Erling Danbolt - Erling Danbolt - Wikipedia

Erling Danbolt (14 dubna 1904-16 září 2002) byl norský kněz.

Narodil se v Bergen jako syn koželuha Ole Dominicus Danielsen (1863–1941) a Gesine Gauslaa (1866–1964) a bratr děkana Lars Johan Danbolt a profesor Niels Danbolt. On hotovo jeho střední vzdělání v roce 1924 a vzal cand.theol. stupně na University of Oslo v roce 1930. Studoval v zahraničí v letech 1931 až 1932. V roce 1937 se oženil s Else-Marie Tønnessen.[1]

Připojil se k misi Madagaskar v roce 1931. V letech 1933 až 1935 působil jako učitel na protestantské učitelské škole v Fianarantsoa, V roce 1935 založil misijní stanici v Marolambo, který řídil až do roku 1939. Vrátil se do Norska, aby přednášel na různých teologických školách. V roce 1947 obdržel jeho doktorát s prací Misjonstankens gjennombrudd i Norge. V letech 1948 až 1954 byl opět učitelem ve Fianarantsoa. Redigoval místní luteránský časopis od roku 1948 do roku 1950 a v obou vydal několik knih Malgaština a norština.[1]

V roce 1955 byl jmenován herectvím docent na MF Norská škola teologie, než se stal v roce 1957 kurátorem v Majorstuenu. Byl členem správní rady Norská asociace duchovenstva od roku 1965 do roku 1966. Od roku 1969 byl profesorem a kancléřem NLA University College[1] až do důchodu v roce 1974.[2]

Zemřel v září 2002 a byl pohřben na Vestre Gravlund.[3]

Reference

  1. ^ A b C Steenstrup, Bjørn, ed. (1973). „Danbolt, Erling“. Hvem e hvem? (v norštině). Oslo: Aschehoug. str. 119. Citováno 18. dubna 2014.
  2. ^ „Erling Danbolt 90 år 14. dubna“ (v norštině). Norská zpravodajská agentura. 28. března 1994.
  3. ^ "Hřbitovy v Norsku". DIS-Norge. Citováno 18. dubna 2014.