Evropská charta svobody tisku - European Charter on Freedom of the Press

The Evropská charta svobody tisku je nezávazný pokyn k svoboda tisku podepsaná dne 25. května 2009 v Hamburg od 48 hlavních redaktorů a předních novinářů z 19 evropských zemí. Je otevřen k podpisu všem novinářům, např. zákaz cenzura, volný přístup k národním a zahraničním mediálním zdrojům a svoboda shromažďování a šíření informací.[1]

Charta shrnuje v 10 článcích hlavní svoboda médií zásady, včetně práva na bezpečnost před sledováním, elektronickým odposlechem a prohledáváním redakčních oddělení a počítačů, a upozorňuje na potřebu nerušeného přístupu novinářů a občanů ke všem domácím i zahraničním zdrojům informací. Formuluje hlavní hodnoty, které by veřejné orgány - včetně institucí EU - měly při jednání s novináři respektovat.[2][3]

Myšlenka Charty se zrodila v roce 2007 z každoročního politického dialogu, který byl zahájen v roce 2005 mezi lety Evropský komisař Viviane Reding (za pomoci pracovní skupiny Komise pro média) a šéfredaktorů evropských novin v čele s Záď 's Hans-Ulrich Jörges. [2][3]

Charta byla předána Evropská komise v Bruselu dne 9. června 2009 a Evropská rada v Lucemburku dne 26. října 2009 s cílem, aby se mohl stát referenčním bodem při jejich hodnocení na svoboda médií v členských a kandidátských zemích a že může posílit postavení novinářů v celé Evropě ve vztazích se státními orgány.[1]

Reference

  1. ^ A b „Evropská charta svobody tisku“. Evropské středisko pro svobodu tisku a médií. Citováno 22. října 2018.
  2. ^ A b „Komisařka Redingová vítá novou Evropskou chartu svobody tisku“.
  3. ^ A b „Nové pokyny pro svobodný tisk pro Evropu“. RadioFreeEurope / RadioLiberty. Citováno 2018-05-11.

Viz také

externí odkazy