Erich Leschke - Erich Leschke - Wikipedia

Friedrich Wilhelm Erich Leschke (23. října 1887, v Bergneustadt - 10. června 1933 v Berlíně) byl německý internista.

Vystudoval medicínu na University of Bonn, který získal doktorát v roce 1911 s diplomovou prací Über die Wirkung des Pankreasextraktes auf pankreasdiabetische und auf normale Tiere („O účinku pankreatického extraktu na pankreaticko-diabetická a normální zvířata“). Později pracoval ve Friedrich-Wilhelm-Stift v Bonnu u Nemocnice Eppendorf v Hamburku a na 2. lékařské klinice u Berlin Charité. V roce 1918 se habilitoval na Berlín, kde se brzy poté stal docentem.[1][2]

Jeho jméno je spojeno s Leschkeho syndrom, stav charakterizovaný kombinací astenie, více hnědé pigmentové skvrny na kůži a hyperglykémie. Popsal syndrom v dokumentu z roku 1922 s názvem Über Pigmentierung bei Funktionsstörungen der Nebenniere und des sympathischen Nervensystems bei der Recklinghausenschen Krankheit.[3][4]

Byl autorem mnoha článků týkajících se srdečních, plicních a metabolické nemoci.[1] Jeho kniha Die wichtigsten vergiftungen, Fortschritte in deren Erkennung und Behandlung byl přeložen do angličtiny a publikován jako Klinická toxikologie; moderní metody v diagnostice a léčbě otravy (1934).

Reference

  1. ^ A b Kraatz - Menges / editoval Rudolf Vierhaus Deutsche Biographische Enzyklopaedie
  2. ^ Erich Leschke na Kdo to pojmenoval
  3. ^ Stedman's Medical Eponyms podle Thomas Lathrop Stedman
  4. ^ Leschkeho syndrom Kdo to pojmenoval