Emmanuel Stupanus - Emmanuel Stupanus - Wikipedia

Emmanuel Stupanus
Stupanus Emmanuel.jpg
narozený
Emmanuel Stuppan

(1587-12-13)13. prosince 1587
Basilej, Švýcarsko
Zemřel26. února 1664(1664-02-26) (ve věku 76)
Basilej, Švýcarsko
Národnostšvýcarský
VzděláváníUniversity of Geneva
University of Basel (M.D., 1613)
Vědecká kariéra
PoleLék
InstituceUniversity of Basel
TezeDe omnis pleuritidis theoria et generali therapia themata medica  (1613)
Doktorský poradcePetrus Ryff
Ostatní akademičtí poradciJohann Nicolaus Stupanus
Felix Plater
DoktorandiGeorg Balthasar Metzger
Franciscus Sylvius[1]
Johann Bauhin
Nikolaus Eglinger

Emmanuel Stupanus (narozený Emmanuel Stuppan; 13 prosince 1587-26 února 1664) byl a švýcarský lékař a profesor v Basilej.

Život a dílo

Emmanuel Stupanus se narodil ve švýcarské Basileji. Byl synem Johann Nicolaus Stupanus (1542–1621), profesor teoretické medicíny na University of Basel a jeho druhá manželka, Katharina Iselin.[2] Byl ženatý s Judith Zörnlinovou; jedna z jeho vnuček, Judith Stupanus, se měla stát manželkou Jacob Bernoulli.[3]

Stupanus dokončil svůj Tělocvična vzdělání v roce 1603. Příští rok byl poslán do University of Geneva, kde studoval filozofie pod Esaïe Colladon a Gaspard Laurent. V roce 1607 se vrátil do Basileje, když nejprve soukromě bránil Baccalaureus a později veřejně A.L.M. stupeň. Po přednáškách svého otce pokračoval ve studiu medicíny a Gaspard Bauhin a Felix Plater. Po návštěvě známých univerzit v Německo, Francie a Itálie byl mu udělen titul Lékař z Basileje pod Petrus Ryff, v roce 1613.[4]Také chodil na kurzy Starořečtina z Jacob Zwinger, filozofie od Heinrich Justus, a rétorika z Friedrich Castellio.

Od roku 1614 sloužil Stupanus soukromě jako náhrada za svého otce a po roce 1617 v oficiální funkci. Po svém otci nastoupil na katedru teoretické medicíny v roce 1620.[5] 28. března 1620 přednesl inaugurační přednášku De podvodibus Paracelsistarum, ve kterém vyjádřil svůj názor na Paracelsus. Tuto pozici zastával až do své smrti v roce 1664 a během této doby působil dvanáctkrát jako děkan lékařské fakulty a třikrát jako prezident univerzity. Mezi nimi Emmanuel Stupanus a jeho otec obsadili katedru teoretické medicíny celkem 72 let.

Emmanuel Stupanus byl poradcem disertační práce pro několik studentů, mezi nimi i pro ně Franciscus Sylvius v roce 1637.[1]

Stupanus zemřel 26. února 1664 v Basileji.

Vybraná díla

  • Themata medica de omnis pleuritidis theoria & generali therapia, Basilej 1613, který byl jeho inauguračními spory
  • Vere aureorum aphorismorum Hippocratis enarrationes & commentsaria aphoristica , Basilej 1615. OCLC 56035016
  • Institutionum medicinæ, sev medendi methodi, ad Hippocrat [is], Galeni aliorumque veterum et recentiorum medicorum celeberrimorum scripta, adytum & expeditissimum iter parantes, a Leonharto Fuchsio, Basilej 1618. OCLC 185469695
  • Praecipua Pseudochymias Capita, ex Theophrasti Paracelsi quisquiliis, Basilej 1621. OCLC 249745505
  • Oratio de vita et obitu Casp. Bauhini, Basilej 1625. OCLC 249745294
  • Animae humanae essentia, praceipuae hujus facultates, et functiones, cum-primis animales, illarum sedes, et agendi instrumenta, Basilej 1627. OCLC 249746004
  • Lexicon medicum Graeco-Latinum, compendiosiss. Bartolomeo Castelli inchoatum, Basilej 1628. OCLC 14317088
  • Johannis Riolani senioris, Regii quondam medici Parisiens. celeberrimi, artis medicalis, theoricae & practicae sejunctim hactenus multoties excusae, systema, Basilej 1629. OCLC 43128714

Reference

  1. ^ A b Koehler, Peter J .; Bruyn, George W .; Pearce, John M. S. (2000). Neurologické eponyma. New York: Oxford University Press. str. 51. ISBN  0-19-513366-8. OCLC  42969585.
  2. ^ Stroux, Ulrich. "Genealogie der Familie Stroux - Speiser" (PDF). Citováno 2008-11-30.
  3. ^ Sylla, Edith Dudley (2006). Umění domýšlet se, spolu s Dopisem příteli o sadách v kurtu tenisu. Baltimore: Johns Hopkins University Press. s. 8–9. ISBN  978-0-8018-8235-7. OCLC  59003421.
  4. ^ Miescher, Friedrich (1860). Die Medizinische Facultät in Basel und ihr Aufschwung unter F. Plater und C. Bauhin, mit dem Lebensbilde von Felix Plater. Basilej: Schweighauser. str. 26. OCLC  245533138.
  5. ^ „Geschichte der Medizinischen Fakultät zu Basel 1460-1900“. Archivovány od originál dne 26. 05. 2011. Citováno 2008-11-30.

Další čtení

externí odkazy