Erik Schumann - Erik Schumann - Wikipedia
Erik Schumann | |
---|---|
![]() Schumann v 1959 kresbě Helmuth Ellgaard | |
narozený | Grechwitz, Německo | 15. února 1925
Zemřel | 9. února 2007 Straßlach, Mnichov, Německo | (ve věku 81)
obsazení | Herec |
Aktivní roky | 1942–2003[1] |
Erik Schumann (15 února 1925 - 9. února 2007) byl německý herec.[2] Mezi lety 1942 a 1997 se objevil ve 100 filmech a televizních pořadech. Nejúspěšnější byl v 50. a 60. letech, kdy hrál hlavní role v několika německých filmech. Zahrál si ve filmu z roku 1964 Čas nevinných, který byl zapsán do 14. mezinárodní filmový festival v Berlíně. Schumann také pracoval jako divadelní a dabingový hlasový herec v německých synchronizacích. Mezi jeho dabingové role patřily Tony Curtis v Někdo to rád horké, Cary Grant v Vychovávám dítě a Jack Nicholson v Prizziho čest. On také hrál německý hlas Páchnoucí Pete v Pixar třetí celovečerní film Příběh hraček 2, původně hrál Kelsey Grammer.[3]
Filmografie
Rok | Titul | Role | Poznámky |
---|---|---|---|
1942 | Sky Hounds | Werner Gundler, Himmelshund | |
1950 | Dr. Semmelweis | Student | |
Rodina Benthinů | Hans Bodmer | ||
1954 | Konzul Strotthoff | Hans Hellmer | |
1955 | Dosažení hvězd | Turell | |
Obloha bez hvězd | Carl Altmann | ||
1956 | Studentin Helene Willfüer | Dr. Stefan Rainer | |
Regine | Martin Lund | ||
Magický oheň | Hans von Bülow | ||
Johannisnacht | Lorenz von Hergeth | ||
Heiße Ernte | Konrad Stammer | ||
1957 | Junger Mann, der alles kann | Tom | |
Europas neue Musikparade 1958 | Peter Krüger | ||
1958 | Ein Stück vom Himmel | Ronald Henning | |
Neklidná noc | Hauptmann von Arnim | ||
Dvouhlavý špión | Poručík Reinisch | ||
Otec, matka a devět dětí | Francois Dupont | ||
1959 | Samozřejmě, motoristé | Walter Schliewen | |
To není způsob, jak přistát muže | Stefan Reimer | ||
1960 | Darkness Fell on Gotenhafen | Hans Schott | |
My, sklepní děti | Ulrikes Freund | ||
Fabrik der Offiziere | Hauptmann Rathshelm | ||
1961 | Otázka 7 | Rolf Starke | |
Barbara | Dr. Nielsson | ||
1962 | Padělaný zrádce | Nacistický dělový člun | |
Musím jít do města | Dr. Werner Koch | ||
1963 | Zázrak bílých hřebců | Kapitán Ranhoff | |
Durchbruch Lok 234 | Harry Dölling | ||
1964 | Čas nevinných | ||
1965 | Old Surehand | Kapitán Miller | |
1966 | Melissa | Don Page | Televizní minisérie, 3 epizody |
Ve Frankfurtu sind die Nächte heiß | Alphons Tewes | ||
1967 | Das Rasthaus der grausamen Puppen | Bob Fishman | |
Když padne noc na Reeperbahn | Danny Sonntag | ||
1968 | Paradies der flotten Sünder | José Uraga | |
Engel der Sünde | Mecky Krüger | ||
1969 | Na Reeperbahn v půl minulé půlnoci | Teddy Zakora | |
1976 | Albín | Kapitáne Turnbulle | |
1977 | Es muss nicht immer Kaviar sein | Simeon | Televizní minisérie, 6 epizod |
1978 | Otroci | Bill Parry | |
1981 | Lili Marleen | Joachim von Strehlow | |
Die Todesgöttin des Liebescamps | Senátor Benneman | Hlas, uncredited | |
1982 | Veronika Voss | Dr. Edel | |
1983 | Jeřáb | Herr Kessler | Epizoda seriálu: „Tödliches Rendezvous“ |
1985 | Sprit für Spatzen | ||
1986 | Manuel | Nassmann | |
1987 | Poptávka | Flavio | |
1993 | E.T.A. Hoffmanns Der Sandmann | Coppola | |
1999 | Příběh hraček 2 | Páchnoucí Pete | Hlas, německá verze[3] |
Reference
- ^ "Deutsche Synchronkartei | Synchronsprecher | Erik Schumann". www.synchronkartei.de. Citováno 15. dubna 2020.
- ^ „Erik Schumann“. Filmový portál. Citováno 12. června 2019.
- ^ A b "Deutsche Synchronkartei | Film | Toy Story 2". www.synchronkartei.de. Citováno 15. dubna 2020.