Emil Omert - Emil Omert
![]() | Téma tohoto článku nemusí splňovat požadavky Wikipedie směrnice o pozoruhodnosti pro biografie.Listopad 2016) (Zjistěte, jak a kdy odstranit tuto zprávu šablony) ( |
Emil Omert | |
---|---|
narozený | 15. ledna 1918 Ginolfové |
Zemřel | 24.dubna 1944 Finta Mare | (ve věku 26)
Věrnost | ![]() |
Servis/ | ![]() |
Roky služby | ?–1944 |
Hodnost | Hauptmann |
Jednotka | JG 3 JG 2 JG 77 |
Příkazy drženy | II./JG 77 III./JG 77 |
Bitvy / války | druhá světová válka |
Ocenění | Rytířský kříž Železného kříže |
Emil Omert (15. ledna 1918 - 24. dubna 1944) byl a Němec Luftwaffe eso a příjemce Rytířský kříž Železného kříže v průběhu druhá světová válka. Omert získal 70 vzdušných vítězství ve více než 700 misích, včetně 125 stíhacích bombardérů a misí pozemního útoku. Tvrdil také, že 25 letadel bylo zničeno na zemi. Emil Omert byl vyznamenán Rytířským křížem dne 19. března 1942 za 50 vítězství. Rytířský kříž Železného kříže byl oceněn za uznání extrémní statečnosti bojiště nebo úspěšného vojenského vedení. Byl zabit dne 24. dubna 1944 po útoku USAAF čtyři bombardéry s motorem Finta Mare, Rumunsko. Byl zastřelen přepadením amerických stíhacích letadel, zatímco visel v jeho padák.[1]
Ocenění
- Flugzeugführerabzeichen
- Ehrenpokal der Luftwaffe (25. ledna 1942)[1]
- Přední létající spona Luftwaffe
- Železný kříž (1939)
- 2. třída
- 1. třída
- Rytířský kříž Železného kříže dne 19. března 1942 jako Poručíku a pilot ve III./Jagdgeschwader 77[2]
- Německý kříž ve zlatě dne 17. února 1943 jako Oberleutnant v I. /Jagdgeschwader 77[3]
Reference
Citace
Bibliografie
- Fellgiebel, Walther-Peer (2000) [1986]. Die Träger des Ritterkreuzes des Eisernen Kreuzes 1939–1945 - Die Inhaber der höchsten Auszeichnung des Zweiten Weltkrieges aller Wehrmachtteile [Nositelé Rytířského kříže Železného kříže 1939–1945 - vlastníci nejvyšší ceny druhé světové války ze všech poboček Wehrmachtu] (v němčině). Friedberg, Německo: Podzun-Pallas. ISBN 978-3-7909-0284-6.
- Obermaier, Ernst (1989). Die Ritterkreuzträger der Luftwaffe Jagdflieger 1939-1945 [Rytířský kříž Nositelé stíhacích sil Luftwaffe 1939-1945] (v němčině). Mainz, Německo: Verlag Dieter Hoffmann. ISBN 978-3-87341-065-7.
- Patzwall, Klaus D .; Scherzer, Veit (2001). Das Deutsche Kreuz 1941-1945 Geschichte und Inhaber Band II [Německý kříž 1941 - 1945 Historie a příjemci Svazek 2] (v němčině). Norderstedt, Německo: Verlag Klaus D. Patzwall. ISBN 978-3-931533-45-8.
- Scherzer, Veit (2007). Die Ritterkreuzträger 1939–1945 Die Inhaber des Ritterkreuzes des Eisernen Kreuzes 1939 von Heer, Luftwaffe, Kriegsmarine, Waffen-SS, Volkssturm sowie mit Deutschland verbündeter Streitkräfte nach den Unterlagen des Bundesarchives [Nositelé Rytířského kříže 1939–1945 Držitelé Rytířského kříže Železného kříže 1939 armádou, letectvem, námořnictvem, Waffen-SS, Volkssturmem a spojeneckými silami s Německem Podle dokumentů Federálního archivu] (v němčině). Jena, Německo: Scherzers Militaer-Verlag. ISBN 978-3-938845-17-2.
externí odkazy
Vojenské úřady | ||
---|---|---|
Předcházet Hlavní, důležitý Siegfried Freytag | Gruppenkommandeur z II./JG 77 29. ledna 1944 - 3. dubna 1944 | Uspěl Hlavní, důležitý Armin Köhler |
Předcházet Hauptmann Karl Bresoschek | Gruppenkommandeur z III./JG 77 3. dubna 1944 - 24. dubna 1944 | Uspěl Hauptmann Karl Bresoschek |