Elez Isufi - Elez Isufi

Elez Isufi Ndreu
Elez Isufi (portrét) .jpg
Rodné jménoElez Isuf Ndreu
Přezdívky)Arusha e Malit
Albánec pro „Medvěda vysočiny“
narozený1861
Sllovë, Dibër, Scutari Vilayet
Zemřel29 prosince 1924 (ve věku 63)
Peshkopi, Albánie
VěrnostVýbor pro národní obranu Kosova
Děti(Hysen Elez Ndreu) Cen Elezi

Elez Isufi (1861-29. Prosince 1924) byl albánský nacionalista a partyzánský bojovník.

Životopis

Elez Isufi se narodil ve vesnici Sllovë v regionu Dibër, byl synem Isufa Ndreu. On a jeho partyzánská skupina odolávali srbským silám v roce 1912. Blízký spojenec Bajram Curri, Isufi vedl povstání v Dibře dne 15. srpna 1921, aby osvobodil region od srbských sil. Boje pokračovaly až do prosince 1921.[1]

Podílel se na dalším povstání dne 1. Března 1922 proti režimu Ahmet Zogu a jeho bojovníci z Dibranu dokázali překročit hory a postoupit do Tirany.[2] Došli do severovýchodních čtvrtí hlavního města a šli do potyček s vládními silami vedenými Prenk Pervizi a stáhl se až po zásahu britského diplomata Harry Eyres.[3] Nejprve byli vojenským soudem odsouzeni k trestu smrti a později dostali amnestii.[4]

Postavil se na stranu Fanoušek Noli Během Demokratická revoluce a byl zabit Jugoslávská na konci roku 1924 během povstání za svržení Nolisovy vlády.[1]

Reference

  1. ^ A b Robert Elsie (19. března 2010). Historický slovník Albánie. ISBN  9780810873803. Citováno 3. prosince 2014.
  2. ^ Ivo Banac (1988). Národní otázka v Jugoslávii: počátky, historie, politika. Cornell University Press. str. 305. ISBN  978-0801494932. V březnu 1922 se Bajram Curri, Hasan Bej Prishtina a Elez Isufi a významný vůdce kacaku pokusili svrhnout vládu v Tiraně, ale neuspěli.
  3. ^ Aleks Buda (1985), Fjalor enciklopedik shqiptar, Akademia e Shkencave e RPSSH, s. 614, OCLC  15296028
  4. ^ Fehmi Sufaj (2000), Historia e burgjeve të Shqipërisë gjatë shek. XX [Historie albánských věznic ve 20. století], Albin, str. 81, ISBN  9789992732496, Elez Isufi, Zija Dibra, Jusuf Xhelili e Hysen Eles Isufi se mi nelíbí, že mě vdekje në litar, dhënë në mungesë prej gjyqit ushtarak të Tiranës