Eberhard Georg Friedrich von Wächter - Eberhard Georg Friedrich von Wächter
Eberhard Georg Friedrich von Wächter | |
---|---|
Portrét od Ludovike Simanowiz (1791) | |
narozený | Únor 1762 |
Zemřel | 14. srpna 1852 |
Eberhard Wächter (28. února 1762[1] - 14. srpna 1852) byl německý malíř. Wächter se narodil v Balingen a zemřel v Stuttgart.
Život a kariéra
Malbu studoval v Paříži Jean-Baptiste Regnault, Jacques-Louis David, a Antoine-Jean, Baron Gros, a později odešel do Říma, kde se zdokonalil ve francouzštině klasický styl malby studiem Italské umění. Ocenil Carstenův volnější styl s jeho ryzí zásluhou a přijal myšlenky Romantická škola. Zatímco v Římě se stal a katolík.
Získal velký vliv na své současníky svým jemným vnímáním hloubek citu, které lze vyvolat z předmětů, které používal. K tomuto období jeho nejlepší práce patří „Dítě Ježíše na Beránkovi“, „Belisarius v Porta Pinciana v Římě“ a „Job a jeho přátelé“. V roce 1798 ho Francouzi vyhnali z Říma a on se vydal do Vídně, protože pro své obrácení nenašel místo v rodném Stuttgartu. Ve Vídni ilustroval knihy a kreslil, z nichž mnohé byly leptané nebo vyryto podle Rahl a Leybold. Zatímco tam také maloval „Mater dolorosa“, „Caritas“ a „Criton navštěvující Sokrata ve vězení“.
Wachter byl zakladatelem Bratrstvo svatého Lukáše, společnost těch malířů, kteří brzy poté založili v Římě přirozenější a promyšlenější malířskou školu, známou jako Nazarenes. Wachter nakonec odešel do Stuttgartu, kde namaloval „Cimon ve vězení“, „Ulysses a sirény“, „Loď života“, „Andromache stojící u Urnu s Hektorovým popelem“, „řecká múza truchlící nad zříceninami Atén“ „,„ Panna se sv. Janem Bolestným v hrobě Krista “atd. Vynikal v léčbě lyrických a elegických předmětů.
Vyznamenání
1831 Eberhard von Wachter byl vyznamenán rytířem Řád koruny (Württemberg),[2] který byl spojován s osobním titulem šlechty. Město Stuttgart pojmenované 1873 Wächterstraße a 1902 strážní letka po něm.[3]
Literatura
- August Wintterlin: Wächter, Georg Friedrich Eberhard. V: Allgemeine Deutsche Biographie (ADB). Svazek 40, Duncker & Humblot, Lipsko 1896, str. 431–434.
- Walther Killy, Rudolf Vierhaus (vyd.): Německá biografická encyklopedie. Svazek 10. KG Saur Verlag GmbH & Co. KG, Mnichov 1996, ISBN 3-598-23163-6, str. 271.
- Encyklopedie Brockhaus, 21. vydání, svazek 29 Bibliografický institut a FA Brockhaus, Mannheim 2006 ISBN 3-7653-4145-2 , str. 303.
- Werner Gebhardt: Die Schüler der Hohen Karlsschule. Biografický slovník. Kohlhammer Verlag, Stuttgart 2011 ISBN 978-3-17-021563-4, str. 540.
Zdroje
- http://runeberg.org/nfcl/0684.html, Nordisk familjebok (Druhé vydání, 1921)
Reference
- Tento článek včlení text z publikace nyní v veřejná doména: Herbermann, Charles, ed. (1913). Katolická encyklopedie. New York: Robert Appleton Company. Chybějící nebo prázdný
| název =
(Pomoc)