Eduardo Ortega y Gasset - Eduardo Ortega y Gasset
Eduardo Ortega y Gasset | |
|---|---|
 | |
| 69. Generální prokurátor republiky | |
| V kanceláři Prosinec 1936 - listopad 1937 | |
| Civilní guvernér Madridu | |
| V kanceláři Duben 1931 - červen 1931 | |
| Osobní údaje | |
| narozený | 11. dubna 1882 Madrid, Španělsko |
| Zemřel | 25. února 1965 Caracas, Venezuela |
| Národnost | španělština |
| obsazení |
|
Eduardo Ortega y Gasset (1882–1965) byl španělský politik, novinář a právník.
Životopis
Narozen v Madrid dne 11. dubna 1882.[1] Byl to starší bratr filozofa José Ortega y Gasset.[2]
Stal se členem Kongres poslanců po Všeobecné volby v roce 1910, v zastoupení volebního okrsku Mince (provincie Málaga). Vstoupil do frakce liberálů.[3] Zrenovoval si sedadlo u 1914, 1916, 1918, 1919, 1920 a Volby 1923.[4]
Připojil se k Zednářství v roce 1922.[1] Během diktatura Primo de Rivera, Ortega y Gasset vyhoštěn do Paříže; stal se tam blízkým známým Miguel de Unamuno,[5] spolupracovat na druhé a Blasco Ibáñez v España con Honra časopis.[6] Byl jedním ze zakladatelů Radikální socialistická republikánská strana (PRRS) v roce 1929.[7]
Byl mezi signatáři Pakt San Sebastián dne 17. srpna 1930.[8]
Dne 15. Dubna 1931, bezprostředně po vyhlášení Druhá republika, byl jmenován civilním guvernérem Provincie Madrid.[9] V červnu 1931 byl nahrazen jako civilní guvernér Emilio Palomo Aguado.[9] Ucházel se o kandidáta na 1931 Volební volby ve volebních obvodech Ciudad Real, Guadalajara a Granada; zvolen ve třech volebních obvodech, rozhodl se zůstat jako zákonodárce zastupující první volební obvod.
V roce 1932 byl vyloučen z PRRS Juan Botella Asensi, hlavně na základě opakovaného zlomu stranická disciplína.[10][4] Oni pak tvořili Izquierda Radical Socialista („Radikální socialistická levice“).[4] Do té doby byl mistrem Logie Luis Simarro č. 3 v Madridu.[1]
Jako terč pravicových teroristických skupin utrpěl 7. dubna 1936 pokus o život, kdy v jeho rezidenci na ulici Calle de Rafael Calvo 12 explodovala bomba ukrytá v koši vajec.[11][12]
Byl jmenován Generální prokurátor republiky v prosinci 1936.[13]
Vyhoštěn do Venezuela po skončení španělská občanská válka,[14] zemřel 25. února 1965 v Caracas.[15]
Funguje
- — (1935). Etiopía. El conflicto italo-abisinio.[16]
Reference
- Citace
- ^ A b C Esteban Barahona 1999, s. 19–20.
- ^ Lasaga 2014, s. 17–18.
- ^ „Ortega y Gasset, Eduardo. 46. Elecciones 8.5.1910“. congreso.es. Kongres poslanců.
- ^ A b C Cucalón Vela 2016.
- ^ Urrutia León 2009, str. 194–195.
- ^ Urrutia León 2009, str. 195.
- ^ Tuñón de Lara 1967, str. 129.
- ^ Núñez Rivero 2017, str. 251.
- ^ A b Serralonga i Urquidi 2007.
- ^ Avilés Farré 2006, str. 211.
- ^ „Estalla una bomba en un piso de la calle de Rafael Calvo, causando daños materiales“. ABC. Madrid: 47. 8. dubna 1936.
- ^ Sánchez Pérez 2015, str. 108.
- ^ „Eduardo Ortega y Gasset, fiskální generál de la República“. ABC. Madrid: 7. 11. prosince 1936.
- ^ Pradera, Javier (19. února 2002). „Las dianas del arquero“. El País.
- ^ "Esquela". ABC. Madrid: 107. 24. února 1966.
- ^ González Aimé 2011, str. 215–217.
- Bibliografie
- Avilés Farré, Juan (2006). La izquierda burguesa y la tragedia de la II República Juan Avilés Farré (PDF). Madrid: Consejería de Educación de la Comunidad de Madrid. ISBN 84-451-2881-7.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Cucalón Vela, Diego (2016). „Ejercer el poder con herencias del pasado: el Partido republicano Radical Socialista ante la Segunda República española“. Cahiers de civilization espagnole contemporaine (ve španělštině) (17). doi:10,4000 / ccec.6331. ISSN 1957-7761.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Esteban Barahona, Luis Enrique (1999). „Masones en Guadalajara: una primera aproximación“ (PDF). Añil (17): 13–20. ISSN 1133-2263.
- González Aimé, Elsa (2011). „Ortega y Gasset, Eduardo, Etiopía. El conflicto italo-abisinio, Ediciones del Viento, Madrid, 2009 [1ª edición 1935]“ (PDF). Relaciones Internacionales. Madrid: Universidad Autónoma de Madrid (16).CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Lasaga, José (2014). „Ortega y Gasset y la Guerra Civil española“ (PDF). Cuadernos Hispanoamericanos. Madrid: Agencia Española de Cooperación Internacional para el Desarrollo (774). ISSN 0011-250X.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Núñez Rivero, José María Cayetano (2017). „La masonería y la Segunda República española (1931–1939)“ (PDF). Estudios de Deusto. Universidad de Deusto. 65 (1): 243–270. doi:10.18543 / ed-65 (1) -2017pp243-270. ISSN 0423-4847.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Sánchez Pérez, Francisco (2015). „El 'Héroe' frente a la maligna república". Hispania Nova. Getafe: Universidad Carlos III de Madrid. ISSN 1138-7319.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Serralonga i Urquidi, Joan (2007). „El aparato provincial durante la Segunda República. Los gobernadores civiles, 1931–1939“ (PDF). Hispania Nova. Getafe: Universidad Carlos III de Madrid (7). ISSN 1138-7319.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Tuñón de Lara, Manuel (1967). Historia y realidad del poder (el poder y las élites en el primer tercio de la España del siglo XX). Madrid: Edicusa.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Urrutia León, Manuel María (2009). „Miguel de Unamuno y" España con honra "(1924–1925)". Cuadernos de la Cátedra Miguel de Unamuno (ve španělštině). Salamanca: Universidad de Salamanca. 47 (1): 193–234–234. ISSN 0210-749X.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
Kontrolní úřad  |
|---|