Einar Dahl (esperantista) - Einar Dahl (Esperantist)

Einar Dahl (narozen 1. března 1904 v Falun; zemřel 17. ledna 1979 v Uddevalla, Švédsko ) byl švédský Esperantista který pracoval nejprve jako učitel na základní škole a později jako ředitel školy v Uddevalle. Byl čestným členem Světová esperantská asociace (Universala Esperanto-Asocio, UEA) a během jeho mnoha let jako člen výkonného výboru UEA (Komitato) pomáhal propagovat parlamentní činnost jménem esperantského hnutí.

Kariéra

Dahl byl významnou osobností švédského politického života a sloužil jako Sociálně demokratické člen Riksdag (parlament) na několik let.

Ve třicátých letech minulého století mělo Švédsko, stejně jako jinde, vysokou nezaměstnanost a Švédská sociálně demokratická strana byl pravidelně napadán oběma Komunistický a nacistický sympatizanti. Například v únoru 1932 činila švédská nezaměstnanost 108 000 a žádná běžná státní příslušnost pojištění v nezaměstnanosti systém ještě nebyl zaveden. Na Uddevalla je roční První máj Demonstrace v parku Kungstorget-Folkets v tomto roce se zástupci komunálních pracovníků Axel V. Johansson promluvili k davu 2 500. V klidu před hlavním reproduktorem Axel Lindqvist „M.P., dorazil, Einar Dahl, tehdy ještě mladý učitel na základní škole, přednesl improvizovanou řeč varující mladé lidi před povrchními návrhy extrémistů a prohlásil, že pouze s hlubokým zamyšlením a seriózností mohou budovat světlejší budoucnost.^[1]

Od roku 1933 do roku 1977 působil Dahl jako tajemník Gustafsbergova nadace, která provozovala internátní školu pro studenty středních škol v Uddevalle. Velmi se zajímal o pomoc studentům z Uddevalla a Lysekil nárok na přijetí do nového University of Gothenburg po otevření v roce 1954.^[2]

V roce 1944 Gerlesborg School of Fine Art začal provozovat letní školu pro umění v penzionu v Praze Gerlesborg. Škola nabídla kulturní programy včetně komorní hudba večery a výtvarná výuka pod umělcem Arne Isacsson.^[2] Na ustavujícím zasedání Nadace Gerlesborg dne 16. června 1963 Předseda městské rady Bohuslän Einar Dahl se stal viceprezidentem nadace, která s pomocí vládních grantů financovala uměleckou školu. Dahl byl jmenován ředitelem školy, ale byl také ředitelem školy Gräskärrs Yrkesskola, obchodní škola.^[2]

Po svém zvolení dne 16. Září 1956 byl Dahl členem Riksdag druhá komora pro Bohuslän do voleb do 1. června 1958, kdy byl zvolen zastupovat Bohuslän (mandátové období 1958-1965) v první komoře.^[3]

Esperanto

Naučil se mezinárodní jazyk esperanto již v roce 1921 se stal aktivním ve Švédsku a také mezinárodně v esperantském hnutí. Byl lídrem švédského hnutí a psal Esperanto por la lernejo (pro studenty) a Kiel oni gvidas daŭrigajn Esperanto-kursojn (pro učitele). Je autorem brožur dialogů a scének esperanta.

Byl ředitelem švédské federace učitelů esperanta a v roce 1931 se stal prezidentem Světové ligy pacifistů esperanta (Universala Esperantista Pacifista Ligo). V roce 1949 byl zvolen tajemníkem-pokladníkem nově založené mezinárodní Liga učitelů esperanta.^[4]

Několik let byl Dahl nominován UEA jako kandidát na Nobelova cena míru. V roce 1965 byl hlavním navrhovatelem ve švédštině Riksdag obyčejný skandinávský navrhnout to UNESCO by měl podstoupit základní šetření ohledně potřeby mezinárodního komunikačního média. Dahl se zúčastnil mnoha univerzální kongresy. V roce 1970 mu byla udělena švédská zlatá medaile „Pro Socia Merito“.

Funguje

• 1932: Dialogoj en Esperanto: por kursoj kaj grupaj kunvenoj („Dialogy v esperantu pro třídy a skupinová setkání“)
• 1933: Dialogoj kaj komedietoj: por kursoj kaj grupaj kunvenoj („Dialogy a komediální scénky pro třídy a skupinové schůzky“)
• 1933: Huru leder man fortsättningskurser i esperanto? („Jak se vede středně pokročilý kurz esperanta?“, Švédština)
• 1946: Lärobok i esperanto pro školu („Esperanto učebnice pro školy“, švédština)
• 1947: Arbetsbok i esperanto ("Workbook in Esperanto", švédština)

Poznámky