Emilio Gabaglio - Emilio Gabaglio

Gabaglio v roce 1970

Emilio Gabaglio (narozen 1. července 1937) je italština bývalý odborový vůdce.

Narozen v Como, Gabaglio studoval ekonomii na University of Milan. Stal se středoškolským učitelem a v roce 1964 vstoupil do odborů přidružených k Italská konfederace dělnických odborů (CISL). Byl činný v Křesťanská sdružení italských pracovníků (ACLI), a byl zvolen jejím národním prezidentem v roce 1969. Přesunul organizaci doleva a povzbudil ji k přijetí Křesťanský socialista pozic. To vedlo k rozdělení pravicové menšiny jako dělnického křesťanského hnutí a v roce 1971 Papež Pavel VI veřejně litoval ACLI.^[1][2]

V roce 1972 Gabaglio odstoupil z ACLI a našel práci jako vedoucí mezinárodního oddělení CISL. Zastupoval to pro Mezinárodní konfederace odborových svazů volného obchodu, Mezinárodní organizace práce a Poradní výbor odborů při OECD. V roce 1983 nastoupil do národního sekretariátu CISL, kde se stal vedoucím federace v regionální a environmentální politice a vnitřní organizaci, a od roku 1989 v evropské politice.^[1]

V roce 1991 byl Gabaglio zvolen generálním tajemníkem Evropská konfederace odborových svazů V této roli čelil úpadku některých jejích členských organizací, ale usnadnil přijetí nových federací z východní Evropy.^[1] V roce 2003 odstoupil a aktivně působil v demokratická strana. Od roku 2006 působil jako poradce pro evropské záležitosti italského ministra práce, poté se v roce 2009 stal prezidentem pracovního fóra Demokratické strany.^[2]

Reference