodní slovo a byl jedním z jeho delegátů. Mezi další delegáty kongresu z jeho rodiny patří Izet Zavalani, delegát Florina a Gjergj Zavalani.[5] Ve dnech 23. – 28. Července 1909 byl jedním z hlavních účastníků a vůdcem albánské frakce Kongres Dibra, organizované v Vyloučit sdružení Young Turk Unie a pokrok.[10] Mladí Turci si kladli za cíl prosadit otomanizaci albánské společnosti. Zavalani byl jednou ze skupiny albánských nacionalistů, kteří odmítli podepsat již připravený dokument, a místo toho donutili organizátory přijmout sérii článků v závěrečném dokumentu, jedním z nejdůležitějších bylo umožnit albánský jazyk být vyučován na základních školách svobodně.[10]
Syn Fehima Zavalaniho, Tajar Zavalani (1903–1966), byl významným albánským historikem, novinářem a překladatelem. Začal v roce 1940 Rádio BBC služba v albánském jazyce, kde mluvil 26 let až do své smrti v roce 1966.
Reference
- ^ A b C d Kastriot Bezati (2012-09-19), Cesta k rodině s Abdylem Frashëritem [Co se neřeklo rodině Abdyla Frasheriho] (v albánštině), Tirana Observer Online, archivováno z originál dne 10.01.2015, vyvoláno 2015-01-10,
djalin e Fehim bej Zavalanit dhe të Qerime Frashërit. Qerimeja ishte motra e atdhetareve Sabri e Shefqet Frashërit, nga të cilët ky i dyti ishte delegat në Kongresin e Manastirit të vitit 1908 si delegat i Klubit të Korçës ... Tajari, lindur më 1903 në Manastir dhe martuar më, 1936 me motër dhe tre vëllezër, Adilenë, Asimin, Hysenin dhe Dalipin.
- ^ A b Skendi 1967 207, 353.
- ^ A b Gawrych 2006, str. 147.
- ^ A b Zija Xholi, Ylli Vejsiu (2009), Fjalor enciklopedik shqiptar, 3: N - ZH, Tirana: Akademia e Shkencave e Shqipërisë, str. 2979, ISBN 978-9995610326, OCLC 838142604,
lindi në Zavalan të Dangëllisë (rrethi i Përmetit). Në v. 1879 shkoi në Stamboll për të vijuar studimet. Në v. 1881 u vendos ne Korçë, ku u perfshi ne levizjen kulturoro-kombetare per perhapjen e shkollave shqipe djhe mesimit shqip
- ^ A b C Frashëri, Alfred (13. listopadu 2008). „Njeqind vjet pas Kongresit te Manastirit“ [Sto let po Manastirském kongresu]. Hermes News (v albánštině). Doriana Metollari. Citováno 20. srpna 2010.
- ^ Gawrych, George (2006). The Crescent and the Eagle: Osmanská vláda, islám a Albánci, 1874–1913. Londýn: IB Tauris. str. 148. ISBN 9781845112875.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- ^ Skendi 1967, str. 209.
- ^ Skendi 1967, str. 407.
- ^ Studia Albanica str.45
- ^ A b Gazeta 55 (27. července 2009). „100 vjetori i“ Kongresi i Dibrës"" [100. výročí Debarského kongresu]. Gazeta 55 (v albánštině). Citováno 20. srpna 2010.
Bibliografie
- Skendi, Stavro (1967). Albánské národní probuzení. Princeton: Princeton University Press. ISBN 9781400847761.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Zavalani, Gjergj. „Jeta me dritë e një atdhetari: (Fehim Zavalani)“ [Život s patriotem: (Fehim Zavalani)]. Drita (v albánštině). IV, 3, c (30. března 2003).