Epigram Amazaspos - Epigram of Amazaspos
Epigram Amazaspos | |
---|---|
Materiál | Kámen |
Psaní | Starořečtina |
Vytvořeno | 114-117 nl |
Místo | Řím |
The Epigram Amazaspos (Gruzínský : ამაზასპის ეპიგრამა) je pohřeb epigram napsáno v Starořečtina na nápisu nalezeném v Řím.[1] To památník the smrt z Pharnavazid[2] královský princ Amazaspos, bratr králů Mihrdat I. a Rhadamistus, syn krále Pharasmanes I z Iberie, který zemřel v Nisibis zatímco doprovází císaře Trajan na své parthské expedici během Římsko-parthské války.[3][4]
Epigram se zdá být dílem některých literát ve společnosti císaře Trajana během jeho parthské expedice a zdá se, že si byl osobně vědom kouzel Amazasposu, kde je přirovnáván ke „skromným dívkám“. Předpokládá se, že tento básník mohl být císařem Hadrián sám. Autorství epigramu pro prince Amazasposa od Hadriána by vysvětlovalo, jak byl text k dispozici, aby mohl být zapsán do Řím protože tam mohl být kámen postaven na veřejném místě za Hadriánovy vlády jako připomínka nákladů pro římská říše politiky expanze, protože Hadrian se rychle vzdal téměř všech zemí, které Trajan dobyl.[5] Pravděpodobně princovy ostatky přenesl také Hadrián do Říma.[6] Nápis je datován 114-117 nl.[7] Amazaspos je také zmíněn v Stele of Vespasian,[3] i když podle Cyril Toumanoff že Amazaspos je král Amazasp I z Iberie.[8]
Nápis
The proslulý král syn Amazaspos,
bratr krále Mithridates,
jehož rodná země leží u Kaspických bran,
Iberian, syn Iberian, je zde pohřben,
posvátným městem, které Nicator postavený,
kolem olivovníkového proudu Mygdonu.
Zemřel jako společník ausonského vůdce,
jít za lordem do parthské bitvy,
ještě předtím, než si postříkal ruku nepřátelskými gore,
mocná ruka, bohužel, s kopím a lukem,
as mečem, pěšky i na koni.A on sám vrstevník skromných dívek.[9]
Reference
Bibliografie
- Cyril Toumanoff (1969) Chronologie prvních králů Iberie, Fordham University
- A. Chaniotis, T. Corsten, R. S. Stroud a R. A. Tybout (2006) Supplementum Epigraphicum Graecum
- Stephen H. Rapp Jr (2014) Sásánovský svět gruzínskými očima: Kavkaz a íránské společenství v pozdně antické gruzínské literatuře
- David Braund (1993) King Flavius Dades, Zeitschrift für Papyrologie und Epigraphik
- University of Sydney (2006) Mediterranean Archaeology, Volumes 19-20, Department of Archaeology