Fatima al-Suqutriyya - Fatima al-Suqutriyya - Wikipedia

Fāṭima bint Aḥmad Muḥammad al-Jahḍamī (arabština: فاطمة بنت أحمد محمد الجهضمي), Známý jako Fāṭima al-Suqutriyya (arabština: فاطمة السقطرية, Fatima Socotran) a přezdíval al-Zahra podle modelu Prorokovy dcery Fāṭima, pro koho al-Zahra („zářící“) byl populární epiteton,[1] byl jemenský spisovatel a básník, který žil na ostrově Sokotra ve třetím století AH (816–913 nl).[2] Je považována za první známou socotranskou básnířku.[3]

Životopis

O al-Suqutriyyovi je vlastně známo jen málo.[3] Předpokládá se, že se narodila na ostrově Sokotra během třetího století AH.[4] Byla básnířkou a souvisela se sultánem al-Kásimem bin Muḥammadem al-Džahamím, vládcem jemenského ostrova Sokotra.[5] Byl zabit Etiopany, kteří zaútočili na ostrov.[5] Al-Suqutriyya údajně napsal a qasida Imámovi al-Ṣalt ibn Mā̄lik, který v roce 273 AH / 886 nl převzal imáma Ománu a požádal o pomoc.[5] Báseň byla poslána po moři a nalezena rybářem, který ji předal imámovi.[6] Imám poslal do Sokotry flotilu sto lodí a porazil etiopskou sílu v Sokotře.[5][7]

Al-Suqutriyya zemřel nějaký čas po roce 273 AH / 886 nl.[4]

Práce

Al-Suqutriyya je známá pro dlouhou báseň, která jí byla přisouzena, adresovanou al-Altalovi ibn Madlikovi. V překladu Isam Ali Ahmad al-Rawas,[8] otevírá se báseň

قل للإمام الذي ترجى فضائلُـــه * ابن الكرام وابن السَّادة النجــــبِ
وابن الجحاجحة الشمِّ الذين هــمُ * كانوا سناها وكانوا سادة العـــربِ
أمست (سقطرى) من الإسلام مقفــرةً * بعد الشرائع والفرقان والكتـبِ
واستبدلت بالهدى كفرًا ومعصيتاً * وبالأذان نواقيسًا من الخشـبِ

Řekněte imámovi, v jehož ctnosti je třeba doufat, synu vznešeného a význačného Sayyids.
Sokotra se po islámském právu, Koránu, stala prázdnou od islámu [tj. a knihy víry].
Křesťané spáchali pobouření proti vašemu vládci, zajali ženy a nadále drancovali.
Oh pro muže! Pomozte každé muslimské ženě, i když se plazíte po bradě a kolenou.

Recepce

Al-Suqutriyya je považován za ztracený hlas v ománské literatuře, jejíž práce byla znovu objevena ve dvacátém století.[9] Při hodnocení Serge D. Elie, její básně

se zdá být prvním aktem psaní - nebo přesněji řečeno diskurzivním povstáním - přisuzovaným Soqotranu, a jako takový je zdrojem hrdosti mezi Soqotransy. Jelikož se však tato báseň stala součástí populární „historiologie“ - této zvláštní kombinace orálnosti a gramotnosti, která vyústila v syntézu faktů a fikce - k incidentu se věřilo, že k němu došlo v době portugalštiny a procesem osmóza (jelikož gramotnost zůstává problémem) pronikla do kultury a formovala kolektivní paměť.[3]

Příběh Al-Suqutriyya a její poezie vystupoval v epizodě „Historie a dědictví (ománské osobnosti zvěčněné historií)“, kterou pro televizi Al-Ru'ya uvedl Dr. Hamid Al-Nawfali.[10] Tento program se stal kontroverzním, když byl vysílán v Sokotře, protože tvrdil, že Al-Suqutriyya pocházel z Ománu.[11] Obyvatel ostrova Abdul Karim Qabalan vyzval televizní společnost, aby se omluvila.[11] V roce 2016 vydal romanopisec Munir Talal převyprávění básně.[12]

Reference

  1. ^ جمعان الزهراني, قينان (11. června 2012). „اطمة الجهضمية تستنجد إمام عمان بقصيدة“. الإسلام اليوم. Archivováno z původního dne 13. srpna 2016.
  2. ^ Hlavní vědecké účty Al-Suqutriyya se nacházejí v Nūr al-Dīn ʿAbd Allāh bin Ḥumayd wal-Sālimī, Tuḥfat al-Aʿyān bi-sīrat ahl ʿUmān, 2 svazky (Káhira: Matba’at al-sufliyya, 1347/1928), s. 112 a Sālim ibn Ḥumūd, ʿUmān ʿabr al-tārīkh (Muscat, 1982), II, 191, citovaný Isamem Ali Ahmad al-Rawasem, 'Early Islamic Oman (ca - 622 / 280-893): A Political History '(nepublikovaná disertační práce, University of Durham, 1990), s. 273. Viz rovněž R. B. Serjeant, „The Coastal Population of Socotra“, in Sokotra: Ostrov klidu, vyd. Brian Doe (Londýn: IMMEL Publishing, 1992), s. 133–80 (s. 136–40) (repr. v R. B. Serjeant, Společnost a obchod v Jižní Arábii (Aldershot: Variorum, 1996), ch XVII) a J. C. Wilkinson, Imamate Tradition of Oman (Cambridge: Cambridge University Press, 1987), str. 332, 344.
  3. ^ A b C Serge D. Elie, 'Soqotra: South Arabia's Strategic Gateway and Symbolic Playground ', British Journal of Middle Eastern Studies, 33,2 (listopad 2006), 131-60, doi:10.1080/13530190600953278 (str. 158, č. 105).
  4. ^ A b "الجمهورية نت - علم وقصيدة السقطرية - فاطمة بنت أحمد محمد الجهضمي". 27. dubna 2014. Archivovány od originál dne 27. dubna 2014. Citováno 21. října 2020.
  5. ^ A b C d „السقطرية“. 4. března 2016. Archivováno z původního dne 4. března 2016. Citováno 21. října 2020.
  6. ^ "فاطمة الزهراء السقطرية من اعز نساء العرب (قصيدة رهيبة جدا) من فارس حمدان". vb.shbab7.com. Citováno 23. října 2020.
  7. ^ „سقطرى المحتلة وبطولة العمانيين لتحريرها“ (v arabštině). Citováno 23. října 2020.
  8. ^ Isam Ali Ahmad al-Rawas, 'Early Islamic Oman (ca - 622 / 280-893): A Political History '(nepublikovaná disertační práce, University of Durham, 1990), s. 273.
  9. ^ محمد بن سليمان الحضرمي. المشرب العذب .. قراءات في الشعر العماني. Alaan Publishing Co. str. 82–3. ISBN  9789996933677.
  10. ^ Tým, FictionX. "البوابة الإعلامية -وزارة الإعلام - سلطنة عمان -أحمد بن ماجد والزهراء السقطرية في برنامج". البوابة الإعلامية -وزارة الإعلام - سلطنة عمان (v arabštině). Citováno 21. října 2020.
  11. ^ A b "اخبار محلية: تلفزيون عمان يثير موجة استياء في سقطرى". sahafahnet.net (v arabštině). Citováno 21. října 2020.
  12. ^ "الزهراء السقطرية / إصدار جديد للكاتب اليمني / منير طلال - الرباط بريس". www.aribatpress.com. Citováno 21. října 2020.

externí odkazy