Egon Albrecht-Lemke - Egon Albrecht-Lemke

Egon Albrecht-Lemke
Bundesarchiv Bild 146-2008-0021, Egon Albrecht.jpg
narozený19. května 1918
Curitiba, Brazílie
Zemřel25. srpna 1944(1944-08-25) (ve věku 26)
St. Claude, Francie
Pohřben
Válečný hřbitov v Beauvais, Francie
Věrnost nacistické Německo
Servis/větevBalkenkreuz (Železný kříž) Luftwaffe
Roky služby1939–1944
HodnostHauptmann (kapitán)
JednotkaZG 76, SKG 210, ZG 1, JG 76
Bitvy / válkydruhá světová válka
OceněníRytířský kříž Železného kříže

Egon Albrecht-Lemke[Poznámka 1] (19 května 1918-25 srpna 1944) byl německo-brazilský Luftwaffe stíhací pilot a příjemce Rytířský kříž Železného kříže během druhé světové války. Albrecht získal 25 vzdušných vítězství, 10 nad západní frontou a 15 nad Východní fronta.

Kariéra

Albrecht-Lemke se narodil 19. května 1918 v Curitiba, Brazílie.[2] Byl synem Frederica Albrechta a Hedwig Elditt Albrechtové. V roce 1940 sloužil Albrecht-Lemke u 6. Staffel z Zerstörergeschwader 1 (ZG 1—1. Destroyer Wing) v provozu Messerschmitt Bf 110 Zerstörer (ničitel) těžký bojovník. Po redesignation as 9. /Zerstörergeschwader 76 (ZG 76) v červnu 1940 a poté 6. Staffel z Schnellkampfgeschwader 210 (SKG 210–210. Rychlé bombardovací křídlo) v dubnu 1941 Albrecht letěl bojovou operací nad východní frontou. V lednu 1942 se 6./SKG 210 změnilo na 6./ZG 1.

Byl jmenován Albrecht-Lemke Staffelkapitän (velitel letky), 1./ZG 1 v červnu 1942. Nyní an Oberleutnant, Albrecht-Lemke byl oceněn Rytířský kříž Železného kříže (Ritterkreuz des Eisernen Kreuzes) v květnu 1943 bylo na zemi zničeno 15 vzdušných vítězství, spolu s 11 letadly, 162 motorovými vozidly, 254 krytými vozidly, 3 lokomotivami, 8 Flakovými pozicemi, 12 pozic protitankových zbraní a 8 pozic pěchoty.

V říjnu 1943 uspěl Albrecht Hauptmann Karl-Heinrich Matern kdo byl zabit v akci dne 8. října jako Gruppenkommandeur (velitel skupiny) II. Gruppe ZG 1.[3] Jednotka byla přemístěna na západní frontu na základě atlantického pobřeží Francie, létající mise nad Biskajský záliv. Později v roce 1943 byl Gruppe převelen do Rakouska, aby bojoval proti nájezdům italského původu Armáda Spojených států vzdušné síly (USAAF) 15. letectvo.

Po těžkých ztrátách v červenci 1944 II./ZG 1 převedena na Messerschmitt Bf 109 G bojovník a byly přeznačeny jako III./Jagdgeschwader 76. Albrecht-Lemke poté vedl jednotku v operacích přes frontu invaze v západní Francii.

Dne 25. srpna 1944 byl Albrecht zadržen USAAF P-51 Mustang stíhaček a sestřelen ve svém Bf 109 G-14 poblíž Creil. Albrecht-Lemke vyskočil jeho zasaženého letadla, ale byl mrtvý, když byl nalezen na zemi.

Albrecht-Lemke byl připočítán s 25 vítězstvími, 15 vítězství získal na východní frontě a 10 na západní frontě. Tento součet zahrnoval nejméně šest čtyřmotorových bombardérů USAAF B-24. Kromě toho si vyžádal 11 letadel zničených na zemi na východní frontě.

Shrnutí kariéry

Letecké nároky na vítězství

Matthews a Foreman, autoři Luftwaffe Aces - biografie a vítězstvízkoumal Německé spolkové archivy a našli záznamy pro více než 18 leteckých vítězství. Tento údaj zahrnuje nejméně jedenáct vzdušných vítězství na východní frontě a sedm čtyřmotorových bombardérů na západní frontě.[4]

Ocenění

Poznámky

  1. ^ Podle Scherzera se jmenuje Egon Albrecht-Lemke.[1]
  2. ^ Podle Scherzer as Staffelkapitän ze 6. /Zerstörergeschwader 1.[1]

Reference

Citace

  1. ^ A b Scherzer 2007, str. 190.
  2. ^ Neulen 2000, str. 245.
  3. ^ Matthews & Foreman 2015, str. 815.
  4. ^ Matthews & Foreman 2014, s. 10–11.
  5. ^ Patzwall 2008, str. 41.
  6. ^ Obermaier 1989, str. 81.
  7. ^ Patzwall & Scherzer 2001, str. 13.
  8. ^ Fellgiebel 2000, str. 114.

Bibliografie

  • Fellgiebel, Walther-Peer (2000) [1986]. Die Träger des Ritterkreuzes des Eisernen Kreuzes 1939–1945 - Die Inhaber der höchsten Auszeichnung des Zweiten Weltkrieges aller Wehrmachtteile [Nositelé Rytířského kříže Železného kříže 1939–1945 - vlastníci nejvyšší ceny druhé světové války ze všech poboček Wehrmachtu] (v němčině). Friedberg, Německo: Podzun-Pallas. ISBN  978-3-7909-0284-6.
  • Matthews, Andrew Johannes; Foreman, John (2014). Luftwaffe Aces - Životopisy a Vítězství - Svazek 1 A – F. Walton on Thames: Red Kite. ISBN  978-1-906592-18-9.
  • Matthews, Andrew Johannes; Foreman, John (2015). Luftwaffe Aces - Životopisy a Vítězství - Svazek 3 M – R. Walton on Thames: Red Kite. ISBN  978-1-906592-20-2.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
  • Neulen, Hans Werner (2000). Na nebi Evropy - vzdušné síly se spojily s Luftwaffe 1939–1945. Wiltshire, Velká Británie: Crowood Press. ISBN  978-1-86126-326-1.
  • Obermaier, Ernst (1989). Die Ritterkreuzträger der Luftwaffe Jagdflieger 1939-1945 [Rytířský kříž Nositelé stíhacích sil Luftwaffe 1939-1945] (v němčině). Mainz, Německo: Verlag Dieter Hoffmann. ISBN  978-3-87341-065-7.
  • Patzwall, Klaus D .; Scherzer, Veit (2001). Das Deutsche Kreuz 1941-1945 Geschichte und Inhaber Band II [Německý kříž 1941 - 1945 Historie a příjemci Svazek 2] (v němčině). Norderstedt, Německo: Verlag Klaus D. Patzwall. ISBN  978-3-931533-45-8.
  • Patzwall, Klaus D. (2008). Der Ehrenpokal für besondere Leistung im Luftkrieg [Čestný pohár za vynikající výsledky ve letecké válce] (v němčině). Norderstedt, Německo: Verlag Klaus D. Patzwall. ISBN  978-3-931533-08-3.
  • Scherzer, Veit (2007). Die Ritterkreuzträger 1939–1945 Die Inhaber des Ritterkreuzes des Eisernen Kreuzes 1939 von Heer, Luftwaffe, Kriegsmarine, Waffen-SS, Volkssturm sowie mit Deutschland verbündeter Streitkräfte nach den Unterlagen des Bundesarchives [Nositelé Rytířského kříže 1939–1945 Držitelé Rytířského kříže Železného kříže 1939 armádou, letectvem, námořnictvem, Waffen-SS, Volkssturmem a spojeneckými silami s Německem Podle dokumentů Federálního archivu] (v němčině). Jena, Německo: Scherzers Militaer-Verlag. ISBN  978-3-938845-17-2.
  • Spick, Mike (1996). Luftwaffe Fighter Aces. New York: Ivy Books. ISBN  978-0-8041-1696-1.
  • Weal, John (1999). Messerschmitt Bf 110 Zerstörer esa druhé světové války. Vydavatelství Osprey. ISBN  1-85532-753-8.