Emil Viklický - Emil Viklický
![]() | Tento životopis živé osoby potřebuje další citace pro ověření.Březen 2017) (Zjistěte, jak a kdy odstranit tuto zprávu šablony) ( |

Emil Viklický (narozen 23. listopadu 1948 v Olomouc ) je čeština jazzový pianista a hudební skladatel.
Kariéra
![]() | Tato část a životopis živé osoby ne zahrnout žádný odkazy nebo zdroje.Květen 2019) (Zjistěte, jak a kdy odstranit tuto zprávu šablony) ( |
Viklický vystudoval Univerzita Palackého v roce 1971 s diplomem z matematiky. Jako student se hodně času věnoval hře na jazzový klavír a v roce 1974 mu byla udělena cena pro nejlepšího sólistu Československý amatérský jazzový festival. Ve stejném roce nastoupil Karel Velebný soubor SHQ. V roce 1976 byl výhercem soutěže v jazzové improvizaci v Lyon a jeho skladba „Zelený satén“ (čeština: Zelený satén) vyhrál první cenu v soutěži hudební konzervatoře v Praze Monako. V roce 1985 získala jeho skladba „Cacharel“ druhou cenu ve stejné soutěži.
V roce 1977 mu bylo uděleno roční stipendium ke studiu skladby a aranžmá Bylina Pomeroy na Berklee College of Music v Boston. Poté pokračoval ve studiu kompozice u Jarmo Sermily, George Crumb a Václav Kučera. Od návratu do Praha, vedl vlastní soubory (především kvarteta a kvinteta), skládal a aranžoval a - po smrti Karel Velebný - pracoval jako ředitel letních jazzových workshopů v Liberci Frýdlant. Přednášel na podobné workshopové akci v Glamorgan, Wales. V letech 1991 až 1995 byl Viklický prezidentem Česká jazzová společnost, a od roku 1994 spolupracoval se souborem Ad lib Moravia, jehož představení kombinuje prvky Moravská lidová hudba, moderní jazz a současná vážná hudba. V roce 1996 soubor absolvoval koncertní turné po Mexiku a Spojených státech.
Jako pianista

Jako klavírista vystupoval Viklický v mnoha mezinárodních souborech po boku hudebníků z USA a dalších evropských zemí, včetně Lou Blackburn Mezinárodní kvarteto, Benny Bailey Kvintet a multiinstrumentalista Scott Robinson. Často vystupoval ve Finsku (s Finnczech Quartet a zejména s Jarmo Sermilou) a v Norsku (s česko-norským Big Bandem a Harald Gundhus ) a vystupoval v USA, Japonsku, Mexiku, Izraeli, Německu, Lucembursku, Nizozemsku (na festivalu v Severním moři) a jinde. Pracoval také s českým saxofonistou Jaroslav Jakubovič, a často doprovázel českou jazzovou zpěvačku Eva Olmerová, během posledních let své kariéry.
Jako skladatel
Jako skladatel upoutal Viklický v zahraničí pozornost především tím, že vytvořil syntézu výrazových prvků moderního jazzu s melodicismem a tonalitou moravské lidové písně, která je v současném jazzu výrazně individuální. Kromě toho však také komponuje „přímočarý“ moderní jazz, stejně jako komorní a orchestrální díla, která využívají určité prvky Nové hudby a jeho hudba občas vyžaduje kombinaci klasických a jazzových interpretů. Také komponuje scénickou a filmovou hudbu a je autorem několika celovečerních hraných filmů (např. německá hororová komedie Killer Condom ) a televizní seriál. V průběhu 90. let věnoval stále více času skladbě současné klasické hudby pro nejrůznější instrumentální kombinace od malých komorních souborů a elektronických nástrojů až po symfonické orchestry a sbory.
Ocenění
Viklického práce mu vynesla řadu ocenění. Patří mezi ně druhá cena v soutěži v monackém jazzovém složení v roce 1985 (pro „Cacharel“), cena Filmové a televizní asociace v roce 1991 za hudbu pro animovaný film, druhá cena v soutěži současné hudby Marimolin 1994 v Bostonu (pro „Tristana“), Cena Prahy 1996 za elektroakustickou hudbu („Paradise Park“), cena Českého hudebního fondu z roku 1996 za použití lidové hudby v umělecké hudbě a první cena v mezinárodní skladatelské soutěži z roku 2000 v Praze (za operu) Phaedra).[1]
Vybraná diskografie
- Sinfonietta ~ Janáček jazzu (Venuše 2009)
- Funky Way Emila Viklickyho (Vampi Soul 2009)
- Emil Viklicky 60 (Multisonic 2009)
- Vítáme Vás (DMcP 2009)
- Balady a další (Arta 2008)
- Jazz na Pražském hradě (Multisonic 2007)
- Tauromaquia (Bonton 1990)
- Moravské drahokamy (Cube-Métier 2007)
- Jazzová noc v muzeu (DMcP 2007)
- Vaření v Bonnu (Dekkor 2006)
- Léto (Cube-Métier 2004)
- Co je nového (Cube-Métier 2003)
- Trio '01 (Arta 2002)
- Žijte v Rudolfinu (PJ Music 2001)
- Morava (Fantasy / Milestone 2001)
- Docela všední obyčejný den (Lotos 1998)
- Neuro (Gallup Music 1998)
- Duety (Lotos 1998)
- Bohemia After Dark (PJ Music 1997)
- UV disk (Arta 1997)
- Pocta Josipu Plecnikovi (Lotos 1996; znovu vydáno 2004)
- Jídlo lásky (Melantrich 1995; znovu vydáno Lotos 1998)
- Poslední připojení od Niirasaki (Monitor / EMI 1995)
- 'Kulatá půlnoc (Arta 1991)
- Za horami (Supraphon 1990)
- Pocta Joan Miró (Supraphon 1988; znovu vydáno 1989)
- Spolu (Supraphon 1981; znovu vydáno 1996)
- Soutok (Jasemusiikki Finsko 1983; znovu vydáno 1995)
- Okno a dveře (Supraphon 1980; znovu vydáno Bonton 1997)[2]
- Žije ve Vídni (Cube-Métier, 2010)
- Kafka na břehu: Pocta Haruki Murakami (Venuše, 2011)
- Znovu spolu (ACT Music, 2014)
- Moravian Romance: Live at JazzFest Brno 2018 (Venuše, 2018) s Miroslav Vitouš
Galerie
Viklicky u Národní české a slovenské muzeum, Cedar Rapids, Iowa, Srpen 2006
Viklicky v Národním českém a slovenském muzeu, srpen 2006
Viklicky u Community Hills Community College, Ottumwa, Iowa, 5/28/2008
Viklicky, s George Mraz a Billy Hart na Muzeum spermatu, Chicago, Září 2008
Tim Hankewich a Viklicky Iowa City, Iowa Květen 2009
Nápis od Ray Brown Emilovi Viklickému
Reference
- ^ "Emil Viklický - Opera" (v češtině). viklicky.com. Citováno 25. března 2017.
- ^ Česká hudební stránka Archivováno 2006-10-16 na Wayback Machine