Ernests Blanks - Ernests Blanks

Ernests Blanks. Portrét namalovaný během druhé světové války autorem Kārlis Miesnieks.

Ernests Blanks (13. září [OS 1. září] 1894 in Braslava, Okres Valmiera, Guvernorát Livonia, Ruská říše - 31. ledna 1972 v Palma, Mallorca, Španělsko ), publicista, první, kdo se veřejně zasazoval o nezávislost Lotyšska v roce 1917.

Ernests Blanks byl redaktorem Dzimtenes Atbalss (Echo vlasti). V době, kdy ostatní diskutovali o Lotyšsku a o tom druhém Pobaltské země, autonomie, Ernests Blanks se odvážil požadovat suverenitu pro Lotyšsko. Již 21. července [OS 8. července] 1917 Ernests Blanks jednoznačně napsal: „Naším ideálem je suverénní Lotyšsko.“ Poté, co byl ustanoven stát Lotyšsko, připomněl, že Lotyši znovu získali svou dlouho ztracenou svobodu. Nějakou dobu byl poslancem prvního parlamentu Tautas Padome, který předcházel Saeima. Psal o Saeimě, ale hlavně o Lotyšské národní probuzení a její aktivisté. Byl jedním z nich, i když diskrétní ohledně své vlastní role. Autor přibližně 700 úvodníků o lotyšských národních politických otázkách (sám) a nejméně 15 knih, z nichž několik vyšlo ve 2. a 3. vydání. Ernests Blanks zasvětil svůj život obraně Suverenita státu Lotyšsko svým perem. Tak, během Lotyšská sovětská socialistická republika, byl persona non grata ve své vlasti.

Životopis

Blanks se narodil 13. září [OS 1. září] 1894 in Obec Braslava v kraji Valmiera, Guvernorát Livonia, Ruská říše. Jeho rodiče byli nájemci, dokud se rodina přestěhovala do Riga kde chodil do školy. Od roku 1914 studoval Dějiny a filozofie na Shanyavskiy University v Moskvě jako nezapsaný externí student. Byl jedním z vůdců Lotyšská národně demokratická strana (LNDP). V Lotyšsku byl Ernests Blanks redaktorem mnoha novin a časopisů a ještě více publikoval příspěvky. Ernests Blanks byl poctěn Tříhvězdičkový řád (4. třídy) ze dne Lotyšsko v roce 1928. V roce 1945 Ernests Blanks uprchl do exilu do Německa, kde pokračoval v redakční a publikační činnosti. Zemřel v exilu 31. ledna 1972 ve španělské Palmě de Mallorca.

Reference

  • Uldis manērmanis (Transl. P. Lazda): Myšlenka nezávislého Lotyšska a jeho vývoj v roce 1917. Res Baltica. Sbírka esejů na počest památky Dr. Alfreda Bilmanise (1887–1948). Vydání: A. Sprudzs, A. Rusis. Leyden, Nizozemsko: A.W. Sijthoff, 1968, 27-87.
  • Uldis manērmanis: Oberst Vācietis und die lettischen Schűtzen im Weltkrieg und in der Oktoberrevolution. Acta Universitatis Stockholmiensis, Stockholm Studie historie. Stockholm, Švédsko: Almquist & Wiksell, 1974.
  • Ernests Blanks: Úvodníky v Dzimtenes Atbalss, 1917, 30. (17) května; dne 1917, 13. června (31) května; dne 1917, 16. (3) června; dne 1917, 11. července (28) června. Č. 49; a 1917, 21. (8) července. Č. 52.
  • Uldis manērmanis: Latvijas neatkarības idejas attīstība. Jaunā Gaita, 1966, 60, 33-34.
  • Ernests Blanks: Latvju tautas ceļš uz neatkarīgu valsti. Västerås, Švédsko: Ziemeļblāzma, 1970.
  • Uldis manērmanis: Ernests Blanks - publicisté a ideologové. Jaunā Gaita, 1972, 90, 52.
  • Olfdolfs Šilde: Latvijas vēsture 1914–1940. Valst tapšana un suverēnā valst. Stockholm, Švédsko: Daugava, 1976.
  • Latvijas Enciklopēdija. Riga: V. Belokoņs, 2002, 1, 705.
  • Latviešu rakstniecība biogrāfijās. Riga: LU Literatūras, folkloras un mākslas institūts, Latvijas Enciklopēdija, 2003, 91-92.
  • Latvijas Vēstures Institūta Žurnāls, Riga: 2008, 67 (2), s. 47–60 (http://www.lvi.lv/lv/LVIZ.htm )