Ellen Louise Mertz - Ellen Louise Mertz
Ellen Louise Mertz | |
---|---|
narozený | Engestofte, Lolland | 20. července 1896
Zemřel | 29. prosince 1987 Ordrup, Zéland | (ve věku 91)
Národnost | dánština |
Vzdělávání | Polytechnická škola, Kodaň |
obsazení | inženýrský geolog |
Pozoruhodná práce | příspěvek na Malý pásový most |
Ellen Louise Mertz (20. července 1896 - 29. prosince 1987) byla jednou z prvních ženských geologek v Dánsku a první v zemi inženýrský geolog. Provedla průkopnickou vyšetřovací práci pro Dánské státní železnice na konci 20. let v souvislosti s výstavbou Malý pásový most (dokončeno v roce 1929) a jako první navrhl dánský geotechnický institut.[1][2]
Životopis
Mertz se narodil na Engestofte statek na ostrově Lolland kde její otec, Ludvig Olsen (1861–1928), byl správcem statku. V jejím pozdním mladistvém věku pracovala na učilišti na farmě na severu Jutsko, ale ve skutečnosti toužila stát se inženýrkou. V roce 1916 vstoupila do Polytechnická škola v Kodani dokončila první fázi svého kurzu stavebního inženýrství v roce 1919. Jelikož strávila nějaký čas laboratorními pracemi pro Geologický průzkum Dánska (Danmarks Geologiske Undersøgelse: DGU), Victor Madsen, ředitel, jí doporučil studovat geologii. Výsledkem bylo, že i když nedokončila uznávaný studijní kurz, dokázala se konstruktivně podílet na vývoji inženýrské geologie.[2]
Během studijní cesty do Stockholm v roce 1921 se Mertz seznámil s oblastí geotechnického průzkumu, což je pro Dánsko zcela nový koncept. Jeho vývoj byl výsledkem spolupráce mezi inženýry a geology po zhroucení švédské přehrady v roce 1914. Odborníci společně dokázali přijít s návrhy, jak těmto katastrofám v budoucnu předcházet. Ačkoli jejich závěrečná zpráva byla zveřejněna až v roce 1922, Mertz byl schopen těžit z jejich práce. Po svém návratu do Dánska podporovala spolupráci mezi dánskými státními železnicemi a geologickým průzkumem. Výsledkem bylo, že na konci 20. let byla pověřena geologickým průzkumem, který byl základem pro stavbu Malého pásu.[2]
V roce 1930 Geologická služba a Dánské železnice zřídily geotechnickou laboratoř, ve které Mertz a železniční inženýr spolupracovali, zejména při vyšetřování mostních staveb. Od samého začátku se Mertz účastnil studií proveditelnosti na celkem osmi mostech, které byly dokončeny ve 30. letech. Její iniciativy vedly k vytvoření Geotechnického průzkumu Dánska v roce 1943. Byl umístěn v administrativní budově dánských železnic v Kodani a byl zřízen pod vedením Akademie technických věd. Ve své geotechnické laboratoři pokračovala až do roku 1969, přičemž udržovala úzké kontakty s Geotechnickým průzkumem a jeho pracovníky.[2][1]
V roce 1958 byla jmenována oborovou geologkou Geotechnical Survey. Spolupráce mezi geology a inženýry vedla k vytvoření nového oboru vědy, inženýrské geologie. Mertz, průkopník v oboru, se ve Skandinávii stal známým jako „matka inženýrské geologie“. Nový obor propagovala prostřednictvím přednášek a kurzů na VŠE Střední průmyslová škola a podobné instituce.[2]
Ocenění
Za své příspěvky do geologie získala Mertz následující ocenění:[2]
- 1966: Rytíř Řád slona
- 1974: zlatá medaile Technické univerzity
Vybrané publikace
Mezi svými publikacemi Mertz sestavila sérii devíti studií o geologických podmínkách dánských měst počínaje rokem Helsingør v roce 1969 a vyvrcholením Korsør v roce 1985.[2]
- Mertz, Ellen Louise; Bertelsen, Ole (1949). Danmarks geologiske undersøgelse. C.A. Reitzel.
- Mertz, Ellen Louise (1969). Helsingør og omegns jordbundsforhold. En ingeniør-geologisk beskrivelse. C.A. Reitzel.
- Mertz, Ellen Louise (1970). Hillerød og omegns jordbundsforhold: En ingeniørgeologisk beskrivelse. C.A. Reitzel.
- Mertz, Ellen Louise (1985). Korsør og omegns jordbundsforhold. Danmarks Geologiske Undersøgelse.
Reference
Literatura
- Bahnson, Henner; Frederiksen, John F. (1989). Ellen Louise Mertz: 20.7.1896-29.12.1987: nekrolog samt foredrag holdt ved en mindeaften i Geoteknisk Forening (v dánštině). Geografický příspěvek. ISBN 87-88640-35-3.