Fannie Kauffman - Fannie Kauffman
Fannie Kauffman | |
---|---|
![]() Vitola, s el enano Santanon a její syn | |
narozený | Fannie Kauffman 11. dubna 1924 Toronto, Ontario, Kanada |
Zemřel | 21. února 2009 | (ve věku 84)
Ostatní jména | Vitola La Vitola Fanny Kauffman Fannie Kaufman |
obsazení | Herec, komik |
Aktivní roky | 1943–1997 (přibližně) |
Fannie Kauffman (11. Dubna 1924 - 21. Února 2009), kterou často poznal pseudonym Vitola, byl kanadský -narozený kubánský herečka a komik.[1][2]
Životopis
Časný život
Kauffman se narodil 11. dubna 1924 v Toronto, Ontario, Kanada.[1] Přestěhovala se s rodiči do Kuba a byl vychován v Havana, kde pobývala do svých 22 let.[1][2][3] Svou zábavnou kariéru zahájila na Kubě jako dětská zpěvačka ve věku 8 let, když si myslela, že se stane operní zpěvák.[2][3]
Kauffmanovi rodiče ji přihlásili do rozhlasové soutěže, když jí bylo jedenáct a půl roku.[2] Soutěž hledala dívku, která by se objevila na denních dětech rozhlasová show, La Escuelita.[2] Kauffman vyhrál soutěž a začal se objevovat v rádiu s kubánským komiksovým týmem, Agapito y Timoteo.[2] Kauffman si vysloužila celoživotní přezdívku, Vitola, při práci v kubánském rádiu.[2] Její přezdívka je založena na vitola z Kubánské doutníky.[2]
Kariéra
Kauffman přešla na komedii a přestěhovala se do Mexika v roce 1943, krátce předtím, než jí bylo 23 let.[2][3] V roce 2007 Kauffman řekl novinám, El Universal, že i když byla vychována v Kanadě a na Kubě, zdůraznila, že „Soy mexicana“ (jsem Mexičan), po více než 60 letech pobytu v zemi.[2]
V Mexiku debutovala v Mexiku Teatro Arbeu v Mexico City v roce 1943.[3] Kauffman se setkal Germán Valdés, který byl lépe známý jako Tin-Tan, při práci v Teatro Arbeu.[2] Kauffman a Tin-Tan si vytvořili úzký profesionální vztah, který zahrnoval obě jejich kariéry.[1] Ti dva se na obrazovce a na pódiu často objevovali naproti sobě.[2]
V roce 1946 zahájila Kauffman svou filmovou kariéru ve filmu z roku 1946, Se acabaron las mujeres, režie Ramón Peón.[3] Ona hrála v mexickém filmu z roku 1949, El Rey del Barrio naproti Silvia Pinal a Tin-Tan.[1] Kauffman také hrál nebo se objevil ve filmech po celém světě Zlatý věk mexické kinematografie, včetně filmu z roku 1950, También de Dolor se Canta, v hlavních rolích Pedro Infante a filmy naproti Adalberto Martínez.[1]
Kauffman se oženil třikrát, přičemž každé manželství skončilo rozvodem.[2] Během tří manželství měla čtyři syny a dceru.[2] Její nejstarší synové, herec Humberto Elizondo a David, se narodili během jejího prvního manželství s Mexičanem diplomat, Humberto Elizondo Alardine.[2] Její další dva synové z druhého manželství, Moisés a Abraham, zemřeli během 80. let při různých nehodách.[2]
Kauffman odešel z herectví a komedie když jí bylo 72 let.[1] Vysvětlila, že si uvědomila, že byla unavená, když čekala, až vyjde na pódium na představení New York City.[1] Tvrdila, že se rozhodla odejít do důchodu ve stejný den konkrétního newyorského představení.[2] Kauffman také dospěl k přesvědčení, že diváci se již nesmáli jejím vtipům, jako tomu bylo dříve v její kariéře.[1]
Fannie Kauffman zemřela 21. února brzy ráno přirozenou smrtí v nemocnici v Mexico City ve věku 84 let.[1] Kauffman byl jmenován příjemcem roku 2008 Zlatá Ariel, nejvyšší ocenění v mexickém filmovém průmyslu, krátce před její smrtí. Byla oceněna Cena Ariel posmrtně.[4] Přežily ji tři z jejích pěti dětí, včetně mexického herce, Humberto Elizondo.[2]
Vybraná filmografie
- Sinbad the Seasick (1950)
- OH, miláčku! Podívej, co jsi udělal! (1951)
- Vikomt Monte Cristo (1954)
- Modrovous (1955)
- Fantom operety (1960)
- The Paper Man (1963)
- Lola řidič kamionu (1983)
- Únos Loly (1986)
Reference
- ^ A b C d E F G h i j „Vitola fallece a los 84 años“. El Universal. 2009-02-23. Citováno 2011-03-26.
- ^ A b C d E F G h i j k l m n Ó str q r „´La Vitola´ se retiró a tiempo”. El Universal. 2007-01-23. Citováno 2011-03-26.
- ^ A b C d E „Muere Fannie Kauffman conocida como la Vitola“. El Informador. 2009-02-24. Citováno 2011-03-26.
- ^ „Ariel Awards 2009“. Průvodce alternativním filmem. 2009-03-31. Citováno 2011-03-26.