Fatima Grimm - Fatima Grimm - Wikipedia

Fatima Grimm
narozený
Helga Lili Wolff

(1934-07-25)25. července 1934
Zemřel6. května 2013(2013-05-06) (ve věku 78)
Hamburg
NárodnostNěmec
obsazeníPřekladatel, autor a řečník na téma islám

Fatima Grimm (25. července 1934 - 6. května 2013 v Hamburku) byl Němec překladatel, autor a řečník na téma islám. Získala důležitost jako Muslimský konvertita v Německo a jako funkcionář v německé muslimské lize v Hamburg.

Život a dílo

Fatima Grimm, rozená Helga Lili Wolff, byla dcerou SS-Obergruppenführer, Karl Wolff, válečný náčelník štábu Heinrich Himmler.[1] V roce 1960 konvertovala na islámské vyznání v mnichovském bytě Ibrahima Gacaoglu.[2] V roce 1962 se Grimm přestěhoval do Československo se svým tehdejším manželem Omarem Abdulem Azizem, českým muslimem. O tři roky později se vrátila se svým manželem do Německa, kde byla zapojena do Mnichov obec. Grimm a její manžel se rozvedli v roce 1983. 1. dubna 1984 se provdala za ovdovělého německého konvertita Abdulkarima Grimma (1933-2009) a přestěhovala se do Hamburg s ním.[3][4]

V následujících desetiletích Grimm napsal a přeložil několik knih a napsal řadu článků, z nichž některé se objevily v časopise Al-Islam. Několik let měl časopis na starosti také Grimm.[5] Jako novinářka se Grimm věnovala hlavně otázkám, jako je vzdělávání a role žen v islámu. Krátký dětský časopis Vy a islám,[6]) byla řízena ní.[2]

Grimm navíc pracoval na německém překladu Korán skupinou převážně žen, včetně Halima Frills[2] a Eva-Maria El-Shabassy.[7] Skupina plánovala opětovný překlad anglického překladu Koránu Abdulláhem Yusufem Alim.[8] Překlad obsahoval podrobné komentáře Abdullaha Yusuf Aliho, Muhammada Asada, al-Qurtubiho, Sayyida Qutba, Daryabadiho, Ibn Katheera, Mawdudiho, al-Suyutiho a Abdula Hameeda Siddiqiho, které byly převzaty a přeloženy přímo do komentářů od Sufis nebo Šíité.[9] Téměř 16 let pracovala na 24 brožurách Al-Islam a v pěti svazcích v SKD Bavaria, které vydal vydavatel Abdel-Halim Khafagy.[7] Grimmův překlad patří vedle překladu Muhammada Rassoula. Muhammed, který byl z Ústřední rady muslimů v Německu (ZMD), napsal v roce 1999 průvodce překladem Koránu.[10] Podle příručky „oRIENTACE“ Institutu islámských studií Svobodné univerzity v Berlíně byl Grimmův překlad dobrým tradicionalistickým a interpretačním překladem a „byl za účelem orientační mise,“ popisuje studie, které říkají, že bylo „nedoporučeno“.[11] Webové stránky ZMD, islam.de, nazvaná překlad Koránu od Hamidy Behr Grimma, který byl doprovázen dobovými komentáři, jejím „pravděpodobně největším odkazem“. Uvádí, že se jedná o první společně vytvořený překlad sunnitů a šíitů do koránu v němčině. „Islámská vědkyně se nezabývala svou prací,“ ale „v nových odděleních islámské teologie“ říkají jejich komentáře.[12]

Několik týdnů před svou smrtí v roce 1984 provedl Grimmův otec Karl Wolff islámské vyznání víry. U jeho hrobu se jeho dcera modlila za pohřbu za přítomnosti zástupců Islámského centra Mnichov (ICM).[1]

Od dubna 1999 byl Grimm čestným členem poradního výboru ZMD.[13] Kromě toho ona a její manžel Abdul Karim[14] byl členem správní rady Německé muslimské ligy eV Hamburk a byl členem Liberální islámské federace.[14]

Grimm se dostal do popředí díky přednášce, kterou Grimm poprvé přednesl v roce 1975 a která vyšla v roce 1995 pod názvem „Výchova našich dětí “ od IZM.[15] Tato „kontroverzní publikace Fatimy Grimma“ je charakterizována jako nedostatek islámského vzdělání, které způsobuje růst dětí jako „masy polovzdělaných nacionalistů, komunistů nebo humanistů“.[16][17]

Khadija Katja Wöhler-Khalfallah cituje Grimma v eseji o životě ženy a rodiny v islámu, kterou napsala s Aishou B. Lemu jako příklad fundamentalistické, protisekulární a džihádistické polemiky: „(...) Toto úsilí (džihád), lze v současnosti provádět jak s mečem, tak s peřím, s čepelí jako se skalpelem, nebo dokonce se šicím strojem nebo dřevěnou lžící. Džihád je boj proti všem silám, které útočí na islám zevnitř i zvenčí. Cílem útoků je zesměšňovat islám, aby oslabil jeho tradice a zvyky nebo podkopal jeho politickou moc, musí být každopádně brány velmi vážně, protože se snaží zničit kořeny našeho dědictví. “[18]

Zpráva o ústavní ochraně z roku 2010 Baden-Württembergského státního úřadu pro ochranu státu uvedla, že v jedné z Grimských publikací zveřejněných IZM se zasazuje o znovuzavedení trestů Hadd.[19]

Grimm měl dceru, zesnulého v dětství, a syna z jejího prvního manželství a tři nevlastní děti z jejího druhého manželství.[20] Zemřela 6. května 2013 večer po dlouhé nemoci v Hamburku.[14]

Publikace

  • Sayyid Abu-l-A'la Maudoodi- Víra a život v islámu (pásmo 397. Herder-Library). Přeložila ze španělštiny Fatima Heeren-Sarka. Vydáno jménem Islámské nadace v Londýně. Herder, Freiburg im Breisgau, mimo jiné 1971
  • Rodinný život v islámu- Projev přednesený na Mezinárodní islámské konferenci v Londýně dne 8. dubna 1976. Mohammad Yusuf Khan, Lahore, 1976
  • Žena v islámu- Příspěvky přednesené na mezinárodní islámské konferenci, která se konala v Londýně ve dnech 3. až 12. dubna 1976. Islámská rada Evropy, Leicester 1976. ISBN  0-86037-004-6. Reissue Islamic Foundation, Markfield 2007. ISBN  978-0-86037-004-8
  • Al-Islam (ed.): Kurshid Ahmad: principy islámského vzdělávání (= Series of the Islamic Center of Munich # 3 ..). Bulletin islámského centra Mnichov. Eds., Ve spolupráci s Islámskou nadací. Překlad ze španělštiny Fatima Heeren. Islámské centrum Mnichov, Mnichov 1976. 4. vydání v letech 1997 a 2005, tamtéž, které vydalo Islámské společenství v Německu, ISBN  978-3-89263-003-6 nebo ISBN  3-89263-003-8.
  • s příkladem Aisha Lemu: Kvinden i Islam verden. Scientific Research House, Kuvajt a Islamisk Ungdomsforbund, Valby 1978. ISBN  87-980656-4-5.
  • Zdravé základy muslimských rodin v nejzákladnější sociální jednotce islámské komunity. Asociace muslimských studentů Spojených států a Kanady, Bloomington, Indiana 1978.
  • Zakat (= řada Islámského centra Mnichova. Č. 6). Ve spolupráci s The Muslim Students Association of the United States & Canada, Islamic Correspondence Course a Waterval Islamic Institute. Překlad ze španělštiny Fatima Heeren. Islámské centrum Mnichov, Mnichov 1978
  • Islámský rodinný. Alif, Frederiksberg 1987 (dotisk tamtéž, 1994 ISBN  87-87728-74-5).
  • Ahmad Kamil H. Darwish: Co je to islám ve spolupráci s Darqawi Siddigyyah Zawiahem z marockého Tangeru ?. Překlad ze španělštiny Fatima Heeren. Islámské centrum Mnichov, Mnichov 1978. tamtéž vydání, 1997. ISBN  3-89263-000-3.
  • Sayyid Abu'l-A'la Maudood: víra a život v islámu. Přeložila ze španělštiny Fatima Heeren-Sarka. Islámská nadace, Leicester, 1978. ISBN  0-86037-029-1 a ISBN  0-86037-028-3.
  • Muhammad Ahsan manazir: Islám, víra a život. Přeložil Ahmad z Denfferu a Fatimy Heeren-Sarka. Islámská nadace, Leicester, 1978. ISBN  0-86037-034-8.
  • Půst (= Series of the Islamic Center of Munich. No. 5). Vyd. Islámské centrum v Mnichově ve spolupráci s The Muslim Students Association ve Spojených státech a Kanadě. Překlad ze španělštiny Fatima Heeren. Islámské centrum Mnichov, Mnichov 1978 (dotisk 1982).
  • Muhammad (= řada Islámského centra v Mnichově. Č. 7). Ve spolupráci s Muslimským studentem USA a Kanady. Překlad ze španělštiny Fatima Heeren. Islámské centrum Mnichov, Mnichov 1978.
  • Řekl ramadán: islámské právo. Teorie a praxe. Přeložila Fatima Heeren. Harrassowitz, Wiesbaden 1980. ISBN  3-447-02078-4.
  • Taha Jabir Al-Alwani: Návrh alternativního kulturního plánu. Přeložili Fatima Grimmová a Hanna Niemannová. Muslimské studentské sdružení v Německu, Marburg 1992. ISBN  3-932399-12-9.
  • Taha J. al Alwani a Imad al Din Khalil: Korán a sunna. Faktor časoprostoru. Přeložili Fatima Grimmová a Maryam Reismanová. Mezinárodní institut islámského myšlení, Herndon, Virginie, 1994 ( ISBN  1-56564-053-5 ) a Muslimská studentská asociace v Německu, Marburg 1994 ( ISBN  3-932399-11-0 ).
  • Sayyid Abu'l-A'la Maududi: víra a život v islámu (= Series of the Islamic Center of Munich # 24 ..). Přeložila ze španělštiny Fatima Heeren-Sarka. Islámské centrum Mnichov, Mnichov (také Mezinárodní islámská federace studentských organizací, Kuvajt) 1994. ISBN  3-89263-024-0.
  • Vnitřní mír (= přednášky o islámu. Č. 2). 3. Vydání. Islámské centrum Mnichov, Mnichov 1995. ISBN  3-89263-602-8.
  • Informační centrum Islámské centrum Mnichov (Hg.): Vzdělávání našich dětí (= Přednášky o islámu č. 3). Redakce: Tilmann Schaible. Islámské centrum Mnichov, Mnichov 1995. ISBN  3-89263-603-6. 2. revidováno vydáním Tilmann Schaible. Dâr-us-Salaam, Garching, 2000. ISBN  3-932129-63-6.
  • Sayyid Abul A'la Maududi: Islámský život (= Series of the Islamic Center of Munich # 17 ..). Německy Ayisha Niazi a Fatima Heeren. Islámské centrum Mnichov, Mnichov (také Mezinárodní islámská federace studentských organizací, Kuvajt) 1996. ISBN  3-89263-017-8.
  • Řekl ramadán: islámské právo. Teorie a praxe. Přeložila Fatima Heeren. 2. vydání, vydané Německou asociací studentů v Německu eV ve spolupráci s Islámskou radou v Německu eV Střih Ameny El-Zayat. Muslimské studentské sdružení v Německu, Marburg 1996. ISBN  3-932399-00-5.
  • ostatní: Tarǧamat Ma'aanee'l-Glorious Quran ila'l-Luga al-almānīya = Význam Koránu. 5 svazků. SKD Bavaria, Mnichov 1996-1997. ISBN  3-926575-40-9.
  • s příkladem Aisha Lemu: ženy a rodinný život v islámu (= Series of the Islamic Center of Munich # 20 ..); přeložil Abdullah Hammam. 3. Vydání. Islámské centrum Mnichov, Mnichov 1999. ISBN  3-89263-020-8.
  • Tilmann Schaible (Hg.): Fatima Grimm a Timann Schaible: Jak se mohu modlit v islámu (= elementární znalost islámu # 2 ..) ?. Dâr-us-Salaam, Garching bei München, 2000. ISBN  3-932129-02-4.
  • Islám očima ženy. 2. přepracované vydání. SKD Bavaria-Verlag, Mnichov 2002. ISBN  3-926575-92-1.
  • Výběr z oceánu milosrdenství. Učení Großscheikhs našeho pána Shaykh 'Abdullah ad-Daghestani an-Naqshbandi. Vysvětluje to prostřednictvím svého zástupce a nástupce Nazima al-Qubrusiho. Zkompilovali, přeložili a upravili Hassan P. Dyck a Fatima Heeren. 2. vydání, přepracované vydání Abd al-Hafidha Wentzela. Warda-Publ., Hellenthal 2005. ISBN  978-3-939191-03-2 nebo ISBN  3-939191-03-5.
  • Muhammad Ahmad Rassoul (ed.): Vnitřní mír. 3., vylepšené a rozšířené vydání. Islámská knihovna, Kolín nad Rýnem 2006. ISBN  3-8217-0075-0.
  • Muhammet Mertek (Red.): Krátké súry z Koránu a několik vybraných modliteb; přeložila Fatima Grimmová. Fountain-Verlag, Offenbach am Main 2009. ISBN  978-3-935521-50-5.
  • Ali Ünal (Hg.): Korán a jeho překlad. S komentáři a anotacemi; přeložili Fatima Grimm a Wilhelm Willeke. Fountain-Verlag, Offenbach am Main 2009. ISBN  978-3-935521-45-1 nebo ISBN  978-3-935521-46-8.
  • jako Emitent: pocit látky. Příběhy života s šátky i bez nich. Narrabila Verlag, Berlín, 2013. ISBN  978-3-943136-06-7.

Reference

  1. ^ A b Stefan Meining: Eine Moschee v Deutschlandu. Nacisté, Geheimdienste und der Aufstieg des politischen Islam im Westen. Beck Verlag, München 2011, s. 151.
  2. ^ A b C Stefan Meining: Eine Moschee v Deutschlandu. Nacisté, Geheimdienste und der Aufstieg des politischen Islam im Westen. Beck Verlag, München 2011, s.152.
  3. ^ Rückblick auf ein bewegtes Leben: die IZ im Gespräch mit Fatima Grimm. In: Islamische Zeitung, 27. července 2010 (online )
  4. ^ http://www.islamische-zeitung.de/?id=13585 online
  5. ^ Lebenslauf Fatima Grimm vom Zentralrat der Muslime v Deutschland e.V., 24. listopadu 2013 (online).
  6. ^ ZDB-ID 1245133-2
  7. ^ A b „Fatima Grimm: Die vollständige Übersetzung des ganzen Qurans! Mitteilung auf der ehemaligen Website des SKD Bavaria Verlages ". Citovat deník vyžaduje | deník = (Pomoc)).
  8. ^ Ahmad von Denffer (Islamisches Zentrum München): Historie překladu významů Koránu v Německu do roku 2000. Bibliografický průzkum, str.34 (PDF ); Denffer bezieht sich auch auf Ismet Binark und Halit Eren: Světová bibliografie překladů významů Svatého Koránu: tištěné překlady 1515-1980. Výzkumné centrum pro islámské dějiny, umění a kulturu, Istanbul 1986, č. 1 860/71.
  9. ^ Murad Wilfried Hofmann: Německé překlady Svatého Koránu. V: Islámská studia. Sv. 41, č. 1. Islámský výzkumný ústav, Mezinárodní islámská univerzita, Islámábád, jaro 2002, s. 93.
  10. ^ Irka-Christin Mohr: Islamischer Religionsunterricht v Evropě. Lehrtexte als Instrumente muslimischer Selbstverortung im Vergleich. přepis Verlag, Bielefeld 2006, s. 68–69.
  11. ^ Johann Büssow, Stefan Rosiny und Christian Saßmannshausen: ORIENTierung: Ein Leitfaden für (werdende) IslamwissenschaftlerInnen an der FU Berlin. 7. Auflage, Sommer 2013, Berlín, s. 25 („Archivovaná kopie“ (PDF). Wayback: 20160304205312. Archivovány od originál (PDF) dne 04.03.2016. Citováno 2018-06-10.CS1 maint: archivovaná kopie jako titul (odkaz)).
  12. ^ Fatima Grimm: Ihr Leben kommentiert den Koran - Nachruf von Hamida Behr. islam.de, 13. května 2013 (online ).
  13. ^ Gremien und Mitglieder des ZMD. Stánek: 1999 (online ).
  14. ^ A b C Liberal-Islamischer Bund e.V .: Zum Tode vypustil Mitglieds Fatima Grimm, 7. května 2013 (online ).
  15. ^ ZDK Gesellschaft Demokratische Kultur gGmbH; Projektbereich Zentrum Demokratische Kultur „CommunityCoaching“ (Vyd.): Claudia Dantschke und Claudia Luzar: Aspekte der Demokratiegefährdung in Berlin-Mitte und Möglichkeiten der Intervention. Eine Kommunalanalyse im Berliner Bezirk Mitte. Nachfolgestudie der ersten Untersuchung im Jahr 2004. Schriftenreihe des Zentrum Demokratische Kultur. ZDK Gesellschaft Demokratische Kultur gGmbH, Berlín 2007, s. 35 (PDF Archivováno 04.12.2013 na Wayback Machine ).
  16. ^ Takže zemřít Beurteilung von Stefan Meining in (ders.): Eine Moschee v Deutschlandu. Nacisté, Geheimdienste und der Aufstieg des politischen Islam im Westen. Beck Verlag, München 2011, s. 153f. Beispiele des kritischen Aufgreifens dieses Textes sind Cornelia Filtr: Islamismus: Die KonvertitInnen… und wer dahinter steckt. V: Emma, 1. července 2002 (online ); Ahmet Arpad: Islamismus v Německu - Rolle der Frauen in der deutschen, islamischen Gesellschaft. Doporučení pro smrt Friedrich-Ebert-Stiftung. Stuttgart, 9. listopadu 2002 a Mnichov, 14. února 2004 (PDF ); Friedrich-Ebert-Stiftung (ed.): Johannes Kandel: „Lieber blauäugig als blind?“ Anmerkungen zum „Dialog“ mit dem Islam. (= Islam und Gesellschaft. Č. 2). Dialog Referat Berliner Akademiegespräche / Interkultureller. Friedrich-Ebert-Stiftung, Politische Akademie, Berlín 2003, s. 13f (PDF ); Hildegarda Beckerová: „Bilder in den Köpfen“. Vorstellungswelten bei Muslimen und in deren Organisationen. Referat vor dem Arbeitskreis Migration in der Evangelischen Kirche im Rheinland, Bonn 2. července 2003 („Archivovaná kopie“. Archivovány od originál dne 02.01.2014. Citováno 2018-06-10.CS1 maint: archivovaná kopie jako titul (odkaz)); Zwangsheirat und Ehrenmorde an Migrantinnen in Deutschland. Bericht von der Tagung „Leitkultur Humanismus und Aufklärung“ 2005 v Kolíně. Webové stránky des Internationalen Bundes der Konfessionlosen und Atheisten (online ); Udo Wolter: Muž denkt deutsch. Die Welt deutscher Islam-Konvertiten und der Drang zum Unbedingten. V: Svět džungle Č. 38, 20. září 2007 (online ); Herbert L. Müller: Vom Islamismus zum Djihadismus. Versuch eines Zugangs. V: Aufklärung und Kritik, Sonderheft 13/2007, str. 49–51, 55 (PDF ); Ursula Spuler-Stegemann: Die 101 wichtigsten Fragen - Islám. (= Beck'sche Reihe. 7005). 2., durchgesehene Auflage. Beck, München 2009, Sp. 126f; siehe auch Jan Bielicki: Experten-Interview. „Das Verbot ist wichtig, um ein Signal zu setzen“ Interview mit Ursula Spuler-Stegemann. V: Süddeutsche.de, 11. května 2010 (online ).
  17. ^ Fatima Grimm: Die Erziehung unserer Kinder. München 1995, s. 2, zitiert bei Herbert L. Müller: Vom Islamismus zum Djihadismus. Versu eines Zugangs. V: Aufklärung und Kritik, Sonderheft 13/2007, s. 49. (PDF ).
  18. ^ Fatima Grimm in: Die Islamische Gemeinschaft in Deutschland IGD (Eds.): Aisha B. Lemu und Fatima Grimm: Frau und Familienleben im Islam. Schriftenreihe des islamischen Zentrum in München, 2005, str.43, zitiert bei Khadija Katja Wöhler-Khalfallah: Islamischer Fundamentalismus. Von der Urgemeinde bis zur Deutschen Islamkonferenz. Schiler, Berlín 2009, s.227. Vergleiche dazu Herbert L. Müller: Vom Islamismus zum Djihadismus. Versuch eines Zugangs. V: Aufklärung und Kritik, Sonderheft 13/2007, str. 50f (PDF ) und Herbert Landolin Müller: Jenseits von Schleier und Kopftuch: Islamistisches Menschenbild und Rolle der Frau als Herausforderung einer freiheitlichen Gesellschaft? V: Armin Pfahl-Traughber und Monika Rose-Stahl: Festschrift zum 25-jährigen Bestehen der Schule für Verfassungsschutz und für Andreas Hübsch. (= Beiträge zur inneren Sicherheit. 31). Fachhochschule des Bundes für Öffentliche Verwaltung, Fachbereich Öffentliche Sicherheit, Brühl / Rheinland 2007, s. 368 („Archivovaná kopie“ (PDF). Archivovány od originál (PDF) dne 02.01.2014. Citováno 2018-06-10.CS1 maint: archivovaná kopie jako titul (odkaz)).
  19. ^ Innenministerium Baden-Württemberg (ed.): Verfassungsschutzbericht Baden-Württemberg 2010. Stuttgart 2011, s. 70 (urn: nbn: de: bsz: boa-ae12b5ae-8df7-4c7e-ace2-55e3b23d423f5). Vergleiche Herbert Landolin Müller: Jenseits von Schleier und Kopftuch: Islamistisches Menschenbild und Rolle der Frau als Herausforderung einer freiheitlichen Gesellschaft? V: Armin Pfahl-Traughber, Monika Rose-Stahl: Festschrift zum 25jährigen Bestehen der Schule für Verfassungsschutz und für Andreas Hübsch. (= Beiträge zur inneren Sicherheit. 31). Fachhochschule des Bundes für Öffentliche Verwaltung, Fachbereich Öffentliche Sicherheit, Brühl / Rheinland 2007, s. 384f („Archivovaná kopie“ (PDF). Archivovány od originál (PDF) dne 02.01.2014. Citováno 2018-06-10.CS1 maint: archivovaná kopie jako titul (odkaz)), hier wird dieser Umstand in Grimms mit Aisha B. Lemu verfasstem Frau und Familienleben v einer Passage über Unzucht festgestellt. Siehe auch Innenministerium Baden-Württemberg (Eds.): Verfassungsschutzbericht Baden-Württemberg 2007. Stuttgart 2008, s. 51 (urn: nbn: de: bsz: boa-bc13d0d2-4148-4ac7-84cb-97e6f607b63d5); Innenministerium Baden-Württemberg (Eds.): Verfassungsschutzbericht Baden-Württemberg 2006. Stuttgart 2007, s. 50 (urn: nbn: de: bsz: boa-a9a74dc1-7827-4e1a-8f41-ee0a08120e3a6) und Innenministerium Baden-Württemberg (Eds.): Verfassungsschutzbericht Baden-Württemberg 2009. Stuttgart 2010, s. 67 (urn: nbn: de: bsz: boa-40f40a41-4e66-4d41-a543-883d54f752588).
  20. ^ "Literaturempfehlung Islam".

externí odkazy