Evropský den spravedlivých - European Day of the Righteous
| Evropský den památky spravedlivých | |
|---|---|
 Evropský den památky loga spravedlivých | |
| Oficiální jméno | Evropský den památky spravedlivých |
| Také zvaný | Evropský den památky arménské genocidy |
| Pozorováno |  Evropa |
| Typ | Světský |
| Oslavy | „adoptovat Spravedlivého“, navštívit zahradu, položit květinu a zanechat věnování |
| datum | 6. března |
| Příště | 6. března 2021 |
| Frekvence | roční |
| Souvisí s | Den památky arménské genocidy, Mezinárodní den památky holocaustu, Den památky obětí genocidy ve Rwandě, Den památky genocidy v Kambodži |
The Evropský den spravedlivých je oslava, kterou v roce 2012 založila Evropský parlament na památku těch, kteří se postavili proti zločiny proti lidskosti a totalitarismus s vlastními morální odpovědnost. Touto oslavou byl vytvořen koncept Spravedlivého Jad Vashem je rozšířen na všechny případy genocidy a formy totality díky závazku Moshe Bejski.
Evropský den Spravedlivých se slaví každoročně 6. března, v den výročí smrti Moshe Bejskiho.
Dějiny
Výzva k Evropská unie a Rada Evropy, která má založit Evropský den na památku Spravedlivých, přišla od stovky významných italských a evropských osobností světa kultury pod záštitou neziskového sdružení Gariwo, les Spravedlivých. Brzy se mu dostalo podpory významných institucí, jako je předsednictví Polské republiky, nadace Václava Havla, sdružení Libera založil otec Luigi Ciotti a mnoho dalších vlivných subjektů z celé Evropy. Mezi nejznámější signatáře patří Umberto Eco, Dario Fo, Daniel Goldhagen a mnoho dalších.
Písemné prohlášení č. 3/2012 představila dne 16. ledna 2012 společnost Hons. Gabriele Albertini,[1] Lena Kolarska-Bobinska, Niccolò Rinaldi, David-Maria Sassoli a definuje cíle Evropského dne spravedlivých následujícím způsobem:
Evropský parlament,
- s ohledem na článek 123 jednacího řádu,
A. připomínaje velký morální význam Zahrady spravedlivých v Jeruzalémě, kterou inicioval zesnulý Moshe Bejski, vzdávající hold těm, kteří Židům pomáhali během holocaustu;
B. připomínající instituce, které ctí lidi, kteří zachraňovali životy během všech genocid a masových vražd (jako jsou arménské, bosenské, kambodžské a rwandské) a další zločiny proti lidskosti spáchané ve 20. a 21. století;
C. připomínaje všechny ty, kteří si během nacismu a komunistické totality zachovali lidskou důstojnost;
D. vzhledem k tomu, že vzpomínka na dobro je pro proces evropské integrace zásadní, protože učí mladší generace, že si každý může vždy zvolit pomoc jiným lidem a chránit lidskou důstojnost, a že veřejné instituce mají povinnost upozorňovat na příklad lidí, kteří se podařilo chránit pronásledované z nenávisti;
1. podporuje výzvu vedoucích občanů k vyhlášení Evropského dne památky spravedlivých, který si 6. března připomene osoby, které s individuální odpovědností zpochybnily zločiny proti lidskosti a totalitě;
2. pověřuje svého předsedu, aby toto prohlášení spolu se jmény jeho signatářů předal vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, Komisi, Radě a parlamentům členských států.[2]
Evropský den spravedlivých schválil Evropský parlament dne 10. května 2012 s 388 podpisy.[3]
Oslavy
Činnosti týkající se Spravedlivých podporuje na mezinárodní úrovni Gariwo, les Spravedlivých, Zahrada spravedlivých pro Armény v Jerevan, spisovatel, zakladatel nevládní organizace Gariwo Sarajevo a aktivista za občanskou odvahu Svetlana Broz který se snaží vytvořit Zahradu spravedlivých v Sarajevo a takové postavy jako Spravedliví a svědci genocidy ve Rwandě Yolande Mukagasana.
2012
- Dědictví Václav Havel, Charta 77 a Evropský den spravedlivých dne 8. února 2012 v Praha. Konference s tak prestižními hostiteli, jako je Milan Horáček, Česko-němečtí politici a bývalý poslanec Evropského parlamentu, signatář Charty 77 a filozof Daniel Kroupa, člen Charty Pavel Bratinka. Gabriele Nissim poprvé v České republice představil tajný dokument Antipolitičtí mladíci o Havlovi a Chartě 77, které sám tajně natočil v roce 1986 v Praze.[4]
- Strana pro spravedlivé dne 6. března 2012 v Teatro Franco Parenti z Milán ve kterém se příběhy svědků a projevy exponentů světů kultury a umění střídaly s promítáním záběrů a dokumentů a čtení z nedávné knihy Gabriele Nissima, La Bontà Insensata.[5]
- Koncert Spravedlivých dne 30. března 2012 v Varšava. Koncert, na kterém se mj. Zúčastnil italský velvyslanec v Polsku H.E. Riccardo Guariglia, bývalý disident Adam Michnik a herečka Maja Komorowska asistovali, provedl pianista Janusz Olejniczak přehrávání hudby od Frédéric Chopin, a Gaetano Liguori.[6]
2013
Milan, vůdce iniciativ pro první evropský den Spravedlivých, je inspirativním zdrojem pro Evropu a zahajuje oslavy, které se budou také konat v Bruselu, Varšavě, Praze, Sarajevu a Petrohradu. Početné je také italské město, které se k akci připojilo svými vlastními iniciativami, od Brescie po Padovu, od Monzy po Tolentino.
Strom evropského dne Spravedlivých
Jako grafický prvek pro iniciativy ze dne 6. března byl vytvořen strom, který je tvořen klíčovými slovy dne.
Viz také
Reference
- ^ „Giorno dei Giusti, appello di Albertini“, Corriere della Sera
- ^ „Prohlášení Evropského parlamentu ze dne 10. května 2012 o podpoře vytvoření Evropského dne památky spravedlivých“.
- ^ „L 'Europa approva il giorno per i Giusti di tutto il mondo“, Corriere della Sera
- ^ „Dědictví Václava Havla a Charta 77 a Evropský den spravedlivých“
- ^ „La giornata europea dei Giusti contro i crimini e totalitarismi“, la Repubblica
- ^ „Un concertto per non dimenticare le radici della Foresta dei Giusti“, la Repubblica