Evropský tým pro bezpečnost vrtulníků - European Helicopter Safety Team
Zkratka | NEJLEPŠÍ |
---|---|
Sloučeny do | Evropská síť na podporu bezpečnosti - Rotorcraft (ESPN-R)[1] |
Formace | 2006[2] |
Rozpuštěno | 2016[1] |
Typ | Iniciativy ke zlepšení bezpečnosti letectví |
Účel | Snižte celosvětovou nehodovost vrtulníků o 80% v letech 2006 až 2016 (evropský příspěvek)[2] |
Mateřská organizace | ESSI, EASA[2] |
webová stránka | ESPN-R, nástupce |
The Evropský tým pro bezpečnost vrtulníků (NEJLEPŠÍ) byl Evropan iniciativa na zlepšení bezpečnosti letectví se zaměřením na zlepšení bezpečnosti vrtulníků v Evropě a na celém světě. Byla založena v roce 2006 jako součást Evropská strategická bezpečnostní iniciativa (ESSI) z Evropská agentura pro bezpečnost letectví (EASA). Cílem evropského týmu pro bezpečnost vrtulníků bylo přispět ke snížení celosvětové nehodovosti vrtulníků o 80% v časovém období 2006–2016, které bylo stanoveno jako cíl Mezinárodní tým bezpečnosti vrtulníků (IHST) v roce 2006.[2] Evropský tým bezpečnosti vrtulníků se zaměřil na evropské provozovatele a výrobce vrtulníků a provedl analýzy nehod vrtulníků, poskytl studie technologického potenciálu a zveřejnil dokumenty týkající se řízení bezpečnosti a školení.[3]
Organizace
Členy evropského týmu pro bezpečnost vrtulníků byli výrobci vrtulníků, regulační orgány a provozovatelé, jakož i několik orgánů pro vyšetřování nehod, výzkumné organizace a pilotní sdružení pocházející z Členské státy EASA a členové Evropská konference o civilním letectví (ECAC).[4]
V rámci Evropského týmu pro bezpečnost vrtulníků byly dvě odlišné pracovní skupiny: Evropský tým pro analýzu bezpečnosti vrtulníků (EHSAT) a Evropský tým pro implementaci bezpečnosti vrtulníků (EHSIT).[2] Evropský tým pro analýzu bezpečnosti vrtulníků zveřejnil zprávy o analýze nehod vrtulníků, zatímco evropský tým pro implementaci bezpečnosti vrtulníků se zaměřil na podporu operací vrtulníků poskytováním všeobecných kontrolních seznamů, příruček a doplňujících bezpečnostních informací, zkoumáním toho, jak může technologie přispět ke zvýšení bezpečnosti, a poskytování školicích a vzdělávacích materiálů. Práce obou týmů je k dispozici v databázi EASA na podporu bezpečnosti.[5]
Evropský tým pro bezpečnost vrtulníků byl od roku 2016 uzavřen. Jeho práce je využívána a pokračuje prostřednictvím Evropské sítě pro podporu bezpečnosti - Rotorcraft (ESPN-R) v rámci působnosti EASA.[1]
Od roku 2006 do roku 2016 byl evropský tým pro bezpečnost vrtulníků evropskou součástí Mezinárodní tým bezpečnosti vrtulníků (IHST).[3] V roce 2019 byl mezinárodní tým pro bezpečnost vrtulníků přejmenován na International Helicopter Safety Foundation (IHSF), což odráží jeho trvalejší bezpečnostní roli v mezinárodní komunitě provozu vrtulníků.[6] Evropská síť pro podporu bezpečnosti - Rotorcraft nyní koordinuje své úsilí s Mezinárodní nadací pro bezpečnost vrtulníků.[1]
Zprávy o analýze nehod
Evropský tým pro analýzu bezpečnosti vrtulníků sestavil dvě zprávy o analýze nehod, které pokrývaly 325 nehod vrtulníků v časovém rámci 2000-2005,[7] a 162 nehod vrtulníků v časovém rámci 2006-2010,[8] resp. Analýzy provedly regionální týmy z Finska, Francie, Německa, Maďarska, Irska, Itálie, Nizozemska, Norska, Španělska, Švédska a Velké Británie. Nehody byly analyzovány pomocí standardních problémových prohlášení (SPS) a Systém pro analýzu a klasifikaci lidských faktorů (HFACS).[8]
Většina analyzovaných nehod se stala během roku všeobecné letectví lety vrtulníkem (44%). 30% nehod se stalo během leteckých prací (například ořezávání flóry kolem elektrického vedení pomocí letecká pila ), 22% nehod během obchodní letecké dopravy. Pouze 4% nehod došlo během nevojenských státních letů. 24% nehod mělo za následek smrtelná zranění, 13% vážná zranění. Lehká poranění byla hlášena ve 20% případů, 43% nehod nezpůsobilo vůbec žádné zranění. Ve většině případů (48%) byl vrtulník zničen, ve 44% případů bylo trvalé poškození značné. Pouze u 8% nehod bylo poškození letadla menší nebo neexistovalo. Pět největších standardních prohlášení o problémech na vysoké úrovni, které přispívají k nehodám, je:[8]
- pilotní úsudek a akce
- Řízení bezpečnosti
- pozemní povinnosti
- pilot povědomí o situaci
- problémy s daty
Studie technologického potenciálu
Evropský tým pro implementaci bezpečnosti vrtulníků vyvinul Matice otázek bezpečnosti-nástroj za účelem vyhodnocení potenciálu technologie pro zvýšení bezpečnosti na základě analýzy nehod provedené Evropským týmem pro analýzu bezpečnosti vrtulníků.[9][10] Analýza vycházela z předpokladu, že poskytnutím nové a vylepšené technologické podpory v určitých provozních oblastech lze identifikovanému SPS zabránit nebo snížit jejich dopad na bezpečnost. Závěrečná zpráva identifikuje 15 vysoce slibných technologií pro zvýšení bezpečnosti:[11]
- povědomí o terénu / výstražný systém blízkosti země
- algoritmy obrazu digitálního rozsahu, které podporují let na nízké úrovni a poskytují letové vedení
- systém vyhýbání se překážkám a terénu (založený na laserovém radaru)
- digitální mapa
- záznamník hlasových a letových údajů (nasaditelný)
- systém zamezení kolizi překážek (pasivní, věžový)
- zapisovač hlasových a letových údajů (miniaturní)
- systém ochrany proti úderu drátu
- vyhodnocení a zpracování letových údajů pro nehoda / incident vyšetřování
- zapisovač informací o kokpitu (kamera, mikrofon, GPS )
- Full Authority Digital Engine Control (FADEC)
- Program sledování provozu vrtulníků (HOMP) pro lehké vrtulníky
- modelování letového výkonu na palubě (prostřednictvím efektivních numerických přístupů)
- radarový výškoměr
- pohlcující vizualizace na podporu analýzy nehod
Publikace pro provozovatele
Soupravy bezpečnostního systému a provozních nástrojů
Evropský tým pro implementaci bezpečnosti vrtulníků zveřejnil sady nástrojů pro řízení bezpečnosti pro provozovatele vrtulníků, jakož i nástroje a kontrolní seznamy pro hodnocení rizik a instruktážní videa. Tyto dokumenty jsou určeny na podporu operátorů vrtulníků při zřizování a údržbě jejich osob systémy řízení bezpečnosti, přizpůsobené jejich konkrétnímu operačnímu profilu.[12][13]
Školicí a vzdělávací dokumenty
Evropský tým pro implementaci bezpečnosti vrtulníků vydal několik výcvikových letáků a instruktážních materiálů. K dispozici jsou příručky a příručky letových instruktorů, stejně jako grafický přehled signálů pozemního provozu a instruktážní videa o rozhodování, zhoršených vizuálních prostředích (DVE, například způsobených brownout ) a ztráta kontroly, provozující v blízkosti infrastruktury elektrické sítě a správu cestujících pro piloty a cestující. K dispozici je také šablona pro předletový plánovací kontrolní seznam. Výcvikové letáky pokrývají následující běžné oblasti provozu vrtulníku, které jsou kritické z hlediska bezpečnosti:[5]
- bezpečnostní aspekty
- helikoptéra letectví
- provoz vrtulníku mimo přistávací plochy letiště
- rozhodnutí jednoho pilota
- řízení rizik ve školení
- výhody simulátory v letovém výcviku vrtulníků
- techniky pro provoz vrtulníků v kopcovitém nebo hornatém terénu
- zásady řízení hrozeb a chyb pro piloty vrtulníků, instruktory a výcvikové organizace
- automatizace a řízení letové dráhy
- výuka a testování ve výcvikových zařízeních pro simulaci letu (FSTD)
- výcvik a testování nouzových a mimořádných postupů ve vrtulnících
- výkon vrtulníku
- hrozba počasí pro Vizuální meteorologické podmínky (VMC) lety
Viz také
Reference
- ^ A b C d „Evropská síť pro podporu propagace bezpečnosti (ESPN-R)“. EASA. Citováno 24. června 2020.
- ^ A b C d E Masson, M; van Hijum, M; Bernandersson, M; Evans, A (2009). Evropský tým pro bezpečnost vrtulníků (EHEST): Úspěchy 2008/2009. 35. evropské fórum pro rotorová letadla. Hamburk, Německo.
- ^ A b „Evropský tým pro bezpečnost vrtulníků (EHEST) zveřejňuje předběžné výsledky analýzy“. EASA. Citováno 22. června 2020.
- ^ Masson, M; van Hijum, M; Healey, A; Vincent, J; Evans, A (2008). Evropský tým pro bezpečnost vrtulníků (EHEST): Evropské partnerství pro zlepšení bezpečnosti vrtulníků. 34. evropské fórum pro rotorová letadla. Liverpool, Velká Británie.
- ^ A b „Podpora bezpečnosti“. EASA. Citováno 25. června 2020.
- ^ Tým „Od IHST k bezpečnosti IHSF“ „Začíná do Nadace pro trvalou bezpečnost“. Letečtí profesionálové. Citováno 24. června 2020.
- ^ Anonymous (2010). Analýza EHEST u nehod evropských vrtulníků z let 2000–2005 (zpráva). EASA. ISBN 9789292100957.
- ^ A b C Anonymous (2015). Analýza EHEST u nehod evropských vrtulníků 2006–2010 (zpráva). EASA.
- ^ Stevens, J; Vreeken, J; Masson, M (2011). Evropský tým pro bezpečnost vrtulníků (EHEST): Mapování bezpečnostních problémů pomocí technologických řešení. 37. evropské fórum pro rotorová letadla. Cascina Costa, Itálie.
- ^ Vreeken, J; Stevens, J (2012). Evropský tým pro bezpečnost vrtulníků (EHEST): Technologická řešení zmírňující problémy s bezpečností vrtulníků. 38. evropské fórum pro rotorová letadla. Amsterdam, Nizozemsko.
- ^ Stevens, J.M.G.F .; Vreeken, J. (2014). Potenciál technologií ke zmírnění faktorů úrazu vrtulníků - studie EHEST (zpráva). NLR - Nizozemské letecké a kosmické středisko.
- ^ „Sada nástrojů EHEST pro správu bezpečnosti pro nekomplexní operátory, 2. vydání“. EASA. Citováno 25. června 2020.
- ^ „Sada nástrojů EHEST pro správu bezpečnosti pro složité operátory“. EASA. Citováno 25. června 2020.