Echo slovo - Echo word

Tento článek obsahuje Indický text. Bez řádného podpora vykreslování, možná uvidíte otazníky nebo pole, chybné samohlásky nebo chybějící spojky místo indického textu.

Echo slovo je jazykové termín, který odkazuje na určitý druh zdvojení což je velmi rozšířené plošný prvek v jazycích jižní Asie. Echo slova jsou charakterizována duplikací celého slova nebo fráze s počáteční segment nebo slabika reduplicantu přepsaného pevným segmentem nebo slabikou. Ve většině jazyků, ve kterých je tento jev přítomen, slouží echo slova k vyjádření významu „... a tak; a podobných věcí.“ V některých případech může echo slovo vyjadřovat také odpisový význam.

Používání ozvěnových slov je téměř výlučně rysem hovorové mluvené řeči. Tomu se vyhýbá formální řeč a psaní ve všech jazycích.

Například, Tamil echo slova jsou tvořena a ki (i) sekvence přepisující počátek a jádro první slabiky reduplicantu (Keane 2001 ). ki- s krátkou samohláskou se používá, pokud má první slabika původního slova nebo fráze krátkou samohlásku; pokud je první samohláska dlouhá, kii- místo toho se používá. Např.:

Ozvěna slov hindština jsou obvykle vytvořeny

s pevnou iniciálou proti:

Když je echo slovo vytvořeno ze slova, které již začíná proti, úplná identita mezi základnou a reduplikantem se zabrání přepsáním jiným pevným segmentem (Nevins 2005 ):

Tento druh vyhýbání se úplné identitě se vyskytuje v mnoha jazycích s ozvěnami. V některých jiných jazycích tvorba echa slov jednoduše selže v případech, kdy by duplikovaná část echa slova byla identická se základnou (Abbi 1985 ). Toto se tvrdí například u některých tamilských dialektů, například u echo slovní verze slova jako கிழமை kizhamai „den v týdnu“ je jednoduše nevyslovitelný (Sankaranarayanan 1982 ).

(Trivedi 1990 ) identifikoval dvacet odlišných oblastí v Indii, které používají různé souhlásky nebo kombinace souhlásek při tvorbě ozvěn. Patří mezi ně jazyky z Dravidian, Indoárijský, Tibeto-Burman a Austroasiatic rodiny. Obecně platí, že drávidské jazyky tvoří echo slova s ​​velkými počátečními pevnými slabikami (gi- nebo ki-). Indoárijské jazyky obvykle používají labiální fixní nástupy (ʋ-, p-, pʰ-, b-nebo m-). Jiné indické jazyky často používají koronální fixní nástupy (s-, t-nebo ʈ-) nebo smíšené systémy využívající jak labiální, tak koronální nástupy. V těchto systémech však dochází k velkému překrývání a složitosti a brání jednoduché klasifikaci. Například, jak je vidět ve výše uvedených příkladech, hindština obvykle používá labial ʋ- pro formování echo slov, ale aby se zabránilo identitě reduplikátoru báze, využívá koronální ʃ-.

Tvorba ozvěn není omezena na indické jazyky. Vyskytuje se také v mnoha jazycích Pákistánu, Afghánistánu, Bangladéše a dalších jihoasijských zemí. Některé reduplicative vzory v perštině a v turečtině a dalších turkických jazycích byly někdy klasifikovány jako echo slovotvorba stejně.

Doktorská disertační práce A. Parimalaganthama poskytuje podrobný popis použití echa slov v tamilštině a telugštině. ^[1]

Viz také

• Hobson-Jobson, an Indická angličtina výraz přijatý jako název indicko-anglického slovníku.

Bibliografie

• Abbi, Anvita (1985). „Reduplicative Structures: A Phenomenon of the South Asian Linguistic Area“. Oceanic Linguistics Special Publications: 159–171.
• Keane, Elinor (2001). Ozvěna slov v tamilštině. Ph.D. práce, Oxford University.
• Nevins, Andrew (2005). „Přepis se neoptimatizuje v nekonfliktní morfologii“. Jazykový dotaz. 36 (2): 275–287. doi:10.1162/0024389053710693.
• Sankaranarayanan, G. (1982). "Zdvojení v tamilštině". Pakha Sanjam. 15: 457–464.
• Trivedi, G. M. (1990). "Formace ozvěny". Jazykové rysy přesahující hranice jazyků: 51–81.

Reference