Farouk Afero - Farouk Afero

Farouk Afero
Farouk Afero, c 1963, Tati Photo Studio - Before restoration.jpg
Afero, c. 1963
narozený
Farouk Achmad

(1939-06-04)4. června 1939
Pandori, Britové Raj
Zemřel13. dubna 2003(2003-04-13) (ve věku 63)
Jakarta, Indonésie
obsazeníHerec
Aktivní roky1964–2003

Farouk Achmad (4. Června 1939 - 13. Dubna 2003), často připočítán jako Farouk Afero, byl pákistánský-rozený indonéský filmový herec. Poté, co v roce 1964 debutoval v celovečerním filmu, se proslavil v roce 1970 Bernafas dalam Lumpur (Dýchání v bahně). Afero se nakonec objevil ve více než šedesáti filmech.

Životopis

Afero se narodil jako Farouk Achmad v Pákistánu 4. června 1939. Byl synem Asgara Aliho a Sarifah Bibi.[1] V 50. letech se rodina přestěhovala na indonéské souostroví. Farouk Achmad přijal jméno Farouk Afero, když pracoval jako amatérský boxer. Později byl obsazen do filmu Ekspedisi Terakhir (Poslední expedice, 1964),[2] film produkovaný Ermina Zaenah a režie Alam Surawidjaja a Sjahril Gani.[3] Během příštích pěti let se objevil v několika rolích, včetně v Wim Umboh je Sembilan (Devět, 1967) a Laki-Laki Tak Bernama (Muž bez jména, 1969).[4]

Hvězdotvorná role Afera přišla až v roce 1970, kdy se objevil v Turín Djunaidy je Bernafas dalam Lumpur (Dýchání v bahně). Tento film byl komerčně úspěšný a vytvořil dvě pokračování,[5] a jiskření oživení zaostávajícího indonéského filmového průmyslu.[1] Během příštího desetiletí se objevil ve více než čtyřiceti filmech - většinou jako protivník.[2] Jednalo se o role titulárního bojovníka v Si Gondrong (1971), nihilistický básník Anwar v Atheis (Ateista, 1974) a člen gangu Majid v Laila Majenun (1976).[6] Za tuto poslední roli dostalo Afero a Cena Citra pro nejlepšího herce ve vedlejší roli v roce 1976 Indonéský filmový festival.[2]

Afero také aktivně podporovalo rozvoj EU kino Indonésie; například v roce 1973 si oholil hlavu na protest proti nezájmu divadel o domácí produkce a pokusil se setkat s guvernérem Jakarty Ali Sadikin.[1] Byl také aktivním členem Sdružení indonéských filmových umělců [id ]nebo PARFI.[2]

Po dokončení Tapak-tapak Kaki Wolter Monginsidi (Po stopách Woltera Monginsidiho, 1982), životopisný film revolucionáře Robert Wolter Monginsidi Arefo pokračoval v přestávce v hraní.[4] O deset let později se poprvé objevil v celovečerním filmu Bernafas dalam Lumpur, remake výroby z roku 1970.[1][7] Herectví však neopustil a v 90. letech se objevil v několika televizních seriálech Duren Duren (1994), Abunawas (1995), Ujang & Aeeng (1996), Biang Kerok (Výtržník, 1996) a Di Bawah Purnama Aku Berdoa (Modlím se za úplňku, 1997).[8]

Ke konci svého života byl Aferovi diagnostikován rakovina plic. Dne 13. dubna 2003 v 21:50 Indonéský západní čas (UTC + 7), zemřel na rakovinu v nemocnici Pondok Indah v Jakartě. Byl pohřben na hřbitově Tanah Kusir ve stejném hrobě jako jeho matka na pohřbu za účasti mnoha indonéských herců a filmařů, včetně scenáristy Misbach Yusa Biran a herečky Nani Wijaya a Widyawati. Zůstal po něm jeho manželka Oktorina Suryaningsih, stejně jako pět dětí a šest vnoučat.[1] Mluvit s Kompas, Biran popsal Afera:

Farouk Afero zůstal v Indonésii do konce svých dnů protivníkem legend. Lidé se nikdy nenudili, že ho vidí. Nikdo nepochyboval o jeho hereckých schopnostech. Farouk byl součástí mozaiky našeho kina.[A]

— Misbach Yusa Biran, Kompas (2003)

Ocenění

Afero byl nominován za nejlepšího herce na PWI Awards, pořádané jakartskou pobočkou Indonéské asociace novinářů, v letech 1971 a 1972, vyhrál druhý a třetí finalista. V průběhu roku 1976 Indonéský filmový festival v Bandung byl jmenován Nejlepší herec ve vedlejší roli pro jeho roli v Laila Majenun. Na festivalu v roce 1979 byl znovu nominován na cenu Nejlepší herec ve vedlejší roli a za svůj výkon ve filmu získal druhé místo (Kompas Award). Rahasia Perkawinan (Tajemství manželství).[9]

RokCenaKategorieFilmVýsledek
1971PWINejlepší herecNoda Tak Berampun2. finalista
1972PWINejlepší herečkaMatinja Seorang Bidadari3. finalista
1976Indonéský filmový festivalNejlepší herec ve vedlejší roliLaila MajenunVyhrál
1979Indonéský filmový festivalNejlepší herec ve vedlejší roliRahasia Perkawinan2. místo

Filmografie

Během své téměř kariéry hrál Afero v téměř sedmdesáti filmech.[4] Biran píše, že to zahrnuje hlavní role ve většině indonéských domácích produkcí v 70. letech.[2] Byl také členem štábu čtyř inscenací a sloužil jako spisovatel příběhů.[4]

Osádka

Obsazení

Vysvětlivky

  1. ^ Originál: „... Farouk Afero itu tokoh antagonis legendaris di Indonesia sampai akhir hayatnya. Orang tidak pernah bosan melihat pr. Kemampuan hrající Farouk tidak disangsikan. Farouk adalah salah satu mozaik dalam perfilman kita."

Reference

  1. ^ A b C d E Kompas 2003.
  2. ^ A b C d E Biran 1979, str. 176.
  3. ^ Kristanto 2007, str. 66.
  4. ^ A b C d Filmindonesia.or.id, Filmografie.
  5. ^ Kristanto 2007, str. 76.
  6. ^ Kristanto 2007, str. 88, 113, 129.
  7. ^ Kristanto 2007, str. 360.
  8. ^ Apa Siapa 1999, str. 186.
  9. ^ Filmindonesia.or.id, Ocenění.

Citované práce

  • Apa Siapa Orang Film Indonesia [Co a kdo: Filmové postavy v Indonésii] (v indonéštině). Jakarta: Indonéské ministerstvo informací. 1999. OCLC  44427179.
  • Biran, Misbach Yusa, ed. (1979). Apa Siapa Orang Film Indonesia 1926–1978 [Co a kdo: Filmové postavy v Indonésii, 1926–1978]. Jakarta: Sinematek Indonésie. OCLC  6655859.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
  • „Farouk Achmad - Filmografi“ [Farouk Achmad - filmografie]. filmindonesia.or.id (v indonéštině). Jakarta: Nadace Konfiden. Archivovány od originál dne 9. července 2016. Citováno 9. července 2016.
  • „Farouk Achmad - Penghargaan“ [Farouk Achmad - ocenění]. filmindonesia.or.id (v indonéštině). Jakarta: Nadace Konfiden. Archivovány od originál dne 9. července 2016. Citováno 9. července 2016.
  • „Farouk Afero Telah Tiada“ [Farouk Afero zemřel]. Kompas (v indonéštině). 15. dubna 2003. Archivovány od originál dne 16. října 2007. Citováno 9. července 2016.
  • Kristanto, JB, ed. (2007). Katalog Film Indonesia 1926–2007. Jakarta: Nalar. ISBN  978-979-26-9006-4.CS1 maint: ref = harv (odkaz)